Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 96/2010 - 47

- 48

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: J. P., zast. obecným zmocněncem J. P., proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudcům Městského soudu v Praze,

t a k t o :

Soudci Městského soudu v Praze JUDr. Naděžda Řeháková a Mgr. Martin Kříž n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Praze napadl J. P., nar. X, rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 6. 2009, č. j. 078985/2009/KUSK, a žalobce rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 6. 2009, č. j. 088250/2009/KUSK. Posledně uvedeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Kladna, odboru výstavby ze dne 16. 4. 2009, č. j. 1074/09/Če/330, jímž byla žalobci zamítnuta změna stavby před dokončením spočívající v upuštění od umístění mříží sněholamů ze soustavy Bramac do skladby střešní krytiny ve směru k sousední nemovitosti na pozemku parc. č. 841 v k. ú. D. V žalobě požádali žalobce a J. P., nar. X, o osvobození od soudního poplatku, neboť bude požadována náhrada škody způsobená při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím.

Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 8. 7. 2009, č. j. – 8, ve znění opravného usnesení ze dne 24. 9. 2009, č. j. – 6, byla žaloba v části směřující proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 6. 2009, č. j. 088250/2009/KUSK, vyloučena k samostatnému řízení a rozhodnutí.

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 26. 10. 2009, č. j. – 8, věc postoupil Městskému soudu v Praze jakožto soudu místně příslušnému k jejímu projednání a rozhodnutí pod sp. zn. .

Usnesením ze dne 19. 4. 2010, č. j. - 26, Městský soud v Praze zamítl žádost žalobce a J. P., nar. X, o osvobození od soudních poplatků.

Proti tomuto usnesení podal žalobce kasační stížnost, v níž uvedl, že „usnesení bylo rozhodnuto v senátě v nepřijatelném a nezákonném složení JUDr. Ivanka Havlíková, Mgr. Martin Kříž a JUDr. Naděžda Řeháková s odvolávkou na , a (týká se JUDr. Řehákové a Mgr. Kříže).“

Usnesením ze dne 8. 7. 2010, č. j. – 29, Městský soud v Praze žalobce a J. P., nar. X, vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce uvedli, v čem konkrétně spatřují nezákonnost složení senátu, který usnesení ze dne 19. 4. 2010, č. j. - 26, vydal.

V podání ze dne 25. 8. 2010 (zaslaném též k řízením vedeným u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , a ) žalobce uvedl: „Výše uvedená korespondence vašeho soudu je dokladem toho, co uvedl předseda Městského soudu v Praze, když uvedl, že veškeré soudní spory jsou ovlivňovány jak politicky, tak státní správou, a proto jsem došel k závěru, že je naprosto zbytečné ztrácet čas a peníze za předem známý výsledek v soudních sporech vedených v ČR, kde vymahatelnost práva je naprosto nulová, o čemž jsem se bezpočetně krát přesvědčil. Proto Vás informuji o tom, že o Vaše služby do budoucna nestojím a že si počkám (pokud přežiji) na lepší časy, kdy vymahatelnost práva bude nejenom deklarována, ale bude i též vymahatelná jak zákonem, lidskými právy a u ČR. Děkuji, za 10 let nic nedělání z Vaší strany mně došla trpělivost“.

Přípisem ze dne 13. 9. 2010, č. j. – 33, Městský soud v Praze s ohledem na podání ze dne 25. 8. 2010 oba žalobce a J. P., nar. X, vyzval k tomu, aby ve lhůtě sedmi dnů písemně sdělili, zda berou zpět svou kasační stížnost proti usnesení ze dne 19. 4. 2010, č. j. - 26.

Na tento přípis reagoval žalobce podáním ze dne 21. 9. 2010, v němž uvedl: „Tato výzva je důkazem a potvrzením jak senát v č.j. a zastává neměnný názor na své neomylnosti, důležitosti a hlavně aroganci moci. Zásadně jste opomenuli vyjádření předsedy Městského soudu uvedeného ve sdělovacích prostředcích, což je důkazem k postoji řešeného podnětu, který máte řešit a z důvodu Vaší podjatosti Vámi odmítnuté hledáte další důvod se věcí nezabývat, odložit ji a zamést pod koberec. Žádné podání neberu zpět v pevné víře vymahatelnosti práva a spravedlnosti, ovšem ne s osobami, které vykazují znaky uvedené v a opětovně požaduji, aby Nejvyšší správní soud dle přikázal věc místně příslušnému Krajskému soudu, neboť Městský soud v Praze vzhledem k poměru k věci nezajišťuje objektivnost a nepodjatost. Též se nejedná o zpětvzetí kasační stížnosti a podání zpět žaloby ze dne 22.6.2009.“

Usnesením ze dne 1. 10. 2010, č. j. – 35, vyzval Městský soud v Praze žalobce a J. P., nar. X, k tomu, aby ve lhůtě sedmi dnů doplnili námitku podjatosti, kterou vznesli v podání ze dne 21. 9. 2010, o uvedení toho, zda namítají podjatost konkrétního soudce (soudců) nebo všech soudců Městského soudu v Praze rozhodujících na úseku správního soudnictví, z jakých konkrétních skutečností žalobci námitku podjatosti dovozují a kdy se o podjatosti soudce (soudců) dozvěděli.

V podání ze dne 13. 10. 2010 žalobce uvedl, že „námitka podjatosti byla vyslovena k soudcům senátu řešeného uvedenou kasační stížnost a týká se JUDr. Řehákové a Mgr. Kříže. Toto bylo žalobcem řádně uvedeno ve stížnosti ze dne 26. 4. 2010 a bylo odůvodněno . Žalobci se dozvěděli o složení senátu doručením napadeného usnesení dne 23. 4. 2010.“

Soudce Mgr. Martin Kříž k námitce podjatosti vznesené žalobcem uvedl, že žalobce osobně nezná, nemá žádný vztah k účastníkům řízení, ani k projednávané věci a podjatý se necítí.

Soudkyně JUDr. Naděžda Řeháková k námitce podjatosti vznesené žalobcem uvedla, že nemá žádný vztah k účastníkům řízení a že nejsou dány žádné důvody k pochybnostem o její nepodjatosti.

Dne 8. 11. 2010 byl spis Městského soudu v Praze předložen Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti.

Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle soudce, který zjistí důvod své podjatosti, oznámí takovou skutečnost předsedovi soudu a v řízení zatím může provést jen takové úkony, které nesnesou odkladu. Předseda soudu na jeho místo určí podle rozvrhu práce jiného soudce nebo jiný senát. Má-li předseda soudu za to, že není dán důvod podjatosti soudce, nebo týká-li se věc předsedy soudu, rozhodne o vyloučení Nejvyšší správní soud usnesením, a jde-li o soudce, Nejvyššího správního soudu, jiný jeho senát.

Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v d (dále jen „ “) a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát ( y).

Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich právním zástupcům), o nichž je schopen relativně přesně referovat toliko soudce sám. Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi stěží nalezla uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šíře, tedy i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (účastníku řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý, vztah. Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv až na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (shodně též Ústavní soud ve věci sp. zn. ).

Žalobce již v žalobě vznesl obecnou námitku podjatosti vůči všem soudcům („Žádám, aby z jednání byli vyloučeni soudci dle “), kterou později konkretizoval na osoby dvou soudců Městského soudu v Praze Mgr. Martina Kříže a JUDr. Naděždy Řehákové. Námitka podjatosti, ať je vznesena v průběhu řízení před krajským soudem, nebo jako kasační důvod, vždy musí být odůvodněna a musí v ní být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována ( ). Žalobce žádné takové skutečnosti ve svých podáních netvrdil, pouze z obsahu těchto podání vyplývá, že podjatost soudců spatřuje v jejich postupu v projednávané věci, kdy žalobci a J. P., nar. X, nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků.

Nejvyšší správní soud konstatuje, že postup soudců v projednávané věci ani jejich rozhodování v jiných věcech týchž účastníků řízení nepředstavují důvod, pro který by soudci byli podle vyloučeni z projednávaní a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. .

Důvodem pro vyloučení soudce totiž může být pouze jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, nebo skutečnost, že se podílel na projednávání a rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, zejména v případech, kdyby mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Poměr soudce k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen například příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (ať již zjevně přátelským či nepřátelským), může jít i o vztah ekonomické závislosti, apod. Současně se v daném případě nejedná ani o „podílení se na projednávání a rozhodování věci v předchozím soudním řízení“. Interpretací tohoto pojmu se již Nejvyšší správní soud zabýval (srov. zejména usnesení ze dne 19. 3. 2003, č. j. Nao 2/2003 – 18, publ. pod č. NSS, a usnesení ze dne 6. 1. 2005, č. j. – 54, publ. pod č. NSS) a uzavřel, že překážkou, která je důvodem podjatosti soudce z důvodu podílu na předchozím soudním řízení může být pouze fakt, že by soudce na jiném stupni soudní hierarchie rozhodoval o totožné věci (totožnost věci je dána totožností účastníků a předmětu řízení. Jinými slovy, kupříkladu tutéž věc nemůže u krajského soudu a poté v řízení u Nejvyššího správního soudu projednávat a rozhodovat stejný soudce. V daném případě nebyla zjištěna žádná z těchto skutečností, žalobce ostatně podobné skutečnosti ani netvrdil.

Se zřetelem k tomu, že důvody uplatněné žalobcem nejsou způsobilé vyvolat pochybnosti o nepodjatosti soudců Městského soudu v Praze, neboť jsou založeny pouze na obecném tvrzení žalobce o podjatosti soudců v projednávané věci, a dále vzhledem k tomu, že se uvedení soudci necítí být podjatí, neshledal Nejvyšší správní soud návrh žalobce na jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí této věci důvodným.

Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že soudci Městského soudu v Praze JUDr. Naděžda Řeháková a Mgr. Martin Kříž nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. .

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. ledna 2011

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu