Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 48/2011 - 305

- 305

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a Mgr. Radovana Havelce v právní věci navrhovatele: Předsedkyně Okresního soudu v Ostravě, se sídlem U Soudu 4/6187, Ostrava-Poruba, proti kárně obviněné: JUDr. K. Š., zast. obhájcem JUDr. Vladimírem Kristýnem, advokátem se sídlem Kobližná 47/19, Brno, o námitce podjatosti kárně obviněné soudkyně vznesené vůči členům kárného senátu ve věcech soudců č. 11 Mgr. Daniele Zemanové, JUDr. Petru Gemmelovi, Mgr. Věroslavu Řezáčovi, JUDr. Aleně Mátlové, JUDr. Josefu Doubkovi a JUDr. Dalimile Gadasové,

takto:

Členové kárného senátu ve věcech soudců č. 11 Mgr. Daniela Zemanová, JUDr. Petr Gemmel, Mgr. Věroslav Řezáč, JUDr. Alena Mátlová, JUDr. Josef Doubek a JUDr. Dalimila Gadasová n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem ze dne 5. 8. 2009 (doplněným dne 17. 8. 2009 a 23. 9. 2009), projednávaným u Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného, se navrhovatelka domáhá uložení kárného opatření kárně obviněné soudkyni Okresního soudu v Ostravě JUDr. K. Š. spočívající v odvolání z funkce soudce. V návrhu je poukazováno zejm. na nedůvodné průtahy v řadě věcí, které byly předmětné soudkyni určeny k vyřízení.

Kárně obviněná soudkyně vznesla při ústním jednání před kárným senátem dne 1. 6. 2011 námitku podjatosti proti všem členům kárného senátu, který v dané věci zasedal ve složení: Mgr. Daniela Zemanová, JUDr. Petr Gemmel, Mgr. Věroslav Řezáč, JUDr. Alena Mátlová, JUDr. Josef Doubek a JUDr. Dalimila Gadasová. Kárně obviněná soudkyně odůvodnila námitku podjatosti proti všem členům kárného senátu poměrem k věci a k účastníkům řízení tak, že kárný senát „nenutí žalobkyni, aby dokazovala“. Vznesení námitky podjatosti je zaznamenáno na zvukovém záznamu z ústního jednání.

Členové kárného senátu uvedli, že se daná námitka netýká jejich osobního postoje, nýbrž postupu v projednávané věci (úvahy o rozsahu provedeného dokazování), proto nepovažují za potřebné se k obsahu vznesené námitky blíže vyjadřovat.

Podle , (dále jen „“), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Toto ustanovení se uplatňuje rovněž v situacích, kdy je namítána podjatost člena senátu, který není soudcem, např. přísedícího senátu, a to na základě , o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. Ten s odkazem na stanoví, že [n]a vyloučení člena senátu z projednávání a rozhodování věci se přiměřeně použije ustanovení zvláštního právního předpisu. Pro nahrazení vyloučeného člena senátu se použije obdobně . Označují-li tedy výše citované předpisy soudce, míní tím také přísedící, kteří jsou při rozhodování v senátech v obdobném postavení jako soudci, a na které je nutno tato ustanovení přiměřeně aplikovat. Podle musí účastník námitku uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání (tato podmínka je tedy v daném případě naplněna). K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud.

Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (d). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen vskutku výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména v případech, kdy by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít také o vztah ekonomické závislosti. Smysl a účel ustanovení o vyloučení soudce z důvodu jeho podílu na předchozím soudním nebo správním řízení směřuje k některému typu řízení ve správním soudnictví a v daném případě jednoinstančního řízení kárného se plně neprojeví.

Jak setrvale rozhoduje Ústavní soud, k vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat. Viz bohatá judikatura tohoto soudu, např. nález ze dne 7. 3. 2007, sp. zn. , nález ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. , usnesení ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. . V usnesení ze dne 2. 12. 2010, sp. zn. , Ústavní soud uvedl, že příslušná úprava vyloučení soudců z rozhodování směřuje k tomu, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, jehož nestrannost nebude ovlivněna tím, že má sám osobní (pohnutkami osobního rázu motivovaný) zájem na výsledku řízení. Poměr vyloučené osoby k věci musí mít tedy zcela konkrétní podobu a osobní charakter, aby mohl být dostatečně pádným důvodem, podmiňujícím vznik pochybnosti o schopnosti soudce nestranně přistupovat k věci.

Kárně obviněnou soudkyní tvrzený důvod podjatosti sám o sobě nemůže ve světle shora uvedeného obstát. Námitka podjatosti musí být zdůvodněna a musejí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je podjatost soudce dovozována. V daném případě je ovšem namítáno pouze to, že kárný senát nenutí „žalobkyni“ (správně „navrhovatelku“ – viz § 9 odst. 3 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů), aby dokazovala. Námitka podjatosti tak není zdůvodněna poměrem k věci či účastníkům (v tomto směru žádné tvrzení obsaženo není), nýbrž spočívá v procesním postupu v předmětné věci (konkrétně v otázce dokazování). Ustanovení in fine přitom výslovně uvádí, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Toto ustanovení brání tomu, aby byla námitka podjatosti využívána jako jakýsi specifický opravný prostředek proti procesnímu postupu soudu či proti hmotněprávní kvalifikaci v podobných případech. Námitka podjatosti opravným prostředkem není a její charakter je zcela jiný. V daném případě tak může procesní postup soudu kárně obviněná soudkyně napadnout nikoliv prostřednictvím námitky podjatosti, ale až po vydání meritorního rozhodnutí, bude-li tvrdit, že postupem soudu bylo zasaženo do jejích ústavně garantovaných práv (viz rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 29. 9. 2010, sp. zn. ).

Ze všech shora uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 7. června 2011

JUDr. Miluše Došková

předsedkyně senátu