Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 86/2012 - 53

- 55

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci navrhovatele: P. C., proti odpůrci: Ministerstvo vnitra, se sídlem Náměstí Hrdinů 1634/3, Praha, o námitce podjatosti ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. ,

t a k t o :

Soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Petr Průcha n e n í v y l o u č e n z projednávání a rozhodování ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel podal dne 27. 11. 2012 u Nejvyššího správního soudu návrh na ochranu proti rozhodnutí odpůrce o odmítnutí kandidátníy navrhovatele na funkci prezidenta republiky ze dne 23. 11. 2012, č. j. MV-123483-8/VS-2012. Řízení o tomto návrhu byla přiřazena sp. zn. . Po zaslání poučení o složení senátu, kterým je dle rozvrhu práce specializovaný sedmičlenný senát ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), byla zdejšímu soudu dne 3. 12. 2012 doručena námitka podjatosti proti doc. JUDr. Petru Průchovi, CSc. a proti dalším členům volebního senátu Nejvyššího správního soudu, kteří v minulosti byli členy Komunistické strany Československa, ač to o nich není veřejně známo.

Na základě uplatněné námitky podjatosti předložil volební senát zdejšího soudu spis předsedovi Nejvyššího správního soudu k opatření podle Předseda Nejvyššího správního soudu z důvodu uplatněné námitky podjatosti přidělil věc pod sp. zn. v souladu s rozvrhem práce k rozhodnutí devátému senátu Nejvyššího správního soudu.

Podle ustanovení jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Důvodem pro případné vyloučení soudce je tedy a) poměr soudce k věci, účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům, nebo b) skutečnost, že se rozhodující soudce účastnil řízení v téže věci před správním orgánem nebo v předchozím soudním řízení. K důvodu a) lze konstatovat, že vyloučení soudce je nutné pro takovou povahu subjektivního vztahu soudce k věci samé, k účastníkům či jejich zástupcům, která je natolik zřejmá a konkrétně označitelná, že lze důvodně pochybovat o soudcově nepodjatosti. Nestrannost či naopak podjatost soudce je především subjektivní psychickou kategorií vyjadřující vnitřní psychický stav soudce k projednávané věci (či účastníkům řízení a jejich zástupcům). K posouzení výše uplatněné námitky podjatosti Nejvyšší správní soud odkazuje na usnesení ze dne 13. 4. 2010, č. j. - 68. Je nutno zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti vyvolávající oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. Přitom není třeba, aby vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci bylo založeno na skutečně prokázané podjatosti, postačující při posuzování podjatosti soudce je, lze-li mít o jeho nepodjatosti pochybnosti (k tomu srovnej nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. , všechny zde uvedené nálezy Ústavního soudu jsou dostupné na http://nalus.usoud.cz/Search/Search.aspx). Jinými slovy otázka podjatosti nemusí (a obvykle ani nemůže být) ve všech případech postavena najisto, nicméně rozhodovat o této otázce je nutno vždy na základě existujících objektivních skutečností, které k subjektivním pochybnostem osob zúčastněných na řízení vedou. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci však může v zásadě dojít teprve tehdy, je-li evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat (k tomu srovnej nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. ).

K vyloučení z důvodů, které jsou podřazeny pod bod b), může dojít pouze za situace, že se soudce rozhodující ve věci, v níž byla vznesena námitka podjatosti, podílel na rozhodování v řízení před správním orgánem nebo v předchozím soudním řízení (řízení před soudem nižšího stupně). Přitom je nutno zdůraznit, že za takto míněné „řízení před správním orgánem“, jakož i za „předchozí soudní řízení“, nelze považovat řízení v jiné věci, byť by se týkala týchž účastníků (obdobně např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2003, č. j. Nao 2/2003 - 18, publikované pod č. NSS).

V každém případě je nutno při úvahách o vyloučení soudců z důvodů uvedených v ustanovení postupovat velmi obezřetně, neboť jde o výjimku z ústavní zásady, podle které nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (d). Odnětí věci příslušnému soudci a její přikázání soudci jinému je vždy nutno chápat jako postup výjimečný, k němuž Nejvyšší správní soud přistoupí pouze ze skutečně závažných důvodů, jak již dříve vyslovil zdejší soud např. v usnesení ze dne 29. 4. 2003, č. j. - 16. Z dikce zákona dále vyplývá, že důvodem pro vyloučení však nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Podstata podjatosti a nestrannosti člena volebního senátu Nejvyššího správního soudu řešená v nyní posuzované věci by měla spočívat v tom, že byl v období před 17. 11. 1989 členem KSČ. Navrhovatel namítá, že bývalí komunisté a loajální soudci totalitního komunistického režimu nemohou být nikdy považováni za nestranné a nepodjaté vůči účastníku, který je bývalým politickým vězněm téhož totalitního komunistického režimu, kterému oni bezvýhradně sloužili. Je přesvědčen, že svými činy byl takový člověk tak trvale a nezvratně zformován, že jeho vystoupením z KSČ po roce 1989 se jeho osobnost v žádném případě nemohla změnit. K podané námitce podjatosti navrhovatel současně doložil osvědčení ze dne 18. 9. 2012 vydané Ministerstvem obrany, kterým mu byl přiznán status účastníka odboje a odporu proti komunismu.

Soudce Nejvyššího správního soudu a současně člen volebního senátu JUDr. Petr Průcha k námitce podjatosti vznesené proti jeho osobě uvedl, že nemá žádný poměr k věci ani k účastníkům, který by mohl vést k pochybnostem o jeho nepodjatosti. Na projednávání nebo rozhodování v dané věci v předchozích řízeních se rovněž nepodílel. Dodal, že má současně za to, že při dodržení obvyklých požadavků na soudní rozhodování, tj. nestrannosti, objektivnosti a apolitičnosti, což stran jeho dosavadního rozhodování zpochybňováno není, jeho dřívější členství v KSČ důvod podjatosti nezakládá.

Devátý senát se při rozhodování o návrhu nejdříve zabýval tím, zda výše uvedená námitka navrhovatele může ve vztahu k členovi volebního senátu zdejšího soudu založit důvod pro případné vyloučení soudce pro jeho poměr k věci, účastníku řízení (stěžovateli) nebo k jeho zástupci, a dospěl k závěru, že takový důvod zde není. Skutečnost, že člen volebního senátu Nejvyššího správního soudu byl v minulosti členem KSČ, za takový důvod považovat nelze, stejný závěr vyplývá i z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu (viz níže). Vznesená námitka má povahu nepodloženého tvrzení o podjatosti vyplývající bez dalšího pouze z členství soudce v KSČ. Dle názoru Nejvyššího správního soudu nelze přisvědčit premise, že každý soudce, který v minulosti působil v KSČ, má z tohoto důvodu hodnotový systém vychýlen tak, že mu nyní zabraňuje rozhodovat v souladu s právním řádem demokratického právního státu. Samotné členství člena volebního senátu v KSČ v době před 17. 11. 1989 tedy nemůže být samo o sobě důvodem k jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, neboť bývalé členství v politické straně (včetně KSČ) není bez dalšího způsobilé takovou pochybnost založit (shodně viz usnesení zdejšího soudu ze dne 11. 2. 2011, č. j. - 63). K tomu, aby byla založena podjatost jakéhokoli soudce pro jeho bývalé členství v KSČ, vždy musí přistoupit i další, specifické okolnosti projednávané věci. Jak uvedl Ústavní soud např. v usnesení ze dne 17. 9. 2009, sp. zn. , „prosté členství v KSČ není skutečností, jež by obecně vylučovala soudce z rozhodovacího procesu. Míru nezávislosti soudce (např. i s ohledem na jeho bývalé angažmá v KSČ) je tudíž nutno posuzovat v každém případě s přihlédnutím k jeho jedinečným okolnostem.“ Dle Nejvyššího správního soudu musí být v každém případě takové specifické okolnosti doloženy, aby bylo možno ověřit jejich povahu a intenzitu, a ze kterých by bylo patrné, že soudce, jehož podjatost je namítána, nebude moci nebo schopen nezávisle a nestranně rozhodovat.

Devátý senát proto uzavírá, že podjatost člena volebního senátu v poměru k věci, stěžovateli či jeho zástupci neshledal. Neshledal ani důvod podjatosti pro skutečnost, že se rozhodující soudce účastnil řízení v téže věci před správním orgánem nebo v předchozím soudním řízení. K takové situaci totiž v nyní posuzované věci nedošlo.

Nejvyšší správní soud z výše uvedených důvodů podjatost člena volebního senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Petra Průchy pro rozhodování ve věci sp. zn. Vol 9/2012 neshledal, a proto rozhodl tak, že předmětný soudce není z projednávání a rozhodování v této věci vyloučen.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. prosince 2012

Mgr. Daniela Zemanová

předsedkyně senátu