Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 28/2014 - 23

- 24

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Daniely Zemanové a soudců Zdeňka Kühna a Miloslava Výborného v právní věci žalobce: P. Č., proti žalovaným: 1) Ústavní soud, se sídlem Joštova 8, Brno, 2) Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. ,

t a k t o :

Soudci senátu 30 A Krajského soudu v Brně Mgr. Milan Procházka, JUDr. Petr Polách, JUDr. Viktor Kučera a JUDr. Jana Kubenová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování v řízení vedeného i Krajského soudu v Brně pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

[1]. Žalobce se domáhal žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně dne 5. 11. 2013 ochrany před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správních orgánů a to Ústavního soudu a Ministerstva spravedlnosti.

[2]. Prostřednictvím uvedené žaloby vznesl námitku podjatosti, v níž uvedl, že „namítá strannost všech soudců senátu 30 KS v Brně.“ Podjatost těchto soudců dle žalobce spočívá v tom, že u Krajského soudu v Brně dochází po léta k machinacím s nápadem, neboť všechny správní žaloby jsou předávány senátu 30 A; ani jedna nebyla přidělena jinému senátu. Dalším důvodem k podání námitky podjatosti je dle žalobce skutečnost, že tříčlenný senát 30 A má čtyři soudce. U všech řízení předcházejících věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. činil úkony stále senát 30 A.

[3]. Na základě uplatněné námitky podjatosti předložil senát 30 A Krajského soudu v Brně věc v souladu s ustanovením , , v platném znění (dále jen „ “) k vyřízení námitky podjatosti Nejvyššímu správnímu soudu.

[4]. Soudci senátu 30 A Krajského soudu v Brně, jemuž byla věc v souladu s rozvrhem práce přidělena Mgr. Milan Procházka, JUDr. Petr Polách, JUDr. Viktor Kučera a JUDr. Jana Kubenová k věci uvedli, že k věci ani k účastníkům řízení nemají žádný poměr.

[5]. Podle ustanovení jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[6]. Důvodem pro případné vyloučení soudce je tedy a) poměr soudce k věci, účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům, nebo b) skutečnost, že se rozhodující soudce účastnil řízení v téže věci před správním orgánem nebo v předchozím soudním řízení. K důvodu a) lze konstatovat, že vyloučení soudce je nutné pro takovou povahu subjektivního vztahu soudce k věci samé, k účastníkům či jejich zástupcům, která je natolik zřejmá a konkrétně označitelná, že lze důvodně pochybovat o soudcově nepodjatosti. Nestrannost či naopak podjatost soudce je především subjektivní psychickou kategorií vyjadřující vnitřní psychický stav soudce k projednávané věci (či účastníkům řízení a jejich zástupcům). K posouzení výše uplatněné námitky podjatosti Nejvyšší správní soud odkazuje na usnesení ze dne 13. 4. 2010, č. j. – 68. Je nutno zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti vyvolávající oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. Přitom není třeba, aby vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci bylo založeno na skutečně prokázané podjatosti, postačující při posuzování podjatosti soudce je, lze-li mít o jeho nepodjatosti pochybnosti (k tomu srovnej nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. , všechny zde uvedené nálezy Ústavního soudu jsou dostupné na http://nalus.usoud.cz/Search/Search.aspx). Jinými slovy otázka podjatosti nemusí (a obvykle ani nemůže být) ve všech případech postavena najisto, nicméně rozhodovat o této otázce je nutno vždy na základě existujících objektivních skutečností, které k subjektivním pochybnostem osob zúčastněných na řízení vedou. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci však může v zásadě dojít teprve tehdy, je-li evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat (k tomu srovnej nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. ).

[7]. K vyloučení z důvodů, které jsou podřazeny pod bod b), může dojít pouze za situace, že se soudce rozhodující ve věci, v níž byla vznesena námitka podjatosti, podílel na rozhodování v řízení před správním orgánem nebo v předchozím soudním řízení (řízení před soudem nižšího stupně). Přitom je nutno zdůraznit, že za takto míněné „řízení před správním orgánem“, jakož i za „předchozí soudní řízení“, nelze považovat řízení v jiné věci, byť by se týkala týchž účastníků (obdobně např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2003, č. j. Nao 2/2003 - 18, publikované pod č. NSS).

