Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 156/2005 - 47

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Milady Haplové v právní věci žalobce: T. A. N., zast.AC JUDr. Pavlou Kubičovou, advokátkou, se sídlem Ostrava - Poruba, Gen. Sochora 6176, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 7. 2004, č. j. – 10,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovené zástupkyni žalobce advokátce JUDr. Pavle Kubičové s e p ř i z n á v á odměna za zastupování ve výši 2150 Kč. Tato částka jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 1 měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 9. 7. 2004, č. j. - 10 odmítl žalobu podanou žalobcem (dále i „stěžovatel“) proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 4. 2004, č. j. OAM-1351/VL-11-05-2004, kterým byla žádost žalobce o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná dle ustanovení , o azylu a o změně , o Policii ČR, ve znění platném v době rozhodování ve věci (dále jen „ “).

V odůvodnění usnesení krajský soud zejména uvedl, že žalobce podal v zákonem stanovené lhůtě žalobu, která je datována dnem 6. 4. 2004 a psána v cizím jazyce. Usnesením ze dne 22. 4. 2004, č. j. - 7 byl žalobce vyzván, aby ve lhůtě jednoho měsíce odstranil vady svého podání, a to tak, že předloží překlad svého podání do českého jazyka, který je úředním jazykem, a zároveň uvede žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Uvedenou výzvu dle soudu žalobce prokazatelně převzal oproti vlastnoručnímu podpisu dne 17.5.2004, avšak vůbec na ni nereagoval. Podle ustanovení , , v platném znění (dále jen “ “) ve spojení s ustanovením , , v platném znění (dále jen “ “) účastník řízení má právo jednat před soudem ve své mateřštině, což znamená, že svůj mateřský jazyk má právo používat při jednání soudu, a proto k jeho žádosti soud ustanoví tlumočníka. Z uvedeného zákonného ustanovení však dle názoru krajského soudu nelze dovodit, že účastník řízení může mateřský jazyk používat v písemných podáních, včetně podání žaloby. Protože žalobce neodstranil vady svého podání ve lhůtě k tomu stanovené, a pro tento nedostatek není možno v řízení pokračovat, soud řízení ve smyslu ustanovení věty druhé odmítl.

Stěžovatel podal proti citovanému usnesení Krajského soudu v Ostravě včas kasační stížnost, ve které uplatňuje důvod dle ustanovení Na rozdíl od krajského soudu se stěžovatel domnívá, že právo účastníka řízení jednat před soudem ve své mateřštině v sobě zahrnuje nejen právo používat při jednání soudu svůj mateřský jazyk, ale zahrnuje v sobě i právo činit soudu podání ve svém mateřském jazyce, právo, aby soud písemnosti doručované účastníku opatřil překladem do jeho mateřského jazyka, a dále právo, aby soud přibral tlumočníka, prostřednictvím kterého bude jednat s účastníkem, který bude tlumočit průběh jednání a pořizovat potřebné překlady. Stěžovatel namítá, že krajský soud jej písemně vyzval k odstranění vad podání pouze v českém jazyce, aniž by byl přibrán tlumočník, stěžovatel však předmětné výzvě vůbec neporozuměl, takže jí ani při sebelepší vůli nemohl vyhovět. Dále stěžovatel uvádí, že ani usnesení krajského soudu o odmítnutí řízení nebylo opatřeno překladem do vietnamského jazyka, obdržel je opět pouze v českém jazyce. Stěžovatel se domnívá, že byla porušena práva daná mu ustanovením ve spojení s ustanovením , a že usnesení krajského soudu, kterým bylo odmítnuto jeho podání učiněné ve vietnamském jazyce, je nezákonné. Stěžovatel navrhuje napadené usnesení zrušit a věc vrátit krajskému soudu k dalšímu řízeni, zároveň navrhuje přiznat kasační stížnosti odkladný účinek.

Nejvyšší správní soud přezkoumal v rozsahu a v mezích kasační stížnosti napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.

Z předloženého soudního spisu ve věci vyplývá, že dne 9. 4. 2004 byla Krajskému soudu v Ostravě doručena žaloba ze dne 6. 4. 2004 podaná stěžovatelem proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 4. 2004, č. j. OAM-1351/VL-11-05-2004 o neudělení azylu, která byla z větší části sepsána v jazyce patrně vietnamském. Protože krajský soud nemohl dostatečně posoudit obsah této žaloby, vyzval stěžovatele usnesením ze dne 22. 4. 2004, č. j. - 7 (vyhotoveným v jazyce českém), aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení odstranil vady podání ze dne 6.4.2004, a to aby předložil překlad podání do českého jazyka, který je úředním jazykem, a uvedl žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. V usnesení byl stěžovatel také poučen, že nebude-li jeho podání ve stanovené lhůtě doplněno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání odmítne. Stěžovateli bylo usnesení s výzvou doručeno dne 17. 5. 2004, přičemž on na něj ve stanovené lhůtě ani později nijak nereagoval. Krajský soud v Ostravě tak měl za to, že v daném případě nelze v řízení pokračovat, a usnesením ze dne 9. 7. 2004, č. j. - 10 žalobu stěžovatele odmítl.

V kasační stížnosti stěžovatel namítá, že byla porušena práva daná mu ustanovením ve spojení s ustanovením tím, že mu byla doručena výzva k odstranění vad jeho podání a následně usnesení o odmítnutí řízení pouze v českém jazyce, proto považuje usnesení krajského soudu za nezákonné.

Podle ustanovení ve spojení s ustanovením mají účastníci v občanském soudním řízení rovné postavení. Mají právo jednat před soudem ve své mateřštině. Soud je povinen zajistit jim stejné možnosti k uplatnění jejich práv. Podle ustanovení účastníku, jehož mateřštinou je jiný, než český jazyk, soud ustanoví tlumočníka, jakmile taková potřeba vyjde v řízení najevo. Totéž platí, jde-li o ustanovení tlumočníka účastníku, s nímž se nelze dorozumět jinak, než znakovou řečí. Z posledně citovaného ustanovení tedy vyplývá, že ustanovení tlumočníka není automatickým úkonem soudu, jehož účastníkem je cizinec. Potřeba tlumočníka musí být zcela zjevná a musí z řízení vyplynout sama, tedy bez toho, aby soud aktivně zjišťoval, zda jsou naplněny podmínky stanovené v

Nejvyšší správní soud především odkazuje na stanovisko pléna Ústavního soudu České republiky sp. zn. ze dne 25. 10. 2005 o tom, že základní právo garantované d (kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na tlumočníka) nedopadá na písemný styk soudu s účastníky řízení a naopak. Nejvyšší správní soud také považuje za vhodné k výkladu ustanovení v souladu se svou ustálenou judikaturou uvést, že účastník, který neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na tlumočníka v případě nařízení ústního jednání před soudem, aby byl informován o obsahu jednání, které se za jeho přítomnosti vede, nemá však právo obracet se písemně na soud v cizím jazyce, proto je třeba písemnosti zasílané soudu v cizí řeči opatřit překladem do českého jazyka.

Pokud tedy stěžovatel nepodal žalobu sepsanou v českém jazyce či opatřenou překladem do českého jazyka, krajský soud jej zcela správně vyzval k překladu žaloby do českého jazyka, přičemž nebylo jeho povinností předmětnou výzvu překládat do mateřského jazyka stěžovatele. Stejně tak postupoval krajský soud správně, když doručil usnesení o odmítnutí řízení stěžovateli vyhotovené v českém jazyce, neboť pouze rozhodnutí soudu v českém jazyce je zněním autentickým. Není povinností soudu zasílat účastníkovi řízení překlad takového rozhodnutí do jeho mateřského jazyka. Nejvyšší správní soud konstatuje, že ze strany krajského soudu nedošlo k namítanému porušení práv stěžovatele.

Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší správní soud neshledal oprávněným stěžovatelem uplatněný důvod podání kasační stížnosti dle ustanovení spočívající v nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu, proto kasační stížnost zamítl jako nedůvodnou dle ustanovení

S přihlédnutím k ustanovení , podle něhož se cizinci, který předloží doklad o podání kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu a návrhu na přiznání odkladného účinku, udělí na žádost vízum za účelem strpění pobytu, nerozhodoval Nejvyšší správní soud samostatně o žádosti o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti.

Jelikož stěžovatel neměl ve věci úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ze zákona (ustanovení ve spojení s ). Žalovaný měl ve věci úspěch, nevznikly mu však náklady řízení o kasační stížnosti přesahující rámec jeho běžné úřední činnosti. Soud mu proto právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (ustanovení ve spojení s ).

Krajský soud v Ostravě stěžovateli k jeho žádosti ustanovil zástupcem advokáta pro řízení o kasační stížnosti, náklady řízení v tomto případě hradí stát. Náklady spočívají v odměně za dva úkony právní služby v částce 2000 Kč ( , a a d/ , v platném znění) a v náhradě hotových výdajů v částce 150 Kč ( téže vyhlášky), celkem 2150 Kč. Tato částka bude zaplacena z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám zástupkyně JUDr. Pavly Kubičové do 1 měsíce od právní moci rozsudku

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. června 2006

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu