Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Azs 131/2006 - 131

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Karla Šimky, JUDr. Vojtěcha Šimíčka, JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce: L. X. T., zastoupeného advokátkou Mgr. Barborou Čihákovou, se sídlem Cheb, Jánské náměstí 6, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, PSČ: 170 34, poštovní přihrádka 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 4. 2006, č. j. - 23,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovenému zástupci žalobce advokátce Mgr. Barboře Čihákové s e u r č u j e odměna za zastupování ve výši 1075 Kč. Tato částka jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 2 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím ze dne 2. 9. 2005, č. j. OAM-1056/VL-07-05-2005, žalovaný neudělil žalobci azyl podle , a , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Současně rozhodl tak, že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování ve smyslu .

Žalobce proti rozhodnutí žalovaného podal žalobu, kterou Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“) zamítl podle , (dále jen „ “) rozsudkem ze dne 19. 4. 2006 a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Rozsudek žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl včas podanou kasační stížností. Uvedl, že žalovaný jeho žádost zamítl jako zjevně nedůvodnou podle a že ji neposuzoval ve vztahu k . Stěžovatel konstatoval, že i politické důvody mohou být řádným důvodem pro udělení azylu z humanitárních důvodů, krajský soud se měl právě tímto zabývat. Z těchto důvodů stěžovatel uplatňoval kasační důvod spočívající v nepřezkoumatelnosti rozhodnutí krajského soudu. Dále stěžovatel namítal, že tvrzení správního orgánu, že při svém rozhodování vycházel z údajů sdělených stěžovatelem a z informací shromážděných v průběhu správního řízení ohledně situace ve Vietnamu, zejména ze Zprávy Ministerstva zahraničí USA o stavu dodržováni lidských práv ve Vietnamu za rok 2004 (z 28. 2. 2005) a z aktuálních informací ohledně situace ve Vietnamu obsažených v databázi České tiskové kanceláře, které jsou součástí správního spisu, prokazuje, že správní orgán nehodnotil správně všechny důkazy v jejich souhrnu a souvislostech. Stěžovatel byl toho názoru, že správní orgán měl v jeho případě vycházet zejména z konkrétních podmínek případu, a ne z obecných formulací obsažených ve výše zmiňovaných dokumentech, které však nemohou být pro věc rozhodující. Informace obsažené ve zprávě Ministerstva zahraničí USA a databázi České tiskové kanceláře není možno podle stěžovatele považovat za prokazatelné a přesvědčivé důkazy. Z tohoto důvodu považoval stěžovatel rozhodnutí žalovaného za nezákonné. Stěžovatel proto namítal vadu řízení spočívající v tom, že při zjišťování skutkové podstaty byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost [ ], a nedostatek důvodů rozhodnutí soudu, který měl za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé [ ]. Navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval přípustností kasační stížnosti. Stěžovatel rozšířil důvody kasační stížnosti nad rámec bodů žalobních, pokud tvrdí, že i politické důvody mohou být řádným důvodem pro udělení azylu z humanitárních důvodů, neboť politické důvody v předcházejícím řízení vůbec nezmiňoval, uváděl pouze, že důvodem žádosti o azyl byla snaha o vyhledání matky, snaha o legalizaci pobytu na území České republiky a problémy se zaměstnavatelem ve vlasti. Podle Nejvyšší správní soud nepřihlíží ke stížním důvodům, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl; k tomu zejm. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 9. 2004, čj. - 49 (publ. pod č. NSS), dále též např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 3. 2004, č. j. - 33, www.nssoud.cz.

Po vyloučení nepřípustných důvodů se Nejvyšší správní soud ve smyslu zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele.

K podrobnějšímu vymezení institutu přijatelnosti kasační stížnosti ve věcech azylu (mezinárodní ochrany) lze pro stručnost odkázat např. na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. - 39, publikované pod č. 933/2006 Sb. NSS.

V souvislosti s tvrzením stěžovatele o nedostatku důvodů rozsudku soudu, zdejší soud uvádí následující: K podmínkám přezkoumatelnosti rozhodnutí krajského soudu stran jeho důvodů se Nejvyšší správní soud vyjadřoval ve vícero rozhodnutích, např. v rozsudku ze dne 14. 7. 2005, č. j. - 44, publikovaném pod č. 589/2005 Sb. NSS (tam viz i odkazy na prejudikaturu), v rozsudku ze dne 4. 12. 2003, č j. - 75, publikovaném pod č. NSS, v rozsudku ze dne 18. 10. 2005, č. j. - 73, publikovaném pod č. 787/2006 Sb.NSS. Ve světle této judikatury lze již prima facie konstatovat, že rozhodnutí krajského soudu je přezkoumatelné.

Pokud stěžovatel uvedl, že žalovaný jeho žádost zamítl jako zjevně nedůvodnou podle a že ji neposuzoval ve vztahu k , nezakládá se toto sdělení stěžovatele na pravdě, neboť žalovaný neudělil žalobci azyl podle , a , nejednalo se tedy o zamítnutí žádosti podle .

Namítá-li stěžovatel v obecné rovině vadu v dokazování, kterou nijak nespecifikoval, neuvedl především, jaké další důkazní prostředky si měl žalovaný opatřit, jaké důkazy provést či k jakému závěru o skutkovém stavu měl dojít, Nejvyšší správní soud poukazuje na to, že podle ustanovení , je správní orgán povinen opatřit si potřebné doklady pro rozhodnutí, avšak je to v první řadě stěžovatel, který jako žadatel o azyl svými tvrzeními o skutečnostech, jež jsou důvodem jeho žádosti, určuje směr důkazního řízení. Není smyslem a účelem azylového řízení (a ostatně zpravidla ani v možnostech správního orgánu), aby správní orgán za žadatele o azyl důvody pro poskytnutí azylu vymýšlel či o nich bez dostatečného podkladu v žadatelových tvrzeních spekuloval. Obecná námitka nedostatečného skutkového zjištění byla již předmětem řady rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, např. rozsudek ze dne 18. 1. 2006, č. j. - 61, www.nssoud.cz, či rozsudek ze dne 27. 10. 2005, č. j. - 103, www.nssoud.cz.

Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu tak poskytuje dostatečnou odpověď na všechny námitky podávané v kasační stížnosti. Za těchto okolností soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Shledal ji proto ve smyslu nepřijatelnou a z tohoto důvodu ji odmítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ve spojení s , podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.

Advokátu stěžovatele, ustanovenému usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. 7. 2006, č. j. - 43, přiznal Nejvyšší správní soud odměnu za zastupování v řízení o kasační stížnosti, a sice 1000,- Kč za jeden úkon právní služby podle (těmito úkony byly první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení, je-li klientovi zástupce ustanoven soudem) ve spojení s a , advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a na to navázaný paušál 75 Kč podle . Tato částka bude zaplacena z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám Mgr. Barbory Čihákové do 2 měsíců od právní moci rozsudku.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 31. ledna 2007

JUDr. Miluše Došková

předsedkyně senátu