Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 A 112/2012 - 34

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců Mgr. Jiřího Gottwalda a JUDr. Miroslavy Honusové v právní věci žalobkyně S. Š., v řízení zastoupené JUDr. Alexandrem Királym, Ph.D., advokátem se sídlem Ostrava-Poruba, Ludvíka Podéště 1883/5, proti žalované Ostravské univerzitě v Ostravě se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Dvořákova 138/7, o žalobě proti rozhodnutí rektora žalované ze dne 16.7.2012 č.j. 603/90110/2012, ve věci poplatku za studium,

t a k t o :

I. Rozhodnutí Rektora Ostravské univerzity v Ostravě ze dne 16.7.2012 č.j. 603/90110/2012 se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10.200,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Alexandra Királyho, Ph.D., advokáta se sídlem Ostrava-Poruba, Ludvíka Podéště 1883/5.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se podanou žalobou domáhá přezkoumání shora označeného rozhodnutí rektora žalované, jímž bylo zamítnuto žalobkynino odvolání proti rozhodnutí děkana Filozofické fakulty žalované ze dne 15.5.2012 č.j. 25940/ /12/1119, kterým byl žalobkyni vyměřen poplatek spojený se studiem. Namítá především nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, když z něj zejm. nelze zjistit, jak se žalovaný vypořádal s odvolacími námitkami žalobkyně (vykazování velmi dobrých výsledků, konsensus s vedoucí bakalářské práce, dlouhodobá péče o matku, finanční starostlivost o závislou nemocnou osobu). Odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. -63 a č.j. .

Žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby. Ve svém vyjádření k žalobě popisuje důvody vydání napadeného rozhodnutí.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu [ , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “)] a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Z obsahu správních spisů soud zjistil, že žalobkyni byl rozhodnutím děkana filozofické fakulty žalované vyměřen poplatek spojený se studiem. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, v němž namítá, že po celou dobu studia vykazovala velmi dobré výsledky. Při zpracovávání bakalářské práce nemohla dojít ke konsensu s vedoucí práce, proto i požádala o změnu tématu bakalářské práce. Tu žalobkyně odevzdala v 1/2012, práce však nebyla doporučena k obhajobě, proto nemohla absolvovat státní závěrečné zkoušky ještě v době bezplatného studia. Ráda by práci přepracovala a obhájila v 12/2012. Žalobkyni je 50 let, studium angličtiny bylo vždy jejím snem, a proto by jej ráda dokončila alespoň na bakalářské úrovni. Již 2 roky žalobkyně pečuje o svou matku, která je imobilní a pohybuje se jen na invalidním vozíku. Tato péče je náročná fyzicky i psychicky. Dále žalobkyně v odvolání popisuje zdravotní stav matky a péči o matku s tím, že úhrada vyměřeného poplatku je tak pro žalobkyni naprosto nedosažitelná věc. O žalobkynině odvolání bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím rektora žalované, jehož odůvodnění pro jeho stručnost soud v celé jeho úplnosti cituje: „Poplatek Vám byl vyměřen v souladu s , o vysokých školách v platném znění. Seznámil jsem se s dokumentací Vašeho studia i se stanoviskem vedoucí katedry Anglistiky a amerikanistiky FF OU k Vašemu odůvodnění uvedené žádosti o přezkoumání rozhodnutí děkana FF OU o vyměření poplatku spojeného se studiem. Přihlédl jsem rovněž k návrhu děkana Filozofické fakulty OU. Z doložených materiálů vyplývá, že od 14.9.2006 studujete na Filozofické fakultě OU v Ostravě ve tříletém bakalářském studijním programu Filologie, ve studijním oboru Angličtina ve sféře podnikání v kombinované formě studia, přerušeno jste měla studium od 1.9.2009 – 31.12.2009, 1.9.2010 – 31.12.2010 a 1.9.2011 – 30.9.2011.“

Zdejší soud konstantně v případě rozhodování vysokých škol judikuje (srov. např. rozsudek ze dne 14.5.2009 č.j. -33), že , o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých

