Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Ads 33/2004 - 73

- 73

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce A. H., zastoupeného JUDr. Lubomírem Müllerem, advokátem se sídlem Bryksova 939/37, Praha 9, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, ke kasační stížnosti žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16.června 2004 č. j. – 17

t a k t o :

Věc s e p o s t u p u j e k rozhodnutí rozšířenému senátu Nejvyššího správního soudu.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem ze dne 16. června 2004 zrušil Městský soud v Praze rozhodnutí žalované ze dne 19. 2. 2004 č. X, kterým byla žalobci přiznána podle ust. z. č. jednorázová peněžní částka 60 000 Kč za dobu neoprávněného věznění od 23. 7. 1953 do 10. 4. 1954 a zároveň byla zamítnuta jeho žádost o tuto dávku za dobu od 5. 5. 1951 do 15. 4. 1953. Soud vyšel z názoru, že usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 15. 10. 2003 sp. zn. , kterým bylo vysloveno, že žalobce je podle ust. z. č. per analogiam účasten na soudní rehabilitaci nahrazuje podmínku stanovenou v z. č. 261/2001 a je nutno postupovat tak, jako by rozhodnutí o věznění bylo zrušeno podle Zavázal proto žalovanou odškodnit žalobce i za dobu věznění od 5. 5. 1951 do 15. 4. 1953.

V kasační stížnosti podané proti tomuto rozsudku žalovaná namítala, že usnesení o účasti na soudní rehabilitaci podle ust. z. č. bylo vydáno v rozporu se zákonem a toto usnesení nenahrazuje rozhodnutí, kterým se zrušuje odsuzující rozsudek ve smyslu z. č. 261/2001 Sb, neboť má pouze deklaratorní nikoliv konstitutivní účinek. Návrh na přezkoumání odsuzujícího rozsudku mohl žalobce vzhledem k charakteru věci podat ve lhůtě stanovené v z. č. , tuto lhůtu však zmeškal. Ke zrušení odsuzujícího rozsudku pak došlo cestou obnovy řízení podle obecných ustanovení trestního řádu, tedy nikoliv podle zákona o soudní rehabilitaci. Kromě obsáhlé ústavně právní argumentace poukázala žalovaná také na dva rozsudky Nejvyššího správního soudu, a to rozsudek ze dne 26. 8. 2003 sp. zn. a rozsudek ze dne 9. 10. 2003 sp. zn. , kde je na otázku výkladu ust. § 2 odst.1 z. č. 261/2001 vysloven stejný právní názor.

Při posuzování otázky právní relevance usnesení o účasti na soudní rehabilitaci podle ust. z. č. pro splnění podmínek uvedených v ust. z. č. , 3. senát zjistil, že právní názor shodný s názorem vysloveným v napadeném rozsudku byl zaujat v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 7. 2003 č. j. – 34, naopak právní názor shodný s názorem žalované byl zaujat v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 8. 2003 č. j. – 23 a do určitého bodu též v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 10. 2003 č. j. - 25. Vzhledem k tomu, že 3. senát dospěl při svém rozhodování k odlišnému právnímu názoru, než který byl prezentován v prve vyneseném rozsudku ze dne 9. 7. 2003, přičemž názorově shodný rozsudek ze dne 26. 8. 2003 neprošel procedurou posouzení v rozšířeném senátu, postoupil 3. senát podle ust. odst. l z. č. věc tomuto senátu k rozhodnutí.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné( )

V Brně dne 20. dubna 2005

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu