Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Azs 57/2007 - 84

č. j. - 84

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, Mgr. et Ing. et Bc. Radovana Havelce, JUDr. Bohuslava Hnízdila a Mgr. Jana Passera v právní věci stěžovatele A. H., zastoupeného Michalem Benčokem, advokátem se sídlem v Praze 2, Na poříčním právu 1914/6, za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 4. 2007, č. j. - 59,

t a k t o:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 26. 4. 2007, č. j. - 59 odmítl řízení o podání stěžovatele ze dne 25. 4. 2006 proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 11. 4. 2006, č. j. OAM-422/VL-07-HA08-2006, kterým byla zamítnuta žádost stěžovatele o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ “). Krajský soud při svém rozhodování vyšel z toho, že stěžovatel byl krajským soudem vyzván usnesením ze dne 20. 3. 2007 k odstranění vad podání ze dne 25. 4. 2006 a současně byl poučen o tom, že pokud nevyhoví této výzvě do 15 dnů od doručení usnesení, řízení o uvedeném podání bude odmítnuto. Protože stěžovatel při doručování tohoto usnesení nebyl zastižen, bylo uloženo u držitele poštovní licence dne 28. 3. 2007. Vzhledem k tomu, že si je stěžovatel nevyzvedl ani v úložní době, došlo k doručení dne 2. 4. 2007. Stěžovatel však na výzvu k odstranění vad podání nereagoval.

V kasační stížnosti podané proti tomuto usnesení krajského soudu, která se obsahově opírá o důvod uvedený v ustanovení , stěžovatel uvedl, že mu předmětné usnesení bylo doručeno dne 28. 5. 2007 a že nesouhlasí se závěry krajského soudu, jež ho vedly k odmítnutí žaloby. Stěžovatel namítal, že i když neměl pro řízení před krajským soudem žádné zastoupení, tento soud postupoval zcela formálně a zaslal mu na jeho adresu usnesení ze dne 20. 3. 2007 s výzvou k doplnění původní žaloby se zkrácenou úložní dobou 3 dnů. Je skutečností, že si doručovanou písemnost nevyzvedl a jelikož žalobu v požadovaném rozsahu nedoplnil, krajský soud ji opět odmítl. Krajský soud však věděl, že je cizinec, který nezná český jazyk, a přesto se nespojil s jeho zástupcem z řízení o kasační stížnosti, kterému mohl uvedené usnesení doručit. Se zřetelem k těmto skutečnostem navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadené usnesení krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Ministerstvo vnitra ve vyjádření ke kasační stížnosti odkázalo na správní spis, zejména na vlastní podání a výpovědi, které učinil stěžovatel během správního řízení, a na vydané správní rozhodnutí. Uvedlo, že námitky stěžovatele obsažené v kasační stížnosti se týkají pouze postupu krajského soudu, a proto se k nim nebude vyjadřovat. Z těchto důvodů navrhlo, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2007, č. j. - 48, kterým bylo zrušeno usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 8. 2006, č. j. - 21, jímž bylo odmítnuto podání stěžovatele ze dne 25. 4. 2006 proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 11. 4. 2006, č. j. OAM-422/VL-07-HA08-2006 a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení, byl zástupci stěžovatele Michalu Benčokovi doručen dne 16. 2. 2007. Podkladem doručování tomuto zástupci byla plná moc ze dne 15. 12. 2006, kterou stěžovatel zplnomocnil advokáta Michala Benčoka, aby za něj jednal v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 8. 2006, č. j. - 21. Stěžovatel byl poté krajským soudem, v návaznosti na právní názor kasačního soudu, vyzván usnesením ze dne 20. 3. 2007, č. j. - 56 k odstranění vad podání ze dne 25. 4. 2006 v rozsahu uvedeném v ustanovení až f) Současně byl poučen o tom, že pokud nevyhoví této výzvě do 15 dnů od doručení usnesení, řízení o uvedeném podání bude odmítnuto. Zásilka s usnesením ze dne 20. 3. 2007 byla v důsledku nezastižení stěžovatele na adrese doručování P. 10, F. 154/80 uložena u držitele poštovní licence dne 28. 3. 2007 s výzvou, aby si zásilku vyzvedl. Jelikož tak stěžovatel neučinil ani v úložní době pro doručenku typu VIII., byla písemnost náhradně doručena dne 2. 4. 2007. Stěžovatel na tuto výzvu k odstranění vad podání nereagoval a krajský soud řízení o podání stěžovatele ze dne 25. 4. 2006 usnesením ze dne 26. 4. 2007, č. j. odmítl. Toto usnesení bylo stěžovateli doručováno na adresu P. 10, F. 154/80 na bílou doručenku typu VIII. a jelikož opět nebyl zastižen, byla obálka s uvedeným usnesením uložena u držitele poštovní licence dne 11. 5. 2007 a adresátu zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Stěžovatel si tuto zásilku osobně vyzvedl až dne 28. 5. 2007 a prostřednictvím zástupce předal dne 8. 6. 2007 k poštovní přepravě kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 4. 2007, č. j. - 59, která byla tomuto soudu doručena dne 11. 6. 2007. Podání kasační stížnosti předcházelo udělení plné moci dne 4. 6. 2007, kterou stěžovatel pověřil advokáta Michala Benčoka, aby jej zastupoval v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 4. 2007, č. j. - 59.

Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska toho, zda byla podána v zákonné lhůtě, neboť pouze v tomto případě může být kasační stížnost soudem meritorně projednána.

Podle ustanovení lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce

Podle ustanovení , první věty musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí.

Kasační stížností napadené usnesení krajského soudu bylo stěžovateli doručováno na adresu P. 10, F. 154/80, kde měl v rozhodné době místo pobytu v České republice a kam mu již dříve byly doručovány jiné zásilky. Napadené usnesení bylo v souladu se zákonem doručováno stěžovateli, protože v té době nebyl zastoupen advokátem Michalem Benčokem, když plná moc ze dne 15. 12. 2006 byla omezena jen na řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 8. 2006, č. j. - 21 a nevztahovala se již na pozdější řízení. Jelikož však stěžovatel nebyl zastižen, byla zásilka uložena dne 11. 5. 2007 a adresátovi zanechána výzva, aby si ji vyzvedl ( ). Stěžovatel si však zásilku krajského soudu do 3 dnů od uložení nevyzvedl, a proto je nutno považovat poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl ( ). Za těchto okolností bylo stěžovateli podle citovaného ustanovení doručeno napadené usnesení v pondělí dne 14. 5. 2007, byť si ho vyzvedl dne 28. 5. 2007. Se zřetelem k tomuto datu doručení pak posledním dnem lhůty k podání kasační stížnosti proti tomuto usnesení bylo pondělí dne 28. 5. 2007. Pokud kasační stížnost byla podána k poštovní přepravě držiteli poštovní licence až dne 8. 6. 2007, stalo se tak po uplynutí lhůty, jejíž zmeškání nelze prominout ( poslední věty ).

Jelikož tedy stěžovatel podal kasační stížnost proti usnesení krajského soudu až po uplynutí lhůty uvedené v ustanovení , Nejvyšší správní soud ji odmítl jako opožděně podanou ( za použití ustanovení ) a nezabýval se již námitkami týkajícími se doručování usnesení krajského soudu ze dne 20. 3. 2007.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení za použití , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. října 2007

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu