Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 As 16/2014 - 31

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobců: a) Ing. S. H. a b) J. H., zastoupených JUDr. Milanem Břeněm, advokátem se sídlem nám. Míru 58, Svitavy, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 9. 2013, čj. 132673/2013/KUSK, o kasační stížnosti žalobců proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 14. 1. 2014, čj. – 20,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 14. 1. 2014, čj. - 20, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

I.

1. Městský úřad Kutná Hora, stavební úřad, rozhodnutím ze dne 22. 4. 2013, čj. SÚ-006807/2012/Ne, zastavil řízení o žádosti žalobců o obnovu řízení, ve kterém městský úřad povolil M. R. užívání zpevněné plochy, terénních úprav a oplocení pozemku parc. č. 1963/8 a 1963/9 v katastrálním území Kolín.

2. Žalovaný zamítl odvolání žalobců rozhodnutím ze dne 16. 9. 2013, čj. 132673/2013/KUSK.

II.

3. Žalobci napadli rozhodnutí žalovaného žalobou u Městského soudu v Praze, který ji usnesením ze dne 18. 11. 2013, čj. – 14, postoupil místně příslušnému Krajskému soudu v Praze. Krajský soud usnesením ze dne 14. 1. 2014, čj. – 20, zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku za podání žaloby.

III.

4. Žalobci (stěžovatelé) brojili proti usnesení krajského soudu kasační stížností z důvodů, které podřadili pod a e)

5. Stěžovatelé namítli, že usnesením ze dne 13. 12. 2013, čj. – 18, krajský soud vyzval k zaplacení soudního poplatku zástupce stěžovatelů. Výzva soudu byla nesprávná, protože povinnost podle , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, měla být uložena poplatníkovi. Pokud soud uložil povinnost zaplatit soudní poplatek jiné osobě (zástupci stěžovatelů), nevyzval k zaplacení poplatníka. Výzva proto nebyla právně účinná a poplatníkovi nemohla uplynout lhůta k zaplacení poplatku. Toto pochybení soudu zakládá vadu řízení.

6. Zástupce (advokát) je zmocněn pouze k zastupování a výzva k zaplacení soudního poplatku je mu pouze doručována. Ze zástupce však nelze činit poplatníka, který by byl povinen poplatek platit. Zástupce není účastníkem řízení a v průběhu řízení se může změnit.

7. Dále stěžovatelé namítli, že ve výzvě soud uvedl nesprávnou výši soudního poplatku. Podle výzvy měl být zaplacen poplatek ve výši 6000 Kč (2 x 3000 Kč), nebylo však upřesněno, že každý ze žalobců má zaplatit „svůj“ poplatek ve výši 3000 Kč. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 8. 2011, čj. – 251, č. 2410/2011 Sb. NSS, je každý z účastníků zvlášť povinen zaplatit soudní poplatek. Krajský soud měl ve výzvě vyzvat stěžovatele a) k zaplacení poplatku ve výši 3000 Kč a stěžovatelku b) k zaplacení poplatku ve výši 3000 Kč. Takovou výzvu pak soud měl doručit zástupci stěžovatelů.

8. Pokud by jeden z účastníků soudní poplatek neuhradil, bylo by řízení vůči němu zastaveno, ale řízení by pokračovalo ve vztahu k účastníkovi, který soudní poplatek uhradil včas. Pokud by částku 3000 Kč uhradil zástupce, nebylo by jasné, za kterého z žalobců byl poplatek zaplacen.

9. Také poučení o osvobození od soudních poplatků obsažené v předmětné výzvě nebylo adresováno poplatníkovi. Vzhledem ke skutečnosti, že soud vyzval k zaplacení poplatku zástupce, poučení o možnosti žádat o osvobození od soudních poplatků směřovalo také vůči tomuto zástupci. Stěžovatelé by podmínky pro osvobození splňovali, protože jsou nemajetní, zástupce však podmínky nesplňoval a o osvobození nemohl zažádat. Navíc zástupce není účastníkem řízení, proto mu osvobození od soudních poplatků nemůže být přiznáno. Chybějící poučení o možnosti požádat o osvobození od soudních poplatků je důvodem pro zrušení rozhodnutí (viz rozsudek čj. – 251).

10. Závěrem stěžovatelé namítli, že usnesení čj. – 20 o zastavení řízení je v rozporu se spisem. V tomto usnesení krajský soud uvedl, že vyzval „žalobce“, aby zaplatili soudní poplatek ve výši 2 x 3000 Kč. Toto tvrzení nemá oporu ve spisu a ve výzvě k zaplacení soudního poplatku.

IV.

11. Žalovaný sdělil podáním ze dne 13. 2. 2014, že se nebude ke kasační stížnosti vyjadřovat, protože mu nepřísluší hodnotit, zda stěžovatelé byli řádně vyzváni k zaplacení soudního poplatku.

V.

12. Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( , 4 ).

13. Kasační stížnost je důvodná.

14. Nejvyšší správní soud úvodem předesílá, že proti usnesení o zastavení řízení lze namítat pouze důvody podle , spočívající v tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o zastavení řízení. Pod zmíněné ustanovení spadají také případy, kdy vada řízení před soudem měla nebo mohla mít za následek vydání nezákonného rozhodnutí o zastavení řízení, nebo kdy vada řízení spočívala v tvrzené zmatečnosti řízení před soudem (srov. např. rozsudky ze dne 21. 4. 2005, čj. - 98, č. 625/2005 Sb. NSS, ze dne 31. 5. 2004, čj - 48, nebo ze dne 22. 1. 2004, čj. – 38, č. NSS). Skutečnost, že stěžovatelé formálně podřadili důvody kasační stížnosti také pod nebrání věcnému projednání kasační stížnosti, protože důvody uplatněné stěžovateli lze obsahově podřadit pod důvody způsobující nezákonnost usnesení o zastavení řízení podle

15. Soud přisvědčil stěžovatelům, že výzva k zaplacení soudního poplatku za žalobu neměla zákonem požadované náležitosti. Poplatek za řízení je obecně splatný podáním návrhu na zahájení řízení. Pokud nebyl současně s podáním návrhu zaplacen, soud vyzve k jeho zaplacení poplatníka a stanoví mu k tomu lhůtu (viz § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Ve věcech správního soudnictví je poplatníkem poplatku za řízení ten, kdo podal žalobu nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení [§ 2 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích]. Povinnost zaplatit soudní poplatek plyne z procesního postavení účastníka řízení, který činí úkon podléhající poplatku, musí být proto uložena přímo účastníku řízení, nikoliv jeho zástupci.

16. Na tomto závěru nemění nic ani skutečnost, že se výzva k zaplacení soudního poplatku doručuje podle pouze zástupci účastníka řízení, je-li v řízení zastoupen (viz rozsudek rozšířeného senátu ze dne 22. 7. 2005, čj. – 69, č. 726/2005 Sb. NSS). Je tomu tak proto, že zaplacení soudního poplatku nemusí vykonat osobně účastník řízení. Jinými slovy, povinnost k zaplacení musí být uložena účastníkovi, ten ji pak může splnit prostřednictvím zástupce.

17. Krajský soud uložil výrokem usnesení čj. – 18 povinnost zaplatit soudní poplatek zástupci stěžovatelů, nikoliv stěžovatelům, kteří byli účastníky řízení. Taková výzva nebyla řádná a její nesplnění nemůže být spojeno s negativními důsledky pro účastníky řízení. Marné uplynutí lhůty stanovené v předmětné výzvě proto nemohlo být důvodem pro zastavení řízení krajským soudem (srov. § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).

18. Další nedostatky výzvy, na které stěžovatelé upozorňují, se odvíjejí od výše zmíněného pochybení krajského soudu. V dalším řízení proto krajský soud vyzve stěžovatele [žalobce a) a žalobkyni b)] k zaplacení soudního poplatku, a to tak, že každý z nich je povinen zaplatit poplatek ve výši 3000 Kč. Ve věcech správního soudnictví totiž účastníci řízení, kteří učinili společný návrh, vystupují v řízení jako samostatní účastníci, proto každý z nich zvlášť je povinen zaplatit soudní poplatek (viz např. rozsudek čj. – 251). Krajský soud připojí k výzvě také řádné poučení účastníků řízení o následcích nesplnění výzvy a možnosti žádat o osvobození od soudních poplatků.

19. Výše uvedeným pochybením krajský soud zatížil řízení vadou způsobující nezákonnost napadeného usnesení, protože neumožnil stěžovatelům, aby odstranili nedostatek podmínek řízení. Nadto usnesení o zastavení řízení obsahovalo také nesprávný údaj, pokud uvedlo, že krajský soud vyzval k zaplacení soudního poplatku „žalobce“, přestože ve skutečnosti vyzval jejich zástupce.

20. Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost důvodnou, proto usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení ( . ). V něm krajský soud rozhodne vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu vysloveným v tomto rozsudku ( ).

21. Krajský soud rozhodne v novém rozhodnutí rovněž o nákladech řízení o této kasační stížnosti ( ).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 27. února 2014

JUDr. Jan Passer

předseda senátu