Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Azs 70/2007 - 1

č. j. - 56

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka, JUDr. Karla Šimky, JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce: M. B., zast. Mgr. Irenou Zelenkovou, advokátkou se sídlem v Praze, nám. W. Churchilla 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 4. 2007, č. j. - 27,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Odměna advokátky Mgr. Ireny Zelenkové s e u r č u j e částkou 2400 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce jako stěžovatel brojí včas podanou kasační stížností proti shora označenému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 12. 2006, č. j. OAM-1680/VL-20-P07-2005, jímž bylo rozhodnuto, že se mu neuděluje mezinárodní ochrana podle , , , , , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové pak vycházel z toho, že stěžovatel nenaplnil žádnou ze zákonných podmínek pro udělení mezinárodní ochrany a že rozhodnutí žalovaného bylo vydáno na základě dostatečně zjištěného skutečného stavu věci, v souladu se zákonem a bylo přesvědčivě odůvodněno.

Po shledání přípustnosti kasační stížnosti podle , (dále též „“), se Nejvyšší správní soud dále zabýval tím, je-li kasační stížnost přijatelná ( ), tedy otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle uvedeného ustanovení kasační stížnost odmítnuta jako nepřijatelná. K podrobnějšímu vymezení institutu přijatelnosti kasační stížnosti ve věcech azylu zdejší soud pro stručnost odkazuje např. na svoje usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. - 39, publikováno ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 933/2006.

V projednávané věci konstatuje Nejvyšší správní soud, že stěžovatel argumentuje kasačními důvody zakotvenými v ustanovení , d)

Stěžovatelovy námitky dle písm. d) citovaného ustanovení spočívají v tom, že krajský soud se nevypořádal se všemi námitkami, které stěžovatel uvedl v žalobě, a že opomenul přezkoumat skutečnosti, které byly ve správním spise.

Stěžovatelovy námitky dle písm. a) citovaného ustanovení pak spočívají v tom, že krajský soud nesprávně posoudil právní otázku, zda důvody, které stěžovatel uvedl, lze podřadit pod důvody uvedené v . Argumentuje tím, že byl nucen se svou rodinou, na které byl závislý, chodit na politické pochody, kde byl například vyfotografován a poté kontrolován a pronásledován státními úřady. Jeho bratra policie často navštěvovala a zajímala se i o stěžovatele samotného. Stěžovatel také poukazuje na Příručku k postupům pro určování právního postavení uprchlíků a vybraná doporučení UNHCR z oblasti mezinárodní ochrany vydanou Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v srpnu 2006. Rovněž uvádí, že ustanovení , , a mají taxativní charakter, avšak obsahují pojmy, k jejichž vysvětlení je třeba právních výkladů, k nimž je třeba využít předpisů nižší právní síly.

Na námitky obsažené v kasační stížnosti dává dostatečnou odpověď dosavadní judikatura správních soudů. K námitce dle písm. d) shora citovaného ustanovení Nejvyšší správní soud především poukazuje na limitaci soudního přezkumu formulací žalobních bodů. S touto otázkou se Nejvyšší správní soud vypořádal např. ve svém rozsudku ze dne 28. 4. 2004, č. j. - 41, který se vztahuje k soudnímu přezkumu nekonkretizovaných žalobních námitek, nebo v rozsudku ze dne 26. 7. 2006, č. j. - 54, oba dostupné na www.nssoud.cz.

Ke stěžovatelově argumentaci uvedenou metodologickou příručkou zdejší soud poznamenává, že se obdobnými námitkami již zabýval např. v rozsudku ze dne 10. 3. 2004, č. j. - 48. Pokud jde o námitku, že k výkladu ustanovení je nutno použít i podzákonné právní předpisy, je třeba poukázat na dosavadní judikaturu správních soudů, která důvody udělení azylu (resp. mezinárodní ochrany) spatřuje v ustanoveních (zcela namátkou např. v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2004, č. j. - 39), z argumentace navíc není ani jasné, jaké podzákonné právní předpisy má stěžovatel v daném případě na mysli. K argumentaci, že soud nesprávně vyhodnotil otázku přiznání azylu, neboť stěžovatel byl politicky perzekuován, uvádí Nejvyšší správní soud v prvé řadě to, že krajský soud v této věci vycházel z naprosté nevěrohodnosti stěžovatelových výpovědí. K této otázce se Nejvyšší správní soud vyjádřil již mnohokráte, např. v rozsudku ze dne 19. 8. 2004, č. j. - 36. V rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 1. 2006, č. j. - 40, publikován jako č. 903/2006 Sb. NSS, se pak uvádí, že s ohledem na nezřídkavou nemožnost žadatele o azyl prokázat svá tvrzení jiným způsobem než vlastní věrohodnou výpovědí, je srovnání skutečností jím uvedených v žádosti o azyl, vlastnoručně psaném prohlášení a v pohovoru významným měřítkem jeho věrohodnosti. Pokud tedy žadatel některé podstatné skutečnosti vůbec nezmíní ve své žádosti a zejména ve vlastnoručně psaném prohlášení a uvede je až u pohovoru, nelze správnímu orgánu vytýkat, že k nim přistupuje s určitou mírou pochybností. To platí spíše, jestliže žádost o azyl zároveň obsahuje sdělení, že jiné než uvedené důvody k podání žádosti o azyl žadatele nevedly. V daném případě byly důvody dokonce opakovaně měněny.

Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje tedy dostatečnou odpověď na námitky podané v kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Za těchto okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Shledal ji proto ve smyslu ustanovení nepřijatelnou a odmítl ji.

O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle ustanovení , , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byl návrh odmítnut.

Stěžovateli byla pro řízení o kasační stížnosti ustanovena zástupcem advokátka; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (, ). Soud proto určil odměnu advokátce za jeden úkon právní služby – převzetí a příprava věci – částkou 1x 2100 Kč a 1x 300 Kč na úhradu hotových výdajů, v souladu s , , , d), , advokátního tarifu. Ustanovenému zástupci se tedy přiznává odměna v celkové výši 2400 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 8.listopadu 2007

JUDr. Miluše Došková

předsedkyně senátu