Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
9 Azs 189/2007 - 100.pdf
PDF · 0 B
No categories available
9 Azs 189/2007 - 100
Na základě výše uvedených premis dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost stěžovatele nelze považovat ve smyslu ust. § 104a s. ř. s. za přijatelnou, tj. za podstatně přesahující vlastní zájmy stěžovatele.
Nejvyšší správní soud se předně zabýval námitkou stěžovatele ohledně nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku krajského soudu pro nedostatek důvodů. Nepřezkoumatelnost by mohla být důvodem přijatelnosti kasační stížnosti dle výše uvedeného výčtu, neboť v takovém případě by se pro hrubé pochybení procesního práva stěžovatel neměl vůbec možnost seznámit s důvody rozhodnutí a bylo by namístě každé takové rozhodnutí zrušit a nahradit novým. Nepřezkoumatelností rozhodnutí spočívající v nedostatku důvodů se Nejvyšší správní soud již zabýval např. ve svém rozsudku ze dne 22. 1. 2004, č. j. 4 Azs 55/2003 - 51, publikovaném pod č. 638/2005 Sb. NSS, nebo v rozsudku ze dne 1. 6. 2005, č. j. 2 Azs 391/2004 - 62, www.nssoud.cz. V daném případě nebylo napadené rozhodnutí shledáno nepřezkoumatelným, neboť krajský soud konkrétně uvedl, s jakými skutečnostmi se stěžovatel dle jeho názoru dostatečně nevypořádal. Stěžovatel ostatně v kasační stížnosti uvádí, že nesouhlasí s důvody uvedenými v rozsudku a namítal jejich nesprávnost. Je tedy zřejmé, že tyto důvody znal, jeho výtky směřovaly ke správnosti a zákonnosti úvah krajského soudu, což jsou námitky nezákonnosti, případně vad řízení, nikoli nepřezkoumatelnosti.
Zbývá tedy posoudit přijatelnost námitky vytýkající krajskému soudu nepřezkoumatelnost jeho rozhodnutí pro nesrozumitelnost.
Nejvyšší správní soud se k otázce nepřezkoumatelnosti rozhodnutí pro nesrozumitelnost opakovaně vyslovil, například ve svém rozsudku ze dne 27. 10. 2005, č. j. 1 As 4/2005 - 34, publikovaném pod č. 810/2006 Sb. NSS, ze dne 26. 1. 2006, č. j. 8 As 12/2005 - 51, publikovaném pod č. 865/2006 Sb. NSS, ze dne 23. 8. 2006, č. j. 1 Afs 38/2006 - 72, www.nssoud.cz, nebo v rozsudku ze dne 26. 10. 2006, č. j. 2 As 8/2006 - 130, www.nssoud.cz.
V uváděném rozsudku ze dne 23. 8. 2006, č. j. 1 Afs 38/2006 - 72, Nejvyšší správní soud k otázce nepřezkoumatelnosti rozhodnutí pro nesrozumitelnost konstatuje: „Rozhodnutí nemůže být nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost tehdy, je-li rozpor v něm odstranitelný výkladem, tj. nebudou-li po interpretaci napadeného rozhodnutí jako celku – s přihlédnutím k obsahu spisu a k úkonům správních orgánů a účastníků – pochyby o jeho významu. To platí tím spíše, pokud rozpor, v němž má údajně spočívat nesrozumitelnost rozhodnutí, spočívá pouze v písařské chybě.“
Při posuzování nesrozumitelnosti stěžovatelem uváděného odstavce rozhodnutí krajského soudu je třeba předně zdůraznit, že tento odstavec je nezbytné posuzovat v celém jeho rozsahu a nikoliv z pohledu několika vybraných vět, jak to učinil stěžovatel, a dále ve vazbě na ostatní části odůvodnění rozhodnutí krajského soudu s přihlédnutím k obsahu celého spisu. V návaznosti na výše uvedené je pak stěžovatelem tvrzený rozpor odstranitelný, v souladu se shora citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu, komplexním výkladem. Z takto provedeného výkladu vyplývá, že krajský soud dospěl k závěru, že by nebylo správné vytýkat stěžovateli, že při svém rozhodování neměl stanovisko UNHCR z prosince 2006 k dispozici, neboť si pro vydání rozhodnutí opatřil dostatek jiných podkladů a ani žadatel neprojevil v tomto směru žádnou aktivitu. Avšak vzhledem ke stěžejnímu postavení tohoto stanoviska, jež pramení ze skutečnosti, že by mohlo odstranit nesrovnalosti v dalších podkladech stěžovatele a zejména s ohledem na skutečnost, že napadené rozhodnutí bylo zrušeno, považoval krajský soud za nezbytné, aby jej stěžovatel v dalším řízení použil jako podklad při vydání rozhodnutí.
Pokud krajský soud stěžovateli uložil doplnění správního spisu a podkladů pro rozhodnutí vyžádáním si dalších zpráv a stanovisek, nepovažuje Nejvyšší správní soud takový požadavek za hrubé pochybení při výkladu práva.
Z výše uvedeného vyplývá, že krajský soud se v daném případě nedopustil hrubého pochybení při výkladu hmotného či procesního práva, přičemž nejsou splněny ani jiné podmínky pro přijatelnost kasační stížnosti. V předmětné věci se jedná o vyhodnocení konkrétních skutečností předkládaných stěžovatelem, výsledek tohoto posouzení není způsobilý ovlivnit rozhodování ve věcech mezinárodní ochrany, není zde proto splněna podmínka rozpoznatelného dopadu řešené právní otázky nad rámec konkrétního případu. Ze všech uvedených důvodů tato kasační stížnost není ve smyslu § 104a s. ř. s. přijatelná a Nejvyšší správní soud ji odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3, větu první, s. ř. s., ve spojení s ust. § 120 s. ř. s., dle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. prosince 2007
JUDr. Radan Malík
předseda senátu