školách), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „ZVŠ“) sice ve svém vylučuje použití na řízení o právech a povinnostech studentů, ale pokud je posuzované rozhodnutí výslovně uvedeno v ZVŠ jako rozhodnutí, jež musí obsahovat odůvodnění, je třeba na toto odůvodnění klást tytéž nároky jako na odůvodnění jakéhokoli rozhodnutí správního orgánu. Navíc lze konstatovat, že podle úvodního ustanovení ZVŠ vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy umožňují přístup k vysokoškolskému vzdělání v souladu s demokratickými principy. Mezi demokratické principy ve smyslu, v němž je tento pojem v ZVŠ užit (tedy v podstatě principy rovnosti, zákazu diskriminace a neodůvodněně nerovného zacházení jako esenciální zásady materiálního právního státu) jistě patří i fundamentální zásady správního řízení jako nutnost zohlednit při rozhodování konkrétní okolnosti daného případu a dbát na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Také podmínky studia na vysoké škole musí být proto určeny předem a musí vycházet z principu rovnosti. Vysoké školy by proto dle citovaného úvodního ustanovení ZVŠ měly umožnit přístup k vysokoškolskému vzdělání především v souladu s principem transparentnosti, který v širším smyslu mimo jiné vyjadřuje, že postupy při rozhodování jsou srozumitelné a otevřené a rozhodnutí jsou odůvodněna. Rozhodování správního orgánu nemůže být v demokratickém státě otázkou libovůle, nýbrž věcí, která vyžaduje objektivizovatelná hlediska. Také v nyní posuzované věci je tak zcela nepochybné, že rozhodnutí žalované musí obsahovat odůvodnění. Ostatně pokud mají soudy ve správním soudnictví přezkoumávat rozhodnutí vydaná v oblasti veřejné správy, je z povahy věci nutné, aby bylo možno z těchto rozhodnutí a obsahu správního spisu usoudit na to, z čeho správní orgán vycházel a jakými skutkovými a právními úvahami se řídil.

Odůvodnění napadeného rozhodnutí pak zcela ignoruje obsah žalobkynina odvolání a k uplatněným odvolacím důvodům, jak byly konstatovány výše, se nikterak nevyjadřuje. Neobsahuje tak žádnou úvahu o uplatněných odvolacích důvodech, kterou by mohl krajský soud přezkoumat.

K dodatečnému „doodůvodňování“ rozhodnutí v rámci vyjádření k žalobě krajský soud nepřihlížel, neboť předmětem jeho přezkumu je napadené rozhodnutí žalované. Jakkoli lze připustit podrobnější, úplnější či přesvědčivější argumentaci správního orgánu ve vyjádření k žalobě, tato argumentace musí mít svůj základ v napadeném rozhodnutí. Argumenty v rozhodnutí nevyjádřené vůbec nemůže správní orgán v řízení před soudem uplatňovat, neboť nebyly důvodem napadeného rozhodnutí (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13.10. 2004 č.j. -58, www.nssoud.cz).

Na základě výše uvedeného krajský soud konstatuje, že rozhodnutí žalované je nepřezkoumatelné, a proto ho podle zrušil. Současně podle vrátil věc žalované k dalšímu řízení.

Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z procesního úspěchu žalobkyně ve sporu, kdy žalobkyni tak dle vzniklo vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří:

a)

zaplacený soudní poplatek

3.000,- Kč

b)

náklady právního zastoupení advokátem

a)

odměna advokáta za zastupování v řízení ve výši 2.100,- Kč bez DPH / / úkon při těchto poskytnutých úkonech právní služby:

§ 7, § 9 odst. 3 písm. f)

vyhl. č.

1)

příprava a převzetí věci

2)

3)

sepis žaloby

sepis repliky spojené s návrhem na přednostní projednání věci

6.300,- Kč

b)

paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300,- Kč bez DPH / / úkon při úkonech právní pomoci vypočtených pod písm. a)

§ 13 odst. 3

vyhl. č.

900,- Kč

Celkem

10.200,- Kč

Soud proto uložil žalované zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení tuto částku, a to dle ve spojení s , , ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „ “) k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval. Vzhledem k odlišné úpravě a , týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. , , ), uložil soud žalované povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Ostravě dne 13. prosince 2012

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu