Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 76/2008 - 66

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Vojtěcha Šimíčka, JUDr. Petra Průchy a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: B. O., zastoupený JUDr. Zdeňkou Beranovou, advokátkou se sídlem Dvouletky 145/2690, Praha 10, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 5. 2007, č.j. OAM-1-363/VL-10-19-2007, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 8. 2008, č. j. – 33,

t a k t o :

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 8. 2008, č. j. – 33, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Včas podanou kasační stížností napadl žalobce (dále též „stěžovatel“) v záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Ostravě, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 10. 5. 2007, č.j. OAM-1-363/VL-10-19-2007. Rozhodnutím správního orgánu byla zamítnuta žádost stěžovatele o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle ust. , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Krajský soud současně zamítl návrh na ustanovení zástupce žalobci a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Krajský soud se ztotožnil se závěry žalovaného, že žalobce žádný azylově relevantní důvod podřaditelný ust. a v průběhu správního řízení neprokázal ani netvrdil. Těmito důvody není snaha žalobce vyhnout se potížím s ukrajinskými policisty, kteří po něm požadovali peníze za uzavření případu, který se týkal žalobce. Ke skutečnosti, že si stěžovatel našel dívku – občanku České republiky, se kterou se chce oženit, krajský soud uvedl, že taktéž snahu o legalizaci pobytu nelze podřadit azylově relevantnímu důvodu. Otázku legalizace pobytu řeší , v platném znění, jehož právní instituty nelze nahrazovat formou udělení mezinárodní ochrany. Žalobci krajský soud zástupce neustanovil, protože shledal, že není splněna podmínka potřebnosti ochrany práv žalobce, když žalovaný jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítl jako zjevně nedůvodnou a když žalobce ani netrval na nařízení jednání ve své věci.

Stěžovatel napadl výrok rozsudku krajského soudu o zamítnutí žaloby kasační stížností z důvodu podle ust. Uvedl, že nesouhlasí s názorem krajského soudu, že podle argumentoval v obecné rovině. Stěžovatel je totiž ve své zemi pronásledován organizovanou skupinou, bylo mu vyhrožováno a má obavy o svou rodinu. Příslušníky policie mu bylo naznačeno, že pokud nebude platit, může být zlikvidován. Dovolat se spravedlnosti je však podle stěžovatele v zemi původu téměř nemožné. Stěžovatel poukázal na své obavy z nuceného odjezdu do země původu, kde mu hrozí pronásledování z politických důvodů, i když zatím neví, že by byl z těchto či jiných příčin postaven před soud. Stěžovatel si navíc v České republice našel dívku – občanku České republiky, se kterou se chce oženit. Z těchto důvodů žádal o udělení azylu s tím, že je u něj dána i překážka vycestování. Stěžovatel požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a navrhl, aby Nejvyšší správní soud rozsudek Krajského soudu v Ostravě zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti ze dne 10. 9. 2008 ztotožnil s názorem krajského soudu a poukázal na obecnost námitek podávaných v kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud předně zkoumal, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( a 3 ), a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Podle je Nejvyšší správní soud vázán důvody kasační stížnosti; to neplatí, bylo-li řízení před soudem zmatečné [ ] nebo bylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, anebo je-li napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné [ ], jakož i v případech, kdy je rozhodnutí správního orgánu nicotné.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že řízení před Krajským soudem v Ostravě bylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.

Ze správního spisu i spisu krajského soudu Nejvyšší správní soud zjistil, že rozhodnutí žalovaného bylo stěžovateli doručeno dne 14. 5. 2007, dne 16. 5. 2007 byla krajskému soudu doručena žaloba s ručně psanou přílohou. Usnesením krajského soudu č.j. - 9 ze dne 24. 5. 2007 byla ustanovena pro žalobní řízení tlumočnice z jazyka ukrajinského a ruského. Dne 13. 8. 2007 byla stěžovateli doručena žádost o sdělení, zda souhlasí s tím, aby bylo o věci samé rozhodnuto bez jednání. Následujícího dne bylo krajskému soudu doručeno podání označené jako doplnění žaloby, ve kterém byly stěžovatelem zopakovány obecné námitky a krajský soud požádán, aby mu „ustanovil bezplatného obhájce z řad advokátů“. O této žádosti však krajský soud nerozhodl dříve než 5. 8. 2008 v napadeném rozsudku vedle věci samé, a své rozhodnutí odůvodnil, jak shora uvedeno.

Podle d má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení. Svým postupem krajský soud toto právo stěžovateli odepřel. Nikoli však tím, že rozhodl o tom, že se mu zástupce pro řízení o žalobě neustanovuje, ale tím, že tak rozhodl až v rozsudku spolu s věcí samou. Tím stěžovateli znemožnil v případě negativního rozhodnutí o ustanovení zástupce podat proti tomuto rozhodnutí opravný prostředek, popř. zvolit si zástupce pro řízení o žalobě cestou plné moci a znemožnil mu případně činit návrhy prostřednictvím osoby schopné kvalifikovaně hájit jeho zájmy. Právo na právní pomoc totiž neimplikuje toliko právo na – při splnění zákonem stanovených podmínek – ustanovení bezplatného zástupce, ale také povinnost soudu umožnit i zastoupení na základě plné moci. Při chronologicky korektním postupu krajského soudu procesní rozhodnutí ve věci ustanovení zástupce předchází následnému rozhodnutí ve věci, tj. rozhodnutí o důvodnosti či nedůvodnosti žaloby

K tomu zdejší soud upozorňuje, že se krajský soud při svém postupu neřídil judikaturou Nejvyššího správního soudu, který již v rozsudku ze dne 15. 2. 2007, č. j. – 73, (k dispozici na www.nssoud.cz), vyslovil právní názor: „Požádala-li stěžovatelka v žalobě o ustanovení zástupce a krajský soud o žádosti rozhodl až v rozsudku vedle rozhodnutí o věci samé tak, že se stěžovatelce zástupce pro řízení o žalobě neustanovuje, Nejvyšší správní soud rozsudek krajského soudu z úřední povinnosti zruší, protože řízení bylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé ( část věty za středníkem ).“

Nejvyšší správní soud proto rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě podle ustanovení , za použití ustanovení zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V něm krajský soud rozhodne vázán výše vysloveným právním názorem (ustanovení ). Bude předně třeba, aby krajský soud samostatně rozhodl ve věci ustanovení zástupce stěžovatele. V případě, že stěžovateli zástupce neustanoví, bude nutné, aby mu ponechal přiměřenou lhůtu k tomu, aby si případně sám mohl cestou plné moci zvolit zástupce, který bude v řízení o žalobě náležitě hájit jeho zájmy. Teprve poté bude možno o podané žalobě rozhodnout meritorně.

Námitkami uplatněnými v kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud nezabýval, neboť dospěl-li k závěru, že řízení před krajským soudem bylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé ( část věty za středníkem ), není možné usuzovat na důvodnost či nedůvodnost námitek ve vztahu k takovémuto rozhodnutí, jestliže výsledkem bezvadného procesu by mohlo být rozhodnutí jiné.

Návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud nezabýval, neboť podle ust. ve znění účinném ode dne 13. 10. 2005 má podání kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu o žalobě proti rozhodnutí ve věci azylu odkladný účinek.

V novém rozhodnutí krajský soud rozhodne rovněž o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti ( ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. ledna 2009

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu