Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 As 24/2010 - 121

- 123

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: Ing. T. J., zastoupeného Mgr. Danielem Hrbáčem, advokátem se sídlem Šumavská 519/35, Brno, proti žalovanému: Vysoké učení technické v Brně, se sídlem Antonínská 548/1, Brno, zastoupenému JUDr. Tomášem Soukupem, BA, advokátem se sídlem Pekařská 389/21, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 10. 2007, č. j. 1083/90201/2007, o rozhodnutí o ukončení studia, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2009, č. j. - 79, o návrhu na přiznání odkladného účinku,

t a k t o :

Kasační stížnosti s e odkladný účinek n e p ř i z n á v á .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností napadá v záhlaví označený rozsudek Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“). Jím tento soud zamítl žalobu stěžovatele proti rozhodnutí Vysokého učení technického v Brně (jeho rektora) ze dne 16. 10. 2007, č. j. 1083/90201/2007, kterým byla zamítnuta žádost stěžovatele o přezkoumání rozhodnutí Vysokého učení technického (děkana Fakulty informačních technologií) ze dne 7. 9. 2007, č. j. 344/14904/2007/So. Tímto posledně zmíněným rozhodnutím bylo podle , o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ukončeno studium stěžovatele v navazujícím magisterském studijním programu Informační technologie na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického v Brně.

Stěžovatel v řízení o kasační stížnosti žádá o přiznání odkladného účinku rozsudku krajského soudu. Svůj návrh odůvodňuje tvrzením, že v současné době nemá finanční prostředky pro úhradu nákladů soudního řízení, k jejichž úhradě byl krajským soudem zavázán. Výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro něj znamenaly nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.

Žalovaný se ve svém vyjádření ke kasační stížnosti blíže nevyjádřil k návrhu na přiznání odkladného účinku.

Kasační stížnost podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně ustanovení až 4 Podle lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.

Nejvyšší správní soud posoudil návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku jako ne zcela dostatečně odůvodněný a usnesením ze dne 20. 4. 2010 stěžovatele vyzval, aby svůj návrh doplnil, zejména specifikací, jakým způsobem by se mohlo splnění rozsudkem krajského soudu uložené povinnosti náhrady nákladů řízení v jeho poměrech promítnout jako nenahraditelná újma. K tomu doplnil, že tvrzené skutečnosti je třeba doložit důkazy, případně jinak prokázat hodnověrnost a pravděpodobnost poskytnutých tvrzení. Stěžovatel v reakci na tuto výzvu zaslal zdejšímu soudu podání, v němž uvádí, že jakožto student nemá stálý příjem, a tudíž ani prostředky na úhradu náhrady nákladů řízení před krajským soudem, které by mohly být vymáhány v exekučním řízení. Právě toto exekuční řízení by pro stěžovatele podle jeho tvrzení znamenalo nenahraditelnou újmu, neboť v exekuci by mohly být postiženy jeho osobní věci, které potřebuje k životu, stejně jako movité věci jeho rodičů, u kterých má trvalý pobyt.

Nejvyšší správní soud po zhodnocení shora uvedených skutečností dospěl k závěru, že stěžovatel ani na výzvu v doplnění návrhu na přiznání odkladného účinku neosvědčil, že by mu výkonem napadeného rozsudku vznikla nenahraditelná újma. Tento neurčitý právní pojem je třeba vždy vykládat v souvislosti s projednávanou věcí, obecně však lze konstatovat, že se jedná o výjimečný a závažný stav, který v budoucnosti buď nelze odčinit vůbec, případně pouze s vynaložením nepřiměřených prostředků či sil. Takový náhled soudu byl přitom popsán také stěžovateli ve výzvě k doplnění návrhu na přiznání odkladného účinku.

Výše citovaná tvrzení stěžovatele však sama o sobě neosvědčují možnost vzniku nenahraditelné újmy. Exekuce totiž vždy negativně zasáhne do poměrů dlužníka, avšak exekuční řízení jako takové nemůže být bez dalšího považováno za příčinu nenahraditelné újmy. Je-li exekuce nařízena v souladu se zákonem a jsou-li jí například postiženy movité věci, pak je dlužník (povinný) v důsledku provedení exekuce nucen se bez těchto věcí obejít, případně si opatřit nové. Bez dalších specifických okolností nelze tento stav sám o sobě označit za nenahraditelnou újmu ve smyslu V projednávané věci však stěžovatel žádné takové okolnosti netvrdí, a to ani na výzvu k doplnění jeho návrhu, v níž mu bylo srozumitelně sděleno, jak je pojem „nenahraditelná újma“ vykládán a jakým způsobem ji lze doložit.

Nejvyšší správní soud na základě výše uvedených úvah dospěl k závěru, že stěžovatel ve svém návrhu neosvědčil ve smyslu ve spojení s skutečnosti, které by potvrzovaly možnost vzniku nenahraditelné újmy. Návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku rozsudku krajského soudu proto nevyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. května 2010

Mgr. Daniela Zemanová

předsedkyně senátu