Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 Azs 132/2022 - 36

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Zdeňka Kühna a Ondřeje Mrákoty ve věci žalobkyně: T. H. T., zastoupené advokátem Mgr. Ondřejem Fialou, Václavské náměstí 66, Praha 1, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, náměstí Hrdinů 3, Praha 4, proti rozhodnutí ze dne 10. 11. 2021, čj. MV1554934/SO2021, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 3. 2022, čj. 117 A 7/202139,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ve výši 3 400 Kč do rukou jejího zástupce, advokáta Mgr