Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Azs 16/2011 - 66

- 68

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka, Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: C. B., zast. Mgr. Richardem Frommerem, advokátem se sídlem v Olomouci, Ostružnická 6, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 8. 2009, č. j. OAM-482/VL-18-08-2009, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 3. 2011, č. j. - 39,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce jako stěžovatel brojí včas podanou kasační stížností proti shora označenému rozsudku krajského soudu, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti výše uvedenému rozhodnutí žalovaného, jímž bylo vysloveno, že se stěžovateli neuděluje mezinárodní ochrana podle , , , a , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Rozhodnutí žalovaného vycházelo ze skutečnosti, že stěžovatel neuváděl v průběhu správního řízení azylově relevantní důvody. K podání žádosti jej vedla jen špatná ekonomická situace v Moldávii a snaha o legalizaci pobytu.

Po shledání přípustnosti kasační stížnosti podle , (dále též „“), se Nejvyšší správní soud dále zabýval tím, je-li kasační stížnost přijatelná ( ), tedy otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle uvedeného ustanovení odmítnuta jako nepřijatelná. K podrobnějšímu vymezení institutu přijatelnosti kasační stížnosti ve věcech azylu (mezinárodní ochrany) zdejší soud pro stručnost odkazuje např. na svoje usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. - 39, publikováno ve Sb. NSS pod č. 933/2006.

V projednávané věci stěžovatel argumentuje kasačními důvody zakotvenými v ustanovení , brojí tedy proti nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení.

Stěžovatel nesprávné posouzení právní otázky podle písm. a) uvedeného ustanovení vidí v tom, že v průběhu řízení o udělení mezinárodní ochrany uváděl důvody, pro které mu měla být některá z forem mezinárodní ochrany udělena. Stěžovatel má v případě návratu do vlasti obavu o své zdraví a život, podloženou zkušeností jeho přátel – studentů, kteří byli ze strany státní moci v domovině perzekuováni.

Z uvedených důvodů navrhuje stěžovatel napadený rozsudek zrušit a vrátit věc krajskému soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší správní soud však upozorňuje, že na námitky prezentované v kasační stížnosti dává dostatečnou odpověď dosavadní judikatura správních soudů.

Pokud jde o to, že stěžovateli měla být udělena některá z forem mezinárodní ochrany, je v tomto směru třeba poukázat na stěžejní postavení výpovědi a pohovorů se žadatelem (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 5. 2010, č. j. - 108, www.nssoud.cz). V daném případě stěžovatel uváděl, že ve své vlasti musel z ekonomických důvodů ukončit studium na vysoké škole, má nemocné rodiče a chce jim finančně pomoci. Dále uváděl, že žádá o mezinárodní ochranu, neboť mu jsou známy případy, kdy státní aparát násilně zasáhl proti studentům, ačkoliv on sám žádné problémy tohoto druhu nepocítil. Většina Moldavanů žije v zahraničí, což se týká zejména mladých lidí. A také on chce prostřednictvím mezinárodní ochrany legalizovat pobyt na území České republiky.

Z rozhodnutí zdejšího soudu ze dne 30. 10. 2003, č. j. - 43, www.nssoud.cz, plyne, že v žádosti o udělení azylu opakovaně uváděné ekonomické důvody (nedostatek finančních prostředků, nemožnost sehnat práci) a skutečnost, že politický režim v jeho domovském státě neumožnil žadateli jeho politický rozvoj, nezakládají samy o sobě odůvodněný strach z pronásledování pro zastávání určitých politických názorů ve smyslu ; tyto důvody nelze kvalifikovat ani jako politické přesvědčení, a to zejména tehdy, jestliže žadatel nebyl nikdy členem politické organizace a ani jinak se politicky neangažoval. K námitce týkající se legalizace pobytu (stěžovatel uváděl, že chce získat azyl, aby mohl vést normální život v ČR) pak Nejvyšší správní soud odkazuje na svůj rozsudek ze dne 30. 6. 2004, č. j. - 44, publ. ve Sb. NSS pod č. 397/2004.

Pokud jde o argumentaci stěžovatele, že má strach z návratu domů, neboť zná případy, kdy státní moc pronásledovala některé studenty, pak je třeba upozornit na to, že stěžovatel konkrétně neuvádí, jaké reálné hrozby hrozí právě jemu, a to zejm. v situaci, kdy on sám již dlouhou dobu studentem není a v jeho domovině došlo ke změně vládnoucí garnitury, jak vyplynulo z materiálů shromážděných ve spise. Ostatně možnostmi ochrany před nebezpečím vážné újmy prostřednictvím doplňkové ochrany se zdejší soud v obecné rovině rovněž zabýval v řadě svých rozhodnutí. Viz např. rozsudek ze dne 13. 3. 2009, č. j. - 68, rozsudek ze dne 26. 7. 2007, č. j. - 69, oba www.nssoud.cz. Částečně lze odkázat i na judikaturu ve věci tzv. překážek vycestování, kterýžto institut však již byl ze vypuštěn. Viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2004, č. j. - 85, www.nssoud.cz, apod.

Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje tedy dostatečnou odpověď na námitky stručně podané v kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Za těchto okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Shledal ji proto ve smyslu ustanovení nepřijatelnou a odmítl ji.

O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle ustanovení , , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byl návrh odmítnut.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. července 2011

JUDr. Miluše Došková

předsedkyně senátu