Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Azs 144/2006 - 48

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, Mgr. et Ing. et Bc. Radovana Havelce, JUDr. Milady Tomkové a Mgr. Jana Passera v právní věci stěžovatele H. A., zastoupeného Michalem Benčokem, advokátem se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 17, za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 8. 2006, č. j. - 21,

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 8. 2006, č. j. – 21 s e z r u š u j e a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 31. 8. 2006, č. j. - 21 odmítl řízení o podání stěžovatele ze dne 25. 4. 2006 proti rozhodnutí Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) ze dne 11. 4. 2006, č. j. OAM-422/VL-07-HA08-2006, kterým byla žádost stěžovatele o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ “). Krajský soud v odůvodnění napadeného usnesení uvedl, že žalobou podal stěžovatel zamítavé stanovisko proti přezkoumávanému rozhodnutí ministerstva s odůvodněním, že má problémy způsobené nestabilitou a nebezpečím v Alžírsku, přičemž primární příčinou je terorismus. Šíření anarchie, stavění zátarasů na cestách ve městech i mimo ně, neklid na duši způsobilo, že psychicky onemocněl. Z obsahu podané žaloby podle názoru krajského soudu jednoznačně vyplývá, že tato nesplňuje v žádném z bodů uvedených v ust. požadované náležitosti, a proto řízení o takovém podání ve smyslu ust. usnesením odmítl.

V kasační stížnosti podané v zákonné lhůtě z důvodů uvedených v ust. a d) vyjádřil stěžovatel nesouhlas se závěry krajského soudu. V kasační stížnosti stěžovatel především namítal, že krajský soud po procesní stránce vadně přistupoval k obsahu vlastní žaloby. Jelikož jeho podání ze dne 25. 4. 2006 bylo krátké, mohl ho předseda senátu podle zákona vyzvat k opravě nebo odstranění vad podání a stanovit mu k tomuto úkonu lhůtu. Předseda senátu krajského soudu však takto nepostupoval, nevyzval ho k opravě nebo odstranění vad podání ve stanovené lhůtě a bez dalšího vydal usnesení, kterým řízení o podání (žalobě) odmítl. Dále poukázal na to, že důkazy, které si krajský soud opatřil nebyly úplné a zakládaly se fakticky jen na dokladech obsažených ve správním spise. Situace v Alžírsku se nedá posuzovat zjednodušeně. Z obsahu spisu je přitom zřejmé, že správní orgán nezjistil přesně a úplně skutkový stav věci a dostatečně nezvážil možnost udělení humanitárního azylu. Podstata tohoto pochybení tkví v nesprávném výkladu ustanovení a v přehlížení soustavného porušování lidských práv v Alžírsku. Stěžovatel se domnívá, že jeho žádost o udělení azylu lze podřadit pod citované ustanovení, jelikož má neustále obavy o svou psychiku s ohledem na nepředvídatelné reakce a fyzické násilí fanatických vyznavačů islámu, kteří uznávají teroristické praktiky. Proto navrhl, aby bylo usnesení krajského soudu zrušeno a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

Ministerstvo ve vyjádření ke kasační stížnosti odkázalo na správní spis, zejména na vlastní podání a výpovědi, které učinil stěžovatel během správního řízení a na vydané správní rozhodnutí. Domnívá se, že jak jeho rozhodnutí, tak rozsudek (správně usnesení) soudu byly vydány v souladu s právními předpisy. Ze žádného ustanovení nelze dovodit, že by správnímu orgánu vznikla povinnost, aby sám domýšlel právně relevantní důvody pro udělení azylu a činit příslušná skutková zjištění. Jelikož žádost stěžovatele o udělení azylu byla zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle ustanovení , nemůže se stěžovatel v řízení o kasační stížnosti dovolávat posouzení uvedené žádosti podle ustanovení a (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 9. 2004, sp. zn. ). Z těchto důvodů proto navrhlo, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal na základě kasační stížnosti napadený rozsudek v souladu s ustanovením a 3 , vázán rozsahem a důvody, které uplatnil stěžovatel v podané kasační stížnosti a přitom sám neshledal vady uvedené v odstavci 3, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Podle ustanovení předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude - li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví - li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že soud vede v případě vadného úkonu účastníky řízení, případně osoby zúčastněné na řízení, k tomu, aby bylo s jejich úkony možné spojit zákonem předvídané důsledky. Nesplňuje - li vadný úkon formální nebo obsahové náležitosti, popřípadě je nesrozumitelný nebo neurčitý, vyzve předseda senátu podatele k opravě nebo k odstranění vad spolu s poučením, jak je nutné opravu nebo doplnění provést, a stanoví k tomu lhůtu. Důsledky neodstranění vad se budou lišit podle toho, zda takový nedostatek brání v tom, aby bylo možno v řízení pokračovat (v takovém případě soud podání, kterým se zahajuje řízení usnesením odmítne podle ustanovení ) nebo nebrání (v takovém případě nebude soud k úkonu přihlížet). O těchto následcích musí být podatel vždy ve výzvě poučen.

Krajský soud však tímto způsobem nepostupoval. Je nesporné, že z obsahu podání stěžovatele (označeného jako žaloba) ze dne 25. 4. 2006 není zřejmý den doručení napadeného správního rozhodnutí, označení výroku rozhodnutí, které stěžovatel napadá, důkazy, které k prokázání svých tvrzení navrhuje provést, návrh výroku rozsudku, zejména však nelze zcela přesně dovodit, jaké skutkové a právní výhrady ve smyslu ustanovení stěžovatel proti napadenému správnímu rozhodnutí uplatňuje. Stěžovatel v žalobě totiž pouze uvedl, že nepřijímá zamítavé rozhodnutí, neboť „má problémy způsobené nestabilitou a nebezpečím v Alžírsku, přičemž primární příčinou je terorismus. Šíření anarchie, stavění zátarasů na cestách ve městech i mimo ně, neklid na duši způsobilo, že psychicky onemocněl. Pořád útěk, strach, hrůza a děs“. Žalobní body přitom musí podle ust. obsahovat konkrétní skutkové i právní důvody, pro které žalobce považuje napadené správní rozhodnutí za nezákonné nebo za nicotné (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 4. 2004, č. j. - 42).

Krajský soud z obsahu takto formulované žaloby jen dovodil, že toto podání nesplňuje v žádném z uvedených bodů zákonné podmínky ustanovení až f) a bez dalšího, aniž předtím vyzval stěžovatele k opravě nebo odstranění vad podání ve stanovené lhůtě s poučením o následcích nevyhovění, v rozporu s ustanovením žalobu odmítl. Napadené usnesení krajského soudu zcela postrádá jakoukoliv úvahu, z jakého důvodů nebyl stěžovatel vyzván k opravě nebo odstranění vad podání ve stanovené lhůtě s poučením o následcích nevyhovění, když v ustanovení je tato povinnost předsedovi senátu uložena jako podmínka pro následné odmítnutí žaloby.

Jelikož krajský soud nevyzval stěžovatele k opravě nebo odstranění vad podání ve stanovené lhůtě s poučením o následcích nevyhovění, resp. v odůvodnění napadeného usnesení nevyložil přezkoumatelným způsobem, z jakého důvodu tak neučinil, je zcela opodstatněná námitka stěžovatele poukazující na tento nedostatek.

Je proto nezbytné, aby si krajský soud nejprve ujasnil, zda v žalobě absentuje jakýkoliv žalobní bod nebo zda je v ní alespoň jeden žalobní bod ještě na hranici projednatelnosti, který je však možno a nutno upřesnit. Tyto úvahy musí pečlivě vyhodnotit a odůvodnit. Dospěje - li k závěru, že žaloba má jiné vady než absenci jakéhokoliv žalobního bodu či absenci vymezení rozsahu, v němž je rozhodnutí napadáno, vyzve předseda senátu stěžovatele k odstranění vad podání podle ustanovení i po uplynutí lhůty podle ustanovení věty třetí To platí i pro upřesnění žalobních bodů již v žalobě obsažených (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 8. 2004, č. j. - 46). Teprve poté může krajský soud znovu rozhodnout o odmítnutí žaloby, přičemž v rozhodnutí musí být uvedeny všechny úvahy, které jeho vydání předcházely.

Ostatními stížními námitkami se Nejvyšší správní soud nezabýval proto, že se týkají věci samé, která nebyla předmětem přezkumu krajského soudu.

Z výše uvedeného důvodu Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení ( ). O kasační stížnosti rozhodl bez jednání, protože mu takový postup umožňuje ustanovení

Krajský soud rozhodne v novém rozhodnutí i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti ( ).

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku n e j s o u žádné opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. ledna 2007

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu