Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Ads 66/2009 - 113

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

- 114

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: J. K., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2009, č. j. - 28,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 3.000 Kč s e v r a c í JUDr. Ivo Paříkovi, notáři, který byl Okresním soudem v Kolíně pověřen provádět úkony v dědickém řízení po zemřelém žalobci, a bude mu vyplacen do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 13. 2. 2009, č. j. - 28, Městský soud v Praze odmítl žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 7. 2008, č. j. 1034/0002-2434/16.6.2008/BH/107. Uvedeným rozhodnutím žalovaná zamítla odvolání žalobce a potvrdila výzvu k zaplacení nedoplatku v náhradní lhůtě ze dne 28. 4. 2008, č. j. 22004/220/9010/2008/377/08/C, kterou Okresní správa sociálního zabezpečení Kolín vyzvala žalobce k zaplacení splatného nedoplatku na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve výši 125.165 Kč, vyplývajícího z vykonatelného výkazu nedoplatků ze dne 27. 11. 2007, č. j. 3209/07.

V odůvodnění tohoto usnesení Městský soud v Praze uvedl, že předmětná výzva vydaná podle , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, která obsahovala odkaz na rozhodnutí o uložení peněžitého plnění, je správním aktem vydaným v rámci vymáhání nedoplatku, kterým se neukládá povinnost, nýbrž toliko určuje náhradní lhůta k jejímu splnění. Žaloba proti takové výzvě je tak podle a , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), nepřípustná, a proto ji soud podle odmítl.

V kasační stížnosti žalobce (dále jen „stěžovatel“) uvedl, že žalobu nepodal proti výzvě k zaplacení nedoplatku v náhradní lhůtě, nýbrž proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 7. 2008, č. j. 1034/0002-2434/16.6.2008/BH/107. Proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Nejvyšší správní soud zjistil, že stěžovatel dne 9. 3. 2009 zemřel a projednáním dědictví byl soudem pověřen notář JUDr. Ivo Pařík (přípis Okresního soudu v Kolíně ze dne 30. 6. 2009, sp. zn. , založený na č. l. 62 soudního spisu). V návaznosti na toto sdělení se Nejvyšší správní soud opakovaně obracel na uvedeného notáře s žádostí o sdělení stavu dědického řízení.

Usnesením ze dne 31. 3. 2010, č. j. - 73, Nejvyšší správní soud přerušil řízení o kasační stížnosti do právní moci rozhodnutí o dědictví po stěžovateli, neboť v řízení nebylo možné bez zbytečného odkladu pokračovat, protože nebyl znám právní nástupce stěžovatele.

Notář JUDr. Ivo Pařík přípisem ze dne 10. 7. 2013, sp. zn. , sdělil, že byla nařízena likvidace dědictví a usnesením Okresního soudu v Kolíně ze dne 4. 4. 2013, č. j. - 242, byl k prodeji nemovitých a movitých věcí stěžovatele ustanoven Mgr. Tomáš Pospíchal, soudní exekutor. Současně notář Nejvyššímu správnímu soudu předložil usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 21. 6. 2012, č. j. - 206, jímž byla nařízena likvidace dědictví. V odůvodnění tohoto usnesení okresní soud uvedl, že obvyklá cena dědictví byla určena částkou 565.594 Kč, výše dluhů částkou 3.672.420 Kč a výše předlužení dědictví částkou 3.106.826 Kč. Poté okresní soud popsal aktiva a pasiva dědictví a konstatoval, že jediná dědička ze zákona V. B. (sestra zůstavitele) navrhla, aby soud nařídil likvidaci dědictví. Usnesení o nařízení likvidace dědictví nabylo právní moci dne 23. 2. 2013.

Podle věty první , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), užitého přiměřeně v souladu s , „[j]estliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat.“

Povaha věci brání pokračování v řízení zejména tam, kde účastník nemá žádného právního nástupce, který by převzal (mohl převzít) právo nebo povinnost, o něž v řízení jde. Taková situace nastává např. při zastavení dědického řízení po zemřelém účastníku řízení podle , 2 (zůstavitel nezanechal majetek nebo zanechal majetek jen nepatrné hodnoty) a v majetkových sporech též zejména při přenechání předluženého dědictví věřitelům k úhradě zůstavitelových dluhů podle nebo při likvidaci dědictví podle (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 717 - 734).

V projednávané věci Nejvyšší správní soud zjistil, že dědictví po stěžovateli bylo značně předluženo a pravomocným usnesením příslušného okresního soudu byla nařízena jeho likvidace. S ohledem na výše uvedené závěry tedy stěžovatel nemá žádné právní nástupce. V důsledku toho nejsou splněny podmínky řízení, neboť stěžovatel po zahájení řízení o kasační stížnosti ztratil způsobilost být jeho účastníkem a nemá žádného právního nástupce. Tento nedostatek podmínek řízení je přitom neodstranitelný a v řízení o kasační stížnosti nelze kvůli němu pokračovat. Proto Nejvyšší správní soud podle a kasační stížnost odmítl.

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití ustanovení věty první ve spojení s téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.

Podle věty třetí , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, „[b]yl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.“

Kasační stížnost byla odmítnuta, proto Nejvyšší správní soud současně rozhodl též o vrácení zaplaceného soudního poplatku ve výši 3.000 Kč. Tuto částku soud vyplatí notáři JUDr. Ivo Paříkovi, který byl pověřen prováděním úkolů v dědickém řízení po stěžovateli. Ten ji zahrne do aktiv dědictví a použije k dílčí úhradě dluhů stěžovatele. K vrácení soudního poplatku určuje zákon lhůtu třiceti dnů.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. července 2013

JUDr. Jiří Palla

předseda senátu