[8]. V každém případě je nutno při úvahách o vyloučení soudců z důvodů uvedených v ustanovení postupovat velmi obezřetně, neboť jde o výjimku z ústavní zásady, podle které nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d). Odnětí věci příslušnému soudci a její přikázání soudci jinému je vždy nutno chápat jako postup výjimečný, k němuž Nejvyšší správní soud přistoupí pouze ze skutečně závažných důvodů, jak již dříve vyslovil zdejší soud např. v usnesení ze dne 29. 4. 2003, č. j. - 16. Z dikce zákona dále vyplývá, že důvodem pro vyloučení však nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[9]. Podjatost soudců senátu 30 A Krajského soudu v Brně by v projednávané věci měla dle žalobce spočívat v tom, že u Krajského soudu v Brně dochází k machinacím s nápadem, a proto jsou všechny správní žaloby žalobce projednávány u téhož senátu 30 A, který rozhodoval i ve věcech předcházejících věci, v níž byla vznesena projednávaná námitka podjatosti. Další důvod žalobce spatřuje ve skutečnosti, že tříčlenný senát 30 A má čtyři soudce.

[10]. Nejvyšší správní soud se při rozhodování o takto formulované námitce podjatosti nejprve zabýval tím, zda může ve vztahu k členům senátu 30 A Krajského soudu v Brně založit důvod pro jejich případné vyloučení pro jejich poměr k věci či účastníkům řízení (žalobci). Všichni soudci namítaného senátu ve svých vyjádřeních uvedli, že k věci ani k účastníkům řízení nemajíc ve smyslu žádný poměr. Tato tvrzení žalobce svou námitkou podjatosti nikterak nezpochybnil, ani neuvedl, v čem by měla podjatost soudců z důvodu jejich poměru k věci spočívat. Nejvyšší správní soud tedy neshledal podjatost uvedených soudců z tohoto důvodu.

[11]. K důvodům uvedeným žalobcem v námitce podjatosti Nejvyšší správní soud konstatuje, že dle ustanovení odst. 1 obecné části rozvrhu práce správního úseku Krajského soudu v Brně ve znění platném pro projednávanou věc věci, v nichž je dána totožnost účastníků řízení nebo totožnost napadaného rozhodnutí, přiděluje vedoucí kanceláře témuž senátu. Napadne-li znovu žaloba ve věci, v níž bylo dříve krajským soudem vydáno zrušující rozhodnutí, přidělí vedoucí kanceláře takovou žalobu do toho senátu, v němž bylo takové rozhodnutí vydáno. Rozvrh práce představuje zákonný (§ – 45 , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů [zákon o soudech a soudcích]) prostředek realizace ústavního práva na zákonného soudce dle ustanovení d. Rozvrh práce je veřejný a mimo jiné se v něm stanoví složení jednotlivých senátů a rozdělení jednotlivých věcí, které mají být u konkrétního soudu projednány a rozhodnuty, do soudních oddělení. Skutečnost, že podané žaloby jsou v souladu s tímto rozvrhem práce přidělovány senátu 30 A Krajského soudu v Brně proto sama o sobě nemůže zakládat podjatost členů tohoto senátu. Nelze též přisvědčit žalobci v tom, že u Krajského soudu v Brně dochází k machinacím s nápadem. Nejvyšší správní soud ověřil, že napadené žaloby žalobce jsou přidělovány v souladu s transparentním a veřejným rozvrhem práce. V případech, kdy je dána totožnost účastníků řízení nebo totožnost napadeného rozhodnutí, je věc v souladu s výše citovaným ustanovením rozvrhu práce přidělena témuž senátu. Uvedené platí i pro případy, v nichž již dříve rozhodl krajský soud, a věc soudu napadla opětovně.

[12]. Žalobce uvedl, že členy tříčlenného senátu 30 A Krajského soudu v Brně jsou čtyři soudci, čímž má být založena jejich podjatost. Složení řečeného senátu však opět vyplývá z rozvrhu práce Krajského soudu v Brně a v žádném ohledu nemůže samo o sobě zakládat podjatost soudců ve smyslu ustanovení

[13]. Nejvyšší správní soud na základě výše uvedeného neshledal podjatost senátu 30 A Krajského soudu v Brně, ani jeho soudců Mgr. Milana Procházky, JUDr. Petra Polácha, JUDr. Viktora Kučery a JUDr. Jany Kubenové pro rozhodování ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. . Uvedení soudci proto nejsou z projednávání a rozhodování v této věci vyloučeni.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. února 2014

Daniela Zemanová

předsedkyně senátu