Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 Azs 31/2009 - 92

- 95

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Zdeňka Kühna, Mgr. Daniely Zemanové a Mgr. Ing. Bc. Radovana Havelce v právní věci žalobce: nezl. M. V., zastoupeného zákonnou zástupkyní: T. V. (roz. D.), v řízení zastoupeného Mgr. Dagmar Rezkovou Dřímalovou, advokátkou se sídlem Muchova 9/223, Praha 6, byt č. 8, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 11. 2007, č. j. OAM-10-498/LE-C09-C09-2007, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 2. 2009, č. j. - 53,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Odměna advokátky Mgr. Dagmar Rezkové Dřímalové s e u r č u j e částkou 2400 Kč, která bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Shora uvedeným rozhodnutím žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle , , , a , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu).

[2] Žalobce proti rozhodnutí žalovaného podal žalobu, kterou Městský soud v Praze zamítl v záhlaví označeným rozsudkem.

[3] Žalobce (dále též stěžovatel) napadl rozsudek kasační stížností, doplněnou podáním ze dne 26. 3. 2009. Uvedl, že v jeho případě byly splněny podmínky pro udělení mezinárodní ochrany. Správní orgán i soud hodnotily situaci v zemi původu pouze obecně. Žalovaný dále vycházel pouze z údajů, které uvedla jeho zákonná zástupkyně v rámci svého řízení o udělení mezinárodní ochrany, do kterého vstoupila v roce 2004. Žalovaný tedy vůbec nebral v potaz nové skutečnosti, jež uvedla při podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany za žalobce, a v odůvodnění pouze konstatoval, že potížemi rodičů se již zabýval v samostatných řízeních. Žalobcovy obavy vyplývají z problémů, které měl jeho otec s vysoce postaveným ukrajinským politikem L. P. K. Ten se chce rodině žalobcova otce pomstít, neboť společně s panem N. pomohli zabránit jeho podvodu. V důsledku toho byl K. trestně stíhán, vzat do vazby a dočasně též zbaven politické funkce. Z vazby pak žalobcovu otci a jeho rodině vyhrožoval zabitím.

[4] Tyto skutečnosti žalobcovi rodiče uvedli v rámci řízení o jejich žádostech o mezinárodní ochranu. Poté, co jejich žádosti byly zamítnuty, však nastaly nové okolnosti, které zákonnou zástupkyni žalobce vedly k podání žádosti o mezinárodní ochranu za žalobce. L. K. je v současné době poslancem Vrchní rady a prezidentem Asociace podnikatelů Ukrajiny, tudíž má konexe po celé zemi. Pan N. zemřel na Ukrajině za podivných okolností. Jeho smrt nebyla nešťastnou náhodou, ale došlo k ní v souvislosti s problémy, jež pan N. a žalobcův otec měli s L. K. V případě návratu do země původu K. dostojí svým výhrůžkám. S ohledem na jeho konexe a i v justici rozšířenou korupci je zřejmé, že žalobci nebude státními orgány poskytnuta náležitá ochrana. Případným následkům by nezabránilo ani přestěhování do jiné části země původu.

[5] Důvody žalobcem uvedené jsou tedy pouze zdánlivě soukromého charakteru. V souvislosti s nedostatečnou ochranou státními orgány země původu žalobce splňuje též podmínky pro udělení humanitárního azylu. Naplněny jsou i podmínky pro udělení doplňkové ochrany. Hrozící vážnou újmou je zde ublížení na zdraví či smrt ze strany vysoce postaveného ukrajinského politika, přičemž v zemi původu by žalobci nebyla z důvodu korupce poskytnuta ochrana.

[6] Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek městského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

[7] Současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. O této žádosti Nejvyšší správní soud nerozhodoval, neboť zákon o azylu spojuje odkladný účinek přímo s podáním kasační stížnosti.

[8] Žalovaný navrhl zamítnutí kasační stížnosti, popř. její odmítnutí pro nepřijatelnost. Poznamenal, že žalobcův otec se starším sourozencem žalobce M. V. podali dne 5. 8. 2008 opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, přičemž řízení o této žádosti bylo zastaveno podle § 25 písm. i) zákona o azylu pro nepřípustnost žádosti dle § 10a písm. e) téhož zákona.

[9] Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele.

[10] K podrobnějšímu vymezení institutu přijatelnosti kasační stížnosti ve věcech mezinárodní ochrany lze pro stručnost odkázat např. na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. - 39, publikované pod č. 933/2006 Sb. NSS (všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz).

[11] V daném případě žalovaný stanovil skutkový stav tak, že důvodem podání žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany byly potíže jeho rodičů se soukromými osobami na Ukrajině (v případě žalobcova otce šlo o čistě osobní zájem muže, byť v současnosti poslance, jenž právě kvůli žalobcovu otci přišel o peníze a mocenský post; v případě žalobcovy matky šlo o jejího bývalého manžela, který se jí chtěl pomstít kvůli rozvodu) a dále snaha o legalizaci pobytu v České republice, a uzavřel tedy, že žalobce neuvedl žádné okolnosti, které by svědčily jak jeho pronásledování z důvodů uvedených v § 12 zákona o azylu, tak hrozícímu nebezpečí vážné újmy ve smyslu § 14a zákona o azylu v zemi původu.

[12] Skutkově obdobnými případy, v nichž azylové důvody spočívaly v „pronásledování“ ze strany soukromých osob, se Nejvyšší správní soud již zabýval, namátkou lze uvést například rozsudek ze dne 10. 3. 2004, č. j. - 48, rozsudek ze dne 2. 3. 2005, č. j. - 58, rozsudek ze dne 18. 1. 2006, č. j. - 50, rozsudek ze dne 31. 1. 2007, č. j. - 85, či rozsudek ze dne 27. 8. 2003, č. j. - 51.

[13] V této souvislosti byla předmětem množství rozhodnutí zdejšího soudu (lze uvést například rozsudek ze dne 10. 3. 2004, č. j. - 48, rozsudek ze dne 18. 12. 2003, č. j. - 36, rozsudek ze dne 27. 8. 2003, č. j. - 60, či rozsudek ze dne 27. 8. 2003, č. j. - 51) též otázka možnosti občanů domáhat se ochrany svých práv u státních orgánů země původu a schopnosti těchto orgánů jim takovou ochranu poskytnout.

[14] Otázkou intenzity potíží se soukromými osobami ve vztahu k přičitatelnosti jednání těchto soukromých osob státním orgánům se pak kasační soud již dostatečně zabýval např. v rozsudku ze dne 5. 10. 2006, č. j. - 52, publ. pod č. 1066/2007 Sb. NSS, rozsudku ze dne 2. 3. 2005, č. j. - 58, či v rozsudku ze dne 22. 12. 2005, č. j. - 41.

[15] Předmětem přezkumu před kasačním soudem byly též podmínky pro udělení doplňkové ochrany; lze uvést např. rozsudek ze dne 16. 9. 2008, č. j. - 57, rozsudek ze dne 11. 2. 2009, č. j. - 78, rozsudek ze dne 28. 7. 2009, č. j. - 74, a zejména rozsudek ze dne 27. 8. 2003, č. j. - 51, vztahující se sice k překážkám vycestování, ale aplikovatelný i na institut doplňkové ochrany ve smyslu rozsudku ze dne 26. 7. 2007, č. j. - 69.

[16] Námitky týkající se porušení povinnosti spolehlivého zjištění skutkového stavu žalovaným a nedostatečného soudního přezkumu postupu správního orgánu při zjišťování skutkového stavu, pak byly již předmětem množství rozhodnutí zdejšího soudu, lze odkázat například na rozsudek ze dne 20. 11. 2003, č. j. - 59, publ. pod č. NSS, rozsudek ze dne 18. 12. 2003, č. j. - 41, rozsudek ze dne 16. 5. 2004, č. j. - 47, nebo rozsudek ze dne 28. 4. 2004, č. j. - 42. V souzené věci přitom kasační soud shledal, že skutkový stav byl zjištěn řádně a přesně a důkazy, které si žalovaný opatřil, jsou pro posouzení daného případu dostačující.

[17] Námitku poukazující na splnění podmínek humanitárního azylu žalobce v řízení před krajským soudem neuplatnil, ač tak učinit mohl, jako taková je proto nepřípustná podle

[18] Lze dodat, že kasační soud neshledal ani žádné pochybení městského soudu tak výrazné intenzity, o němž by bylo možno se důvodně domnívat, že zapříčinilo odlišnost rozhodnutí ve věci samé, a které by způsobilo přijatelnost kasační stížnosti.

[19] Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu tak poskytuje dostatečnou odpověď na všechny námitky podávané v kasační stížnosti. Za těchto okolností soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Shledal ji proto ve smyslu nepřijatelnou a z tohoto důvodu ji odmítl.

[20] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ve spojení s , podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.

[21] Žalobci byla ve věci ustanovena zástupkyní advokátka; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát ( , ).

[22] Výše odměny ve vztahu k řízení o kasační stížnosti byla stanovena podle , advokátního tarifu, a to za jeden úkon právní služby spočívající v sepisu a podání doplnění kasační stížnosti ze dne 26. 3. 2009, a náhrady hotových výdajů, tedy ve výši 1 x 2100 Kč a 1 x 300 Kč [ , , , citované vyhlášky], celkem 2400 Kč.

[23] Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. listopadu 2009

JUDr. Marie Žišková

předsedkyně senátu