Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 82/2012 - 268

- 270

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobců: A) Ing. T. M., B) Ing. M. M., proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, se sídlem Těšnov 17, Praha 1, za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) K. C.-M., zastoupená JUDr. Tomášem Nahodilem, advokátem se sídlem Slezská 36, Praha 2, 2) Dipl. Ing. J. C.-M., zastoupený Mgr. Liborem Kaslem, LL.M., advokátem se sídlem Palackého 1, Praha 1, o námitce podjatosti ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. ,

t a k t o :

Předsedkyně senátu Krajského soudu v Praze Mgr. Olga Stránská n e n í vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobci se podanou žalobou domáhají vyslovení nicotnosti rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu Příbram ze dne 24. 10. 2006, č. j. 2695/92, 3834/92, 4153/92, 4158/92, R VI 7/2006, kterým bylo podle ust. , ve znění pozdějších předpisů, rozhodnuto tak, že osoby zúčastněné na řízení jsou každá vlastníkem ideální jedné poloviny pozemku p. č. 1437/22 v k. ú. Dobříš.

V průběhu řízení žalobci vznesli námitku podjatosti předsedkyně senátu Mgr. Olgy Stránské s odůvodněním, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2002, č. j. - 68, přičemž členkou rozhodujícího senátu 44 Ca byla i Mgr. Olga Stránská. Tento rozsudek žalobci považují za naprosto vadný, nezákonný a nicotný, neboť krajský soud jednoznačně překročil svou pravomoc. V důsledku této skutečnosti považují za nicotné i napadené rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že Mgr. Olga Stránská podle názoru žalobců rozhodovala v roce 2002 nezákonně, nemůže objektivně znovu rozhodovat o podané žalobě. Proto je dán důvod pro její vyloučení podle ust. věta druhá , neboť se podílela na projednávání a rozhodnutí věci v předchozím soudním řízení.

K námitce podjatosti se vyjádřila předsedkyně senátu Mgr. Olga Stránská tak, že na řízení a rozsudek ve věci vedené pod sp. zn. si již nepamatuje. K účastníkům ani předmětu řízení v projednávané věci nemá žádný vztah.

Podle ust. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Podjatost soudce zasahuje do principu nezávislosti soudce, neboť tento princip jeho nestrannost předpokládá. Pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani pro konstituování soudní moci jako jednoho z pilířů demokratické společnosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ust. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána a postup, kterým je věc odnímána soudu příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. - 16, dostupné na www.nssoud.cz).

V ust. věta druhá a třetí je vyjádřen princip instanční oddělenosti řízení před jednotlivými funkčně příslušnými soudy, a to jako záruka vnitřní nezávislosti soudní soustavy, a tím i práva každého na spravedlivý proces. Jak v judikatuře Nejvyššího soudu zabývající se institutem vyloučení soudců (např. rozsudek ze dne 26. 7. 2000, sp. zn. , www.nsoud.cz), tak i v judikatuře Nejvyššího správního soudu (např. usnesení ze dne 2. 9. 2004, č. j. – 54, publ. pod č. 433/2005 Sb. NSS a dostupný na www.nssoud.cz) je patrný konzistentní přístup v tom směru, že soudce má čerpat poznatky potřebné pro projednávání a rozhodování věci z těch pramenů a tím způsobem, jež jsou vlastní fázi řízení, k níž je podle funkční příslušnosti povolán. Z toho plyne, že není kladen důraz na absolutní neznalost projednávaného případu soudcem a překážkou pro projednání a rozhodnutí věci nejsou jakékoliv dřívější poznatky o této věci. Ve správním soudnictví tak například v případě žaloby podané proti „novému“ rozhodnutí správního orgánu (v důsledku zrušujícího soudního výroku) zpravidla rozhoduje tentýž senát, který nepochybně poznatky o věci již má.

V daném případě je třeba určit, zda se soudkyně Mgr. Olga Stránská podílela na projednávání a rozhodování věci v „předchozím soudním řízení“. Interpretací tohoto pojmu se Nejvyšší správní soud již ve své judikatuře zabýval (srov. zejména usnesení ze dne 19. 3. 2003, č. j. Nao 2/2003 – 18, publ. pod č. NSS a usnesení ze dne 6. 1. 2005, č. j. – 54, publ. pod č. NSS) a dospěl k závěru, že překážkou, která je důvodem podjatosti soudce z důvodu podílu na předchozím soudním řízení, může být pouze skutečnost, že by na jiném stupni soudní soustavy rozhodoval o totožné věci (totožnost věci je dána totožností účastníků a předmětu řízení), na které se podílel na odlišném stupni. To znamená, že tutéž věc nemůže stejný soudce projednávat a rozhodovat u krajského soudu a poté v řízení o kasační stížnosti u Nejvyššího správního soudu.

O takovou situaci se však v dané věci nejedná. Nejde tu tudíž o „předchozí soudní řízení“; neboť o takový případ by se jednalo jen tehdy, kdyby soudce, který o věci rozhodoval u nižší instance, měl rozhodovat o téže věci i v řízení o opravném prostředku.

Okolnosti, ze kterých žalobci dovozují podjatost soudkyně Mgr. Olgy Stránské, nelze bez dalšího považovat za skutečnosti, jež by svědčily o existenci jejího zvláštního poměru k žalobcům, žalovanému či k věci samé, pro nějž by měl mít Nejvyšší správní soud pochybnosti o její nepodjatosti. Protože žádné jiné konkrétní skutečnosti, které by nasvědčovaly důvodům podjatosti pro poměr uvedené soudkyně k věci nebo k účastníkům řízení, žalobci neuvedli a ani podle obsahu soudního spisu žádné skutečnosti nasvědčují podjatosti, Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 13. prosince 2012

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu