Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Azs 10/2004 - 52

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Radana Malíka v právní věci stěžovatele T. D. H., zastoupeného JUDr. Petrem Práglem, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Dlouhá č. 5, za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti podané proti usnesení Krajského soudu v Plzni, ze dne 16. 10. 2003, č. j. – 28,

t a k t o :

I. Kasační stížnost se z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 10. 2003, č. j. – 28, byla odmítnuta žaloba stěžovatele, jíž se domáhal přezkoumání rozhodnutí Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) ze dne 31. 7. 2002, č. j. OAM-11513/VL-11-C10-2001, kterým bylo rozhodnuto o neudělení azylu podle , , 2 a , o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Krajský soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že stěžovatel v průběhu lhůty pro podání žaloby neuvedl v podané žalobě žádný žalobní bod, čímž nevymezil důvody, v nichž spatřuje nezákonnost napadeného rozhodnutí a nevymezil meze, ve kterých by soud toto rozhodnutí přezkoumal.S ohledem na zásadu koncentrace řízení po uplynutí zákonné lhůty soud stěžovatele nevyzýval k odstranění vad podání.

Proti tomuto usnesení podal stěžovatel v zákonné lhůtě kasační stížnost, v níž vyjádřil domněnku, že napadené usnesení je nesprávné, protože je předčasné. Z celého řízení se podává, že stěžovatel je cizinec, který neovládá český jazyk. Ministerstvo tuto skutečnost správně pochopilo a jednalo se žalobcem za přítomnosti tlumočníka. Ze strany krajského soudu tomu ale tak nebylo a vše proto nasvědčuje tomu, že soud porušil ústavní zásadu rovnosti stran, když stěžovateli nebyly zaslány příslušné y v jeho rodném jazyce. Soud tak porušil jeho ústavní právo na spravedlivý proces, tedy to, co se v německé terminologii v zemích EU nazývá Rechtschautzanspruch. V podané kasační stížnosti současně stěžovatel požádal, aby jí byl přiznán odkladný účinek, protože žije v České republice spořádaným životem, nebyl trestán a za časoprostor, kdy se zdržuje na tomto teritoriu, se zde plně stabilizoval, uzavřel manželství s českou občankou a Českou republiku považuje za svůj domov.

Nejvyšší správní soud přezkoumal na základě kasační stížnosti napadený rozsudek v souladu s ustanovením a 3 , vázán rozsahem a důvody, které uplatnil stěžovatel v podané kasační stížnosti a neshledal kasační stížnost důvodnou.

Podle ve spojení s ustanoví soud tlumočníka účastníku, jehož mateřštinou je jiný než český jazyk, jakmile taková potřeba vyjde najevo.

V daném případě byl stěžovatel vyzván, aby ve lhůtě dvou týdnů sdělil, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl o věci bez jednání a poučil jej o možnosti namítnout podjatost soudců a seznámen se jmény soudců, kteří budou ve věci rozhodovat. Tato výzva v českém jazyce byla stěžovateli doručena dne 31. 7. 2003 a ve stanovené lhůtě stěžovatel rovněž v jazyce českém sdělil, že souhlasí s tím, aby o jeho žalobě bylo rozhodnuto bez jeho účasti a že nemá žádnou námitku proti navrhovaným soudcům. Následující den předložil soudu plnou moc udělenou advokátovi, který jej bude v řízení zastupovat. Za této situace, kdy stěžovatel reagoval na výzvu soudu v českém jazyce rovněž česky a způsobem, z něhož bylo zřejmé, že jejímu obsahu porozuměl, nelze dovodit, že by vyšla najevo potřeba ustanovit mu tlumočníka, i když žaloba byla podána v jeho mateřštině. Proto není stěžovatelem důvodně vytýkána nesprávnost napadeného usnesení.

Z důvodů výše uvedených Nejvyšší správní soud neshledal, že by se krajský soud svým postupem dopustil nezákonnosti, a proto kasační stížnost podle ustanovení zamítl bez jednání postupem podle citovaného zákona.

O stěžovatelem podaném návrhu, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek podle , Nejvyšší správní soud nerozhodl, neboť bylo jednáno o věci, která byla vyřízena přednostně v souladu s ustanovením ve spojení s

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení větu první ve spojení s , podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Stěžovatel v řízení úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení a ministerstvu žádné náklady s tímto řízením nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 12. března 2004

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu