Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 127/2006 - 61

č. j. - 64

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně: O. H. proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 3. 2005, č.j. OAM-398/VL-10-12-2005, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 4. 2006, č. j. – 43,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) brojí včas podanou kasační stížností proti usnesení Krajského soudu v Ostravě (dále též „Krajský soud“) ze dne 6. 4. 2006, č. j. – 43, kterým bylo rozhodnuto, že stěžovatelce se zástupce z řad advokátů neustanovuje.

Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že žalobkyně podala včas kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu ze dne 6. 10. 2005 č. j. - 27, jímž byla zamítnuta její žaloba směřující proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 3. 2005, č.j. OAM-398/VL-10-12-2005. Rozhodnutím žalovaného správního orgánu nebyl stěžovatelce k její žádosti udělen azyl podle ustanovení , , 2 a , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Současně žalovaný rozhodl, že se na stěžovatelku nevztahuje překážka vycestování ve smyslu ustanovení téhož zákona. Stěžovatelka v kasační stížnosti požádala o ustanovení bezplatného právního zástupce pro řízení o kasační stížnosti a o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Krajský soud v Ostravě napadeným usnesením žalobkyni zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační stížnosti neustanovil. V odůvodnění usnesení citoval ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) a konstatoval, že žalobkyně nedoložila na výzvu soudu své osobní, výdělkové a majetkové poměry a neprokázala tak splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů.

Proti tomuto usnesení podala žalobkyně včas předmětnou kasační stížnost, ve které namítla, že svoji žádost o ustanovení advokáta s ohledem na svoje majetkové poměry zdůvodnila již ve svém podání. Rozhodnutí Krajského soudu považuje za protizákonné a za porušení svých práv, pokud nebude zastoupena advokátem v kasačním řízení a její kasační stížnost nebude projednána. Skutečnost, že jako žadatelka o azyl nepracuje v žádném pracovním poměru a nemá stálý příjem není podle stěžovatelky nutné dokládat, neboť to vyplývá z projednávané žaloby proti rozhodnutí Ministerstva vnitra České republiky. Dále v kasační stížnosti stěžovatelka uvedla, že pokud by měla finanční prostředky, nežádala by o azyl. V rozhodnutí Krajského soudu shledává porušení ust. a 2 , čímž mělo být zabráněno projednání kasační stížnosti stěžovatelky před Nejvyšším správním soudem.

K otázce přípustnosti této kasační stížnosti Nejvyšší správní soud především podotýká, že podle jeho konstantní judikatury v řízení u Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce žalobců není důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti nedostatek právního zastoupení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2004, č. j. - 41, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 486/2005).

Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu ustanovení zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatelky. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle tohoto ustanovení odmítnuta jako nepřijatelná.

Zákonný pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“, který je podmínkou přijatelnosti kasační stížnosti, představuje typický neurčitý právní pojem. Do byl zaveden novelou č. s účinností ode dne 13. 10. 2005. Jeho výklad, který demonstrativním výčtem stanovil typická kriteria nepřijatelnosti, byl proveden např. usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006 č. j. - 39, publikovaným pod č. 933/2006 Sb. NSS. V zájmu stěžovatele v řízení o kasační stížnosti ve věcech azylu je tedy nejenom splnit podmínky přípustnosti kasační stížnosti a svoji stížnost opřít o některý z důvodu uvedených v ust. , nýbrž také uvést, v čem spatřuje – v mezích kritérií přijatelnosti – v konkrétním případě podstatný přesah svých vlastních zájmů a z jakého důvodu by tedy měl Nejvyšší správní soud předloženou kasační stížnost věcně projednat.

Z hlediska výše uvedeného Nejvyšší správní soud konstatuje, že v daném případě kasační stížnost neobsahuje žádné tvrzení, z něhož by bylo možné dovodit, v čem stěžovatelka spatřuje přijatelnost své kasační stížnosti ve smyslu ust. Nejvyšší správní soud pak z úřední povinnosti nenalezl žádnou zásadní právní otázku, k níž by byl nucen se vyjádřit v rámci sjednocování výkladu právních předpisů a rozhodovací činnosti krajských soudů.

Ačkoliv stěžovatelka v kasační stížnosti výslovně nečiní odkaz na příslušné ustanovení , jehož se dovolává, lze z obsahu kasační stížnosti dovodit, že ji podává z důvodu uvedeného v , když má za to, že Krajský soud nesprávně posoudil právní otázku týkající se její žádosti o ustanovení advokáta, a z důvodu podle , neboť uvádí, že své osobní, výdělkové a majetkové poměry dostatečně zdůvodnila v předchozím podání a ostatní skutečnosti nelze či není nutné v řízení před soudem dokládat.

Podle lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že je na správně zjištěný skutkový stav aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen. Podle lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popř. v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.

V soudním spise je doloženo, že Krajský soud průvodním přípisem ze dne 2. 3. 2006 stěžovatelce zaslal formulář vzor č. 060, tj. prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, společně s výzvou k jeho řádnému vyplnění ve lhůtě do 7 dnů od doručení zásilky na korespondenční adresu stěžovatelkou udanou v kasační stížnosti ze dne 20. 11. 2005. Zásilka s tímto přípisem a předmětným formulářem byla stěžovatelce doručena ve smyslu ustanovení , 3, a , 4 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) náhradním způsobem dne 13. 3. 2006. Stěžovatelka však na výzvu soudu nereagovala a vyplněné doklady o svých majetkových, osobních a sociálních poměrech Krajskému soudu ve stanovené lhůtě, ani později před vydáním napadeného usnesení, nepředložila. Stěžovatelka v kasační stížnosti ze dne 29. 4. 2006 nenamítla, že by se na dané adrese v době doručování citované zásilky nezdržovala a znovu ji uvedla jako adresu pro zasílání pošty v kasační stížnosti podané proti napadenému usnesení.

Otázkou prokázání předpokladů pro ustanovení zástupce z řad advokátů stěžovatelem ve smyslu ust. v souvislosti s povinností stěžovatele doložit na výzvu soudu své osobní, výdělkové a majetkové poměry se Nejvyšší správní soud zabýval již v mnoha svých rozhodnutích, např. v rozsudku ze dne 5. 1. 2005, č. j. – 61, www.nssoud.cz. S fikcí doručení se Nejvyšší správní soud dostatečně vypořádal např. v usnesení ze dne 10. 3. 2004, č. j. – 35, www.nssoud.cz. Byla-li tedy uvedená písemnost stěžovatelce doručena, avšak ta ji v soudem stanovené lhůtě nezaslala vyplněnou soudu zpět, postupoval Krajský soud správně, když návrhu na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti nevyhověl, neboť za dané situace nebylo možné posoudit, zda stěžovatelka splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje tedy dostatečnou odpověď na všechny námitky podávané v kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Za těchto okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelky. Shledal ji proto ve smyslu ustanovení nepřijatelnou a odmítl ji.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení ve spojení s , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. dubna 2007

JUDr. Marie Součková

předsedkyně senátu