Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Ads 86/2012 - 35

- 37

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobkyně: R. P., zast. Mgr. Dagmar Rezkovou Dřímalovou, advokátkou, se sídlem Muchova 9/223, Praha 6, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 3. 2012, č. j. - 150,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovené zástupkyni žalobkyně Mgr. Dagmar Rezkové Dřímalové, s e p ř i z n á v á odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů v částce 960 Kč, která jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Magistrát hlavního města Prahy rozhodnutím č. j. MHMP 574865/2007, ze dne 16. 1. 2008, zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Úřadu městské části Praha 12 ze dne 30. 10. 2007, č. j. 4103/7/ALA-1/1, jímž byla zamítnuta žádost žalobkyně o dávku státní sociální podpory příspěvek na bydlení ode dne 1. 1. 2007. V odůvodnění rozhodnutí o odvolání Magistrát hlavního města Prahy uvedl, že žalobkyně podala dne 22. 10. 2007 žádost o dávku státní sociální podpory příspěvek na bydlení ode dne 1. 1. 2007. Žalobkyně byla upozorněna na nedostatky v žádosti a dokladech a na nezbytnost jejich odstranění do osmi dnů. Doklad o skutečnosti, zda je nájemkyní nebo vlastnicí bytu podle , o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, však žalobkyně nepředložila. Dále žalobkyně neuplatnila nárok na dávku v zákonné lhůtě, která činí 3 měsíce od vzniku nároku na ni, a proto nárok na dávku zanikl a žádost byla zamítnuta.

Vzhledem k tomu, že s účinností od 1. 1. 2012 přešla na základě působnost krajských úřadů rozhodovat o odvolání ve věcech dávek státní sociální podpory na Ministerstvo práce a sociálních věcí, stalo se tímto dnem ministerstvo procesním nástupcem žalovaného Magistrátu hlavního města Prahy (srov. , podle kterého žalovaným je správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, nebo správní orgán, na který jeho působnost přešla). Správní soudy proto od 1. 1. 2012 jednaly jako s žalovaným místo Magistrátu hlavního města Prahy s Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 3. 2012, č. j. - 150, bylo shora uvedené rozhodnutí o odvolání zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení. V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že správní orgán pochybil, když nerozhodl o nároku žalobkyně na výplatu dávky za dobu tří měsíců před podáním žádosti, pokud pro přiznání byly splněny zákonem stanovené podmínky, a ani se v rozhodnutí nevypořádal s tím, z jakého důvodu tak neučinil.

V kasační stížnosti stěžovatelka vyjádřila nesouhlas s uvedeným rozsudkem a vyjádřila se i k jiným správním či soudním řízením vedeným v jejích věcech. Zástupkyně stěžovatelky pak v doplnění kasační stížnosti uvedla, že nesouhlas stěžovatelky spočívá zejména v nenařízení jednání v řízení před Městským soudem v Praze.

Dříve, než Nejvyšší správní soud začne rozhodovat o věci samé, musí přezkoumat dodržení zákonných podmínek pro řízení o kasační stížnosti. Podle , (dále jen „ “) musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti přitom nelze prominout ( in fine). Podle soud odmítne návrh, jestliže byl podán opožděně.

V souzené věci byla zásilka určená do vlastních rukou zástupkyně stěžovatelky, obsahující rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. 3. 2012, č. j. - 150, doručena zástupkyni stěžovatelky do vlastních rukou dne 16. 3. 2012. Tato skutečnost vyplývá z doručenky založené na č. l. 153 spisu Městského soudu v Praze sp. zn. .

Jak je uvedeno shora, kasační stížnost musí být podána ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Podle lhůta počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. V daném případě bylo rozhodnutí zástupkyni stěžovatelky doručeno v pátek dne 16. 3. 2012. Lhůta pro podání kasační stížnosti proto počala běžet v sobotu dne 17. 3. 2012. Podle lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Konec dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti tedy v dané věci připadl na pátek dne 30. 3. 2012. Kasační stížnost tedy měla být stěžovatelkou nebo její zástupkyní podána u soudu nebo k poštovní přepravě nejpozději dne 30. 3. 2012, aby lhůta pro její podání byla zachována. Kasační stížnost však byla podána v elektronické formě až dne 16. 4. 2012, jak vyplývá z identifikátoru elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu Městského soudu v Praze založeného na č. l. 157 spisu téhož soudu sp. zn. . Kasační stížnost byla tedy podána opožděně. Zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti přitom nelze podle in fine prominout.

Navíc napadeným rozsudkem Městského soudu v Praze, proti němuž byla podána kasační stížnost, bylo rozhodnutí o odvolání zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Stěžovatelka tedy měla ve věci úspěch, neboť na základě její žaloby bylo dosaženo jí požadovaného výroku rozhodnutí, tj. zrušení rozhodnutí o odvolání. Pokud tedy stěžovatelka napadá takové rozhodnutí Městského soudu v Praze, brojí z povahy věci toliko proti důvodům tohoto rozhodnutí, neboť co do výroku rozhodnutí Městský soud v Praze její žalobě vyhověl. Kasační stížnost stěžovatelky, jež směřuje jen proti důvodům rozhodnutí soudu, je však podle nepřípustná.

S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako opožděnou a nepřípustnou odmítl ( ve spojení s a ve spojení s a ).

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle ustanovení věty první ve spojení s , podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.

Dále Nejvyšší správní soud přiznal ustanovené zástupkyni stěžovatelky odměnu za zastupování a náhradu hotových výdajů v celkové výši 960 Kč, která se skládá z částky 500 Kč za jeden úkon právní služby (doplnění kasační stížnosti ze dne 12. 6. 2012 podle , a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů), z částky 300 Kč za s tím související režijní paušál ( a 3 ) a z částky 160 Kč odpovídající 20 % dani z přidané hodnoty, kterou byla advokátka povinna podle zvláštního právního předpisu odvést z odměny za zastupování a náhrad, jež byly vyjmenovány ( ). Jiný úkon v řízení o kasační stížnosti advokátka neučinila a stěžovatelku již zastupovala v řízení před Městským soudem v Praze, takže byla s danou věcí náležitě obeznámena a nemůže jí proto být přiznána také odměna za první poradu s klientkou včetně převzetí a přípravy zastoupení ve smyslu Odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů bude ustanovené zástupkyni stěžovatelky vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu v obvyklé lhůtě.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 7. srpna 2012

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu