Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Azs 45/2003 - 39

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Novotného a soudkyň JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce S. M. S., zast. JUDr. Jiřím Slavíkem, advokátem AK Praha 1, Hybernská 9, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 10. 2003, č. j. – 15,

takto:

I. Kasační stížnost s e z a m í t á.

II. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení rozsudku Městského soudu v Praze shora, kterým byla zamítnuta žaloba směřovaná proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 12. 2. 2003, č. j. OAM-1144/AŘ-2002, jímž byl zamítnut rozklad stěžovatele ve správním azylovém řízení a zároveň potvrzeno prvoinstanční rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 19. 11. 2001, č. j. OAM-172/LE-10-12-2001. Tímto rozhodnutím pak nebyl udělen azyl stěžovateli, a to pro nesplnění podmínek uvedených v , a 2 a , o azylu, a o změně , o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) a současně bylo rozhodnuto, že se na stěžovatele nevztahuje překážka vycestování ve smyslu cit. zákona. Žalovaný správní orgán své rozhodnutí odůvodnil tím, že se u stěžovatele jednalo o potíže s osobní bezpečností, jež ovšem nelze vyhodnotit jako znaky pronásledování ve smyslu zák. o azylu. Vyšel přitom z písemného prohlášení k návrhu na udělení azylu a z pohovoru, který s žadatelem o azyl vedl, a to dne 30. 10. 2001. Stěžovatel byl zadržen na hraničním přechodu do Rumunska, kdy neměl celní doklady k 1500 kompaktních disků, které měl podle dohody s jedním pánem převézt do Rumunska. Zboží bylo zabaveno a musel zaplatit pokutu 300 DM. Pašování zboží bylo pro něj jedinou možností jak vydělat peníze. Člověk, od kterého práci dostal mu nevěřil, i když měl doklad o zabavení zboží od celníků a chtěl po něm finanční náhradu za zboží 3 500 USD. Když se mu nepodařilo peníze sehnat, byl surově zbit dvěma jeho společníky; na policii se neobrátil, rozhodl se odjed co nejdále, a to do České republiky, kam nepotřeboval vízum. Jeho pronásledovatelé se po něm stále ptají. Bulharsko opustil z důvodu obavy z fyzického napadení.

Městský soud v Praze jako soud I. stupně žalobě nevyhověl a dal zcela zapravdu správnímu orgánu, neboť na základě skutkového zjištění, které podle soudu I. stupně bylo provedeno vyčerpávajícím způsobem, nebylo možné shledat žádný z důvodů, pro které by bylo lze azyl udělit.

Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel kasační stížnost opíraje se přitom o ust. . Uvedl, že měl důvodné obavy z příslušníků jinonáboženských (muslimských) skupin, zabývajících se i závažnou trestnou činností, kterými byl pronásledován a které usilovaly o jeho život. Orgány Bulharského státu mu nedokázaly poskytnout adekvátní ochranu, byl bezprostředně vystaven ohrožení života a z toho důvodu byl nucen uprchnout ze své vlasti.

Ze správního spisu vyplývají skutečnosti, jak jsou i zachyceny v rozhodnutí správního orgánu, zejména pokud jde o důvod azylu, který stěžovatel uvedl jako bezpečnostní a v rámci pohovoru uvedl, že je ateistou – bez vyznání. Má obavy, že když by se do Bulharska vrátil, byl by opět zastrašován a také surově bit. Dne 30. 10. 2001 popsal skutkový příběh týkající se pašování kompaktních disků a následků, které z toho pro něj plynuly. O tom, že by se v této souvislosti měl pohybovat v prostředí, které by jej ohrožovalo z náboženských důvodů nebo z příslušnosti k určité národnosti a že se dostal do kontaktu s muslimskými skupinami, se nezmiňoval, a to ani při podání rozkladu ze dne 22. 1. 2001, podaném proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně.

Nejvyšší správní soud přezkoumal kasační stížností napadené rozhodnutí Městského soudu v Praze v mezích důvodů uplatněných ve smyslu a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.

Poskytnutí azylu je zcela specifickým důvodem pobytu cizinců na území České republiky a nelze je zaměňovat s jinými legálními formami pobytu cizinců na území ČR, jak jsou upraveny např. v , o pobytu cizinců na území ČR.

Dle se azyl cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení azylu zjištěno, že cizinec je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště. Podle se rodinnému příslušníkovi azylanta, jemuž byl udělen azyl podle nebo v případě hodném zvláštního zřetele udělí azyl za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení azylu nebude v jeho případě zjištěn důvod pro udělení azylu podle . Podle , jestliže v řízení o udělení azylu nebude zjištěn důvod pro udělení azylu podle , lze v případě hodném zvláštního zřetele udělit azyl s humanitárního důvodu.

Jak vyplynulo ze správního spisu, správní orgány obou stupňů v řízení zkoumaly, zda v případě stěžovatele nebyly dány důvody pro udělení azylu ze všech shora uvedených důvodů, jak je zákon postupně stanoví.

Podle ust. důvodem pro podání kasační stížnosti může být i nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení.

Podle ust. soud při přezkoumání rozhodnutí vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a přezkoumává věc v mezích žalobních bodů napadené výroku rozhodnutí. Kasační soud pak ve smyslu nepřihlíží ke skutečnostem, které stěžovatel uplatnil poté, kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí.

Především je třeba zdůraznit, že důvod, který uvádí stěžovatel v podané kasační stížnosti staví na skutečnostech, které nebyly v průběhu celého správního ani soudního řízení zmíněny a tvoří z tohoto pohledu novum ve smyslu Stěžovatel zcela pomíjí důvody, které prve sdělil a na nichž setrval v průběhu celého dosavadního řízení, totiž že má problémy s násilnickými skupinami; ovšem důvod pro nějž se tak děje zcela v kasační stížnosti zastírá, a to nezdařený pokus vyvézt tajně zboží do ciziny. Zmínka o muslimských skupinách, které se údajně zabývají i závažnou trestnou činností, je jistě vhodným tématem naneseným k tomu, aby soud zbystřil pozornost, ovšem nikoliv bezúčelně soud zmiňuje fakt, že stěžovatel se k žádné víře nehlásí a pokud shodou okolností se při pokusu vyvést věci nelegálně do ciziny dostává do kontaktu právě se skupinami, jejichž příslušníci jsou muslimové, není žádný důvod z toho bez dalšího činit závěr o jeho pronásledování ve smyslu . Za popsaného skutkového stavu, který soud nevidí reálně zpochybněn, ani způsobem jakým tyto skutečnosti stěžovatel v kasační stížnosti popsal, nesvědčí nic pro to, že by soud I. stupně nesprávně posoudil některou právní otázku; stěžovatel však ve skutečnosti napadá nedostatečně zjištěný skutkový stav ve smyslu , neboť uvádí, že nebyly vyčerpány všechny možnosti ke zjištění skutečného stavu ohrožení na životě stěžovatele v Bulharsku a vážnost jeho obav. Ovšem ať je tomu jakkoliv, soud zůstává na tom, že skutkový stav byl zjištěn dostatečně a nebylo důvodu jej dále doplňovat, neboť byly k dispozici informace, jež stěžovatel opakovaně tvrdil. Správní orgán z nich vyšel a náležitě rozepsal v důvodech svého rozhodnutí a také zcela adekvátně aplikoval citovaná ustanovení , totiž že za dané situace není žádný důvod k tomu, aby stěžovateli byl udělen azyl podle . Rovněž tak nebyly žádné objektivní skutečnosti, které by svědčily pro udělení azylu za účelem sloučení rodiny a jak bylo shora poznamenáno, správní orgán se také vypořádal s tím, že neshledává důvod pro udělení azylu z humanitárních důvodů. Jeho rozhodnutí udělit či neudělit azyl z těchto důvodů v závěru nelze ani podrobit soudnímu, resp. ústavnímu přezkumu (). Ze všech těchto důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nedůvodnou proto dle ust. zamítl.

O přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebylo žádáno.

Stěžovatel, který neměl v tomto soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení ( ) a žalovanému, který byl v řízení úspěšný, náklady řízení nevznikly, resp. je neúčtoval, proto soud rozhodl, že se žalovanému náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné (, ).

V Brně dne 26. 2. 2004

JUDr. Václav Novotný

předseda senátu