Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Afs 124/2005 - 77

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce R. M., zastoupeného JUDr. Pavlem Dvorským, advokátem se sídlem Zlín, nám. T. G. Masaryka 588, proti žalovanému Finančnímu ředitelství Brno, se sídlem Brno, nám. Svobody 4, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně 31. 3. 2005, č. j. - 45

t a k t o :

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 31. 3. 2005, č. j. - 45 s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení označeného rozsudku Krajského soudu v Brně, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 2. 200, č. j.: FŘ-6873/2001/FŘ/130, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru Finančního úřadu Zlín ze dne 28. 6. 2001, č. j. 143088/01/303912/2629 doměřujícímu na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 4. čtvrtletí r. 1996 částku 74 250 Kč.

Krajský soud ve věci rozhodl bez jednání a žalobní námitku přijetí zdanitelného plnění souvisícího s fakturami č. 3/96 a č. 960193 posoudil tak, že žalobce v rozporu s povinností vyplývající z , o správě daní a poplatků (dále jen „ “) neprokázal, že se toto plnění uskutečnilo. Žalobní námitku porušení procesních předpisů soud označil za nedostatečně konkrétní a žalobu zamítl.

Stěžovatel v kasační stížnosti namítá, že se krajský soud nedostatečně vypořádal se žalobní námitkou týkající se provedení prací subdodavateli pro společnosti H. v. o. s. a K. spol. s r. o. Podle jeho názoru správce daně, žalovaný i soud překročili zákonné meze a ukládají mu více povinností, než stanoví zákon, pokud po něm požadovali prokázání konkrétního provedení prací subdodavateli. V žalobě namítal, že při správném provedení důkazů a provedení dalších jím navržených důkazů by žalovaný musel dospět k závěru, že práce provedeny byly. Tuto žalobní námitku nelze považovat za nekonkrétní, neboť se týkala celého důkazního řízení. Dále poukazuje na pochybení soudu, který odmítl věcně řešit námitky porušení ust. § 2 odst. 1, 3 a § 31 odst. 2, 8 daňového řádu pro údajný nedostatek konkretizace v žalobě. V doplnění kasační stížnosti poukázal na konkrétní důkazy vyvracející závěry soudu a na nesprávné hodnocení těchto důkazů soudem. Z těchto důvodů stěžovatel navrhuje zrušení napadeného rozsudku krajského soudu a vrácení věci k dalšímu řízení.

Žalovaný v písemném vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že stěžovatel neprokázal reálnou existenci deklarovaného zdanitelného plnění. Dále poukázal na námitky nové, v žalobě neuplatněné, a tudíž nepřípustné. Navrhl zamítnutí kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud je podle vázán rozsahem kasační stížnosti, podle odst. 3 téhož ustanovení i jejími důvody - výjimkou z této vázanosti však je zatížení soudního řízení zmatečností nebo jinou vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, či nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku nebo nicotnost správního rozhodnutí. K tomu musí soud přihlédnout z moci úřední, bez ohledu na to, zda taková vada je kasační stížností namítána. V daném případě má takový charakter vada spočívající v rozhodnutí soudu bez jednání přes výslovný nesouhlas stěžovatele.

Ze soudního spisu totiž vyplývá, že stěžovatel podal žalobu dne 17. 4. 2003 a dne 3. 10. 2003 soud zaslal účastníkům řízení přípis mj. obsahující výzvu k vyjádření souhlasu k rozhodnutí věci bez jednání ve smyslu Na tuto výzvu sdělil žalobce dne 12. 11. 2003 (tj. v zákonné lhůtě od doručení výzvy), že nesouhlasí s rozhodnutím věci bez jednání. Krajský soud pak dne 9. 12. 2003 opětovně vyzval stěžovatele k vyjádření o souhlasu s rozhodnutím bez jednání, k vyjádření stanovil lhůtu 2 týdnů s tím, že nevyjádření v této lhůtě bude soudem považováno za vyslovení souhlasu s takovým postupem. Žádné vyjádření soudu doručeno nebylo a ten rozhodl dne 31. 3. 2005 bez jednání.

Podle soud může rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to účastníci shodně navrhli nebo s tím souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě poučen.

V daném případě žalobce výslovně vyjádřil nesouhlas s rozhodnutím věci bez jednání a jeho mlčení k pozdější výzvě nelze za této situace považovat za vyjádření souhlasu. Pokud v řízení účastník k výzvě soudu nebo i bez ní (např. v žalobě či ve vyjádření k ní) výslovně vyjádří nesouhlas s rozhodnutím soudu bez jednání, lze takový nesouhlas změnit jedině novým, a to výslovným vyjádřením souhlasu. Názor, že výslovné vyjádření dříve učiněné nemůže být popřeno pozdějším mlčením, vyslovil Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 21. 12. 2005, č. j. - 77. I když nepředpokládá opakované vyzývání k vyjádření souhlasu podle , nelze jistě vyloučit situace, kdy lze změnu postoje předpokládat na základě skutečností, které by na postoj účastníka mohly mít vliv. Může se jednat např. o skutečnosti uvedené ve vyjádření druhého účastníka; v daném případě však takové vyjádření bylo žalobci doručováno až v lednu 2003. Lze tedy shrnout, že bez zjevného důvodu soud měsíc poté, kdy obdržel vyjádření o výslovném nesouhlasu žalobce s rozhodnutím soudu bez jednání, zaslal mu další výzvu a vycházel z fikce souhlasu s takovým postupem.

Soud podle ve věci samé rozhoduje při jednání, postup podle je výjimkou ze zásady projednací, která má stanoveny své podmínky. Krajský soud v dané věci rozhodl bez jednání, aniž byly tyto podmínky splněny. Tím současně porušil právo na veřejné projednání věci zakotvené v d. Takový proces proto nelze považovat za spravedlivý.

Z hlediska ust. se jedná o vadu řízení, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé ve smyslu

Proto Nejvyšší správní soud napadený rozsudek podle zrušil a věc mu současně vrátil k dalšímu řízení, v němž je krajský soud podle odst. 3 téhož ustanovení jeho právním názorem vázán.

Pokud jde o další stížní námitky uplatněné v zákonné lhůtě, jedná se o námitky věcného charakteru, jejichž posouzení může být po projednání věci krajským soudem odlišné, a tudíž jejich hodnocení je v daném stadiu předčasné a nadbytečné.

V novém řízení rozhodne krajský soud i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti ( ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 13. dubna 2006

JUDr. Miluše Došková

předsedkyně senátu