Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 Azs 12/2007 - 54

- 56

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Barbary Pořízkové, JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Karla Šimky a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: S. Ch., zastoupený Mgr. Jiřím Fialou, advokátem se sídlem Novodvorská 667, 738 01 Frýdek-Místek, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 3. 2006, č. j. OAM-145/LE-VL02-VL02-2006, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 12. 2006, č. j. - 33,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Odměna ustanoveného advokáta Mgr. Jiřího Fialy s e u r č u j e částkou 2856 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím ze dne 2. 3. 2006 zamítl žalovaný žádost žalobce o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle , o azylu.

Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě, dne 15. 3. 2006. Krajský soud tuto žalobu dne 8. 12. 2006 zamítl.

Žalobce (stěžovatel) brojil proti rozsudku krajského soudu kasační stížností, v níž uvedl, že se nadále domnívá, že splňuje podmínky pro udělení azylu. Jestliže nebyly stěžovatelem tvrzené důvody pro udělení azylu shledány jako v souladu s § 12 zákona o azylu, mohl soud zkoumat žádost stěžovatele i v kontextu s ustanovením § 14 téhož zákona, když podle přesvědčení stěžovatele je možno jeho případ posoudit jako hodný zvláštního zřetele. Závěr o tom, že stěžovatel chtěl využít institut azylu k legalizaci svého pobytu na území České republiky, je ničím nepodložený; z odůvodnění napadeného rozsudku v žádném případě nevyplývá, z jakých důkazních pramenů soud vyšel, když tyto své závěry vzal za rozhodné pro odůvodnění svého rozsudku. Absence uvedení důkazů, ze kterých soud dovodil údajnou účelovost stěžovatelova jednání, činí rozhodnutí nepřezkoumatelné a tudíž nezákonné. Ohledně výroku o nákladech řízení stěžovatel uvedl, že zástupce mu byl ustanoven nejen pro řízení o žalobě, ale též pro řízení o kasační stížnosti. Zástupce na toto odkazoval již při ústním jednání, když neúčtoval ani režijní paušály, cestovné, náhradu za promeškaný čas ani daň z přidané hodnoty, přestože měl na všechny složky odměny nárok. Rozhodnutí o odměně je tak předčasné.

Stěžovatel proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud předmětné rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Kasační stížnost je nepřijatelná.

Nejvyšší správní soud nejprve hodnotil otázku splnění podmínek řízení, mezi něž náleží i zastoupení stěžovatele advokátem ( ). Ze soudního spisu zdejší soud zjistil, že k žádosti stěžovatele ustanovil krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 29. 8. 2006 stěžovateli zástupce „pro toto řízení a pro příp. řízení o kasační stížnosti“. Takový postup soudu však není správný. Jak Nejvyšší správní soud již dříve judikoval, řízení o kasační stížnosti je zcela samostatné a oddělené od řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu. Jestliže pak stěžovatel v řízení o žalobě požaduje ustanovení zástupce jak pro toto řízení, tak i pro případné řízení o kasační stížnosti, soud jeho návrh týkající se ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti musí odmítnout jako nepřípustný dle (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 2. 2007, č. j. - 89, www.nssoud.cz). Není totiž možné, aby krajský soud v probíhajícím řízení o žalobě činil procesní rozhodnutí mající účinky až v řízení kasačním, o kterém navíc není jisté, že se uskuteční. Část výroku předmětného usnesení krajského soudu ustanovující stěžovateli zástupce i pro řízení o kasační stížnosti tudíž nelze považovat za souladnou se zákonem. Nejvyšší správní soud je nicméně toho názoru, že uvedené pochybení krajského soudu nemůže jít k tíži účastníkům řízení (stěžovateli); pokud tedy zástupce stěžovatele podal kasační stížnost v dobré víře ve správnost usnesení krajského soudu, je nutné dospět k závěru, že kasační stížnost byla podána osobou k tomu oprávněnou a že stěžovatel je zastoupen advokátem i v řízení o kasační stížnosti.

Následně se Nejvyšší správní soud se zabýval tím, zda kasační stížnost ve smyslu svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele, a zda je tedy možno ji považovat za přijatelnou. K podrobnějšímu vymezení institutu přijatelnosti kasační stížnosti ve věcech azylu (mezinárodní ochrany) lze přitom pro stručnost odkázat např. na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. - 39, publikované pod č. 933/2006 Sb. NSS.

Námitkou týkající se zkoumání žádosti žadatele o azyl podle § 14 zákona o azylu se Nejvyšší správní soud dostatečně zabýval např. v rozsudku ze dne 10. 2. 2004, č. j. - 71, www.nssoud.cz, nebo v rozsudku ze dne 21. 1. 2004, č. j. - 52, www.nssoud.cz. K otázce využití institutu azylu k legalizaci pobytu se Nejvyšší správní soud vyjádřil např. v rozsudku ze dne 30. 6. 2004, č. j. - 44, publikovaném pod č. NSS; námitkou absence důkazů se pak Nejvyšší správní soud zabýval v rozsudku ze dne 20. 11. 2003, č. j. - 59, publikovaném pod č. NSS. Námitky, jež stěžovatel učinil předmětem sporu, byly v judikatuře zdejšího soudu opakovaně řešeny s týmž výsledkem a krajský soud se nedopustil ani žádného pochybení, které by bylo natolik intenzivní, že by mohlo přivodit odlišnost rozhodnutí ve věci samé, a které by tak založilo přijatelnost kasační stížnosti. Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu tak poskytuje dostatečnou odpověď na námitky, které stěžovatel vznesl v kasační stížnosti. Kasační stížnost tedy svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele; Nejvyšší správní soud ji proto shledal ve smyslu nepřijatelnou a z tohoto důvodu ji odmítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ve spojení s , podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta. Zástupci, který byl stěžovateli ustanoven soudem, přiznal soud 2100 Kč za sepis kasační stížnosti [ ve spojení s advokátního tarifu] a 300 Kč jako paušální náhradu výdajů s tímto úkonem spojených [ advokátního tarifu]. K tomu soud připočetl částku 456 Kč odpovídající dani z přidané hodnoty ve smyslu Celkem tedy zástupci náleží 2856 Kč. Domáhal-li se stěžovatel některých součástí odměny zástupce za řízení o žalobě, pak Nejvyšší správní soud podotýká, že řízení o žalobě a řízení o kasační stížnosti nelze považovat ze jedno řízení či za řízení na sebe úzce navazující. O náhradě nákladů řízení v řízení o žalobě rozhoduje vždy krajský soud, nikoliv až Nejvyšší správní soud současně s rozhodováním o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti. Stěžovatel se proto mýlí, pokud tvrdí, že rozhodnutí krajského soudu o odměně bylo předčasné. Je chybou zástupce stěžovatele, pokud v řízení o žalobě nevyčíslil cestovné, náhradu za promeškaný čas či daň z přidané hodnoty a nedoložil je: pak totiž krajský soud postupoval správně, když zástupci přiznal odměnu podle dostupných podkladů ve spisu. Za úkon právní služby přitom nelze považovat samotné nahlédnutí do spisu; to je úkonem právní služby pouze v případě uvedeném v advokátního tarifu.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. září 2007

JUDr. Marie Žišková

předsedkyně senátu