Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 A 100/2001 - 50

- 51

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Kateřiny Šimáčkové v právní věci žalobce: Ing. P. R., zastoupeného JUDr. Jiřím Štanclem, advokátem, se sídlem Čs. Legií 172, Klatovy, proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, se sídlem Antonína Čermáka 2a, Praha 6, v řízení o žalobě proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 7. 6. 2001, sp. zn. O 122586,

takto:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou podanou u Vrchního soudu v Praze se žalobce domáhal přezkoumání shora označeného rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví, kterým byl zamítnut rozklad žalobce a bylo potvrzeno rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 10. 1999, zn. O - 122586, kterým byl podle , o ochranných známkách, zamítnut návrh žalobce na výmaz slovní ochranné známky č. R 324416 ve znění „Zewa Dis“. Předseda žalovaného v rozkladovém řízení zároveň rozhodl, že složená kauce ve výši 2500 Kč se nevrací.

Vrchní soud v Praze v této věci nerozhodl do 31. 12. 2002 a neskončenou věc pak převzal dle , (dále jen „ “), k dalšímu řízení Nejvyšší správní soud. Usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2003, č. j. - 24, byla žaloba odmítnuta z důvodu věcné nepříslušnosti. Na základě usnesení zvláštního senátu ze dne 8. 7. 2008, č. j. Konf 18/2008 - 7, je příslušný vydat rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 14. 10. 1999, zn. O - 122586, soud ve správním soudnictví. Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2003, č. j. - 24, bylo současně zvláštním senátem zrušeno. V souladu s ustanovením se v neskončených věcech řízení dokončí podle ustanovení o řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu (část třetí hlava druhá díl první ).

V průběhu řízení u Nejvyššího správního soudu bylo tomuto soudu doručeno dne 25. 2. 2010 podání označené jako „zpětvzetí žaloby“. Zástupce žalobce v něm písemně sdělil tomuto soudu, že podanou žalobu bere v celém rozsahu zpět, a žádá, aby řízení bylo zastaveno. Projev vůle zástupce žalobce nevzbuzuje pochybnosti o tom, že směřuje k ukončení a zastavení řízení ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod spisovou značkou . Postup soudů ve správním soudnictví týkající se obecně řízení před správními soudy je upraven v části třetí, hlava první Podle vezme-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud řízení usnesením zastaví. Jde-li o společný návrh více osob, musí být pro účinné zpětvzetí návrh vzat zpět všemi osobami. Vzhledem k tomu, že v daném případě se nejednalo o společný návrh více osob a projev vůle nevzbuzuje pochybnosti, Nejvyšší správní soud řízení v souladu s ustanovením zastavil. Tento postup je výrazem dispoziční zásady, kterou je správní soudnictví ovládáno.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení , větu první, , dle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Dle druhé věty citovaného ustanovení vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nato bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k okolnosti, že v dané věci zákonem stanovené podmínky v druhé větě nebyly naplněny, resp. z podání (zpětvzetí) žalobce to nijak nevyplývá, postupoval Nejvyšší správní soud podle věty první citovaného ustanovení, za použití , a náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 10. března 2010

JUDr. Bohuslav Hnízdil

předseda senátu