Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Ads 100/2011 - 46

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní věci žalobce: O. V. Č., zast. JUDr. Tomášem Pezlem, advokátem, se sídlem Oldřichova 23, Praha 2, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2011, č. j. - 24,

t a k t o :

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2011, č. j. - 24, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze usnesením ze dne 17. 5. 2011, č. j. - 24, odmítl žalobu žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 4. 2010, č. j. X, a současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Předmětným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 4. 3. 2010, č. X, kterým byl žalobci přiznán starobní důchod podle , o důchodovém pojištění, ve znění účinném do 31. 12. 2009.

V odůvodnění svého usnesení Městský soud v Praze uvedl, že napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 9. 4. 2010 a žaloba byla podána dne 25. 1. 2011. Přezkoumání rozhodnutí správních orgánů je upraveno v zákoně č. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“); podle tohoto zákona lze podat žalobu do dvou měsíců poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno. Městský soud v Praze dospěl k závěru, že žaloba byla podána opožděně, a proto ji podle odmítl.

Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodů podle a e) Namítal, že Městský soud v Praze nevzal v potaz skutečnost, že se stěžovatel domáhal revize napadeného rozhodnutí žalované u Obvodního soudu pro Prahu 1; řízení vedené u tohoto soudu pod sp. zn. , bylo zastaveno a stěžovatel byl poučen o možnosti podat do jednoho měsíce od právní moci usnesení žalobu ke správnímu soudu. Stěžovatel uzavřel, že výrok soudu o odmítnutí žaloby je nesprávný a nezákonný, protože stěžovatel postupoval přesně podle poučení soudu v civilním řízení. Navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaná se ke kasační stížnosti nevyjádřila.

Dne 7. 7. 2011 byl spis Městského soudu v Praze předložen Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti s tím, že stěžovatel až v kasační stížnosti informoval soud o tom, že před podáním žaloby k Městskému soudu v Praze se domáhal revize rozhodnutí žalované u Obvodního soudu pro Prahu 1.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení v souladu s a 3 vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil v kasační stížnosti.

Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu, „[J]e-li kasační stížností napadeno usnesení o odmítnutí žaloby, přicházejí pro stěžovatele v úvahu z povahy věci pouze kasační důvody dle , spočívající v tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu. Pod tento důvod spadá také případ, kdy vada řízení před soudem měla nebo mohla mít za následek vydání nezákonného rozhodnutí o odmítnutí návrhu, a dále vada řízení spočívající v tvrzené zmatečnosti řízení před soudem.“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2005, č. j. - 98, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 625/2005, www.nssoud.cz). Nejvyšší správní soud proto považoval za důvod kasační stížnosti důvod uvedený v

Z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. , Nejvyšší správní soud zjistil, že stěžovatel dne 4. 6. 2010 podal na poště 110 00 Praha 1 k doručení Obvodnímu soudu pro Prahu 1 žalobu proti shora označenému rozhodnutí žalované. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 3. 1. 2011, č. j. - 15, řízení zastavil, neboť dospěl k závěru, že k řízení o této žalobě je dána pravomoc soudů ve správním soudnictví. Současně soud stěžovatele poučil o možnosti podat do jednoho měsíce o právní moci tohoto usnesení žalobu ve správním soudnictví u Městského soudu v Praze.

Ze spisu Městského soudu v Praze v projednávané věci Nejvyšší správní soud konstatuje, že žalobu proti shora označenému rozhodnutí žalované žalobce podal dne 25. 1. 2011. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 3. 1. 2011, č. j. - 15, nabylo právní moci dne 26. 1. 2011, jak vyplývá z elektronického stejnopisu zaslaného Městskému soudu v Praze dne 15. 6. 2011.

Kasační stížnost je důvodná.

Podle žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Lhůta je zachována, byla-li žaloba ve lhůtě podána u správního orgánu, proti jehož rozhodnutí směřuje.

Podle , jestliže soud rozhodující v občanském soudním řízení zastavil řízení proto, že šlo o věc, v níž měla být podána žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, může ten, kdo takovou žalobu v občanském soudním řízení podal, podat u věcně a místně příslušného soudu žalobu ve správním soudnictví do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení. V takovém případě platí, že žaloba byla podána dnem, kdy došla soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení.

Nejvyšší správní soud shledal, že podmínky citovaného ustanovení byly v projednávané věci beze zbytku naplněny. Stěžovatel totiž původně podal žalobu u soudu rozhodujícího v občanském soudním řízení a tento soud řízení zastavil s odůvodněním, že se jedná o věc správního soudnictví. Stěžovatel poté v souladu s poučením Obvodního soudu pro Prahu 1 podal žalobu ve správním soudnictví u Městského soudu v Praze, který je podle a 3 věcně a místně příslušný k jejímu projednání. Při podání této žaloby stěžovatel zachoval lhůtu jednoho měsíce od právní moci usnesení o zastavení řízení, proto platí, že žaloba byla podána dnem, kdy došla soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení.

Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu „[p]ři posuzování včasnosti správní žaloby podané u správního soudu poté, kdy soud v občanském soudním řízení pravomocně zastavil řízení ve smyslu , je nezbytné kromě zjištění, zda byla žaloba ke správnímu soudu podána ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí obecného soudu ( ), zkoumat i skutečnost, zda již při podání žaloby k obecnému soudu nebyla zmeškána lhůta pro podání správní žaloby stanovená , případně zvláštním zákonem. Podání žaloby u obecného soudu až po uplynutí této lhůty způsobuje opožděnost i posléze podané správní žaloby, byť by byla podána v měsíční lhůtě od pravomocného zastavení občanského soudního řízení [ ].“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2005, č. j. - 66, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 1405/2007, www.nssoud.cz).

Nejvyšší správní soud proto dále zkoumal, zda stěžovatel při podání žaloby u Obvodního soudu pro Prahu 1 dodržel dvouměsíční lhůtu od doručení napadeného rozhodnutí žalované, upravenou v

Podle dodejky, kterou žalovaná v kopii předložila Městskému soudu v Praze společně se svým vyjádřením k žalobě, bylo napadené rozhodnutí stěžovateli doručeno dne 9. 4. 2010. Žalobu u Obvodního soudu pro Prahu 1 stěžovatel podal dne 4. 6. 2010, zákonem stanovená dvouměsíční lhůta tak byla zachována.

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud uzavírá, že stěžovatel podal žalobu proti shora označenému rozhodnutí žalované včas, tudíž nebyly splněny zákonné podmínky pro její odmítnutí podle Napadené usnesení Městského soudu v Praze o odmítnutí žaloby pro opožděnost je tudíž nezákonné ve smyslu ustanovení

Ačkoliv Městský soud v Praze nemohl při vydání napadeného usnesení tušit, že stěžovatel již dříve podal žalobu u soudu rozhodujícího v občanském soudním řízení a že je třeba aplikovat ustanovení , což soud zjistil teprve z podané kasační stížnosti, tato skutečnost nic nemění na nezákonnosti napadeného usnesení, neboť z objektivního hlediska žalobu za opožděnou považovat nelze.

Za dané procesní situace Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo než napadené usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2011, č. j. - 24, zrušit a věc vrátit tomuto soudu k dalšímu řízení.

Podle , zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Městský soud v Praze proto v dalším řízení bude vycházet z toho, že žaloba byla podána v zákonem stanovené lhůtě, nikoliv opožděně.

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne podle v novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. července 2011

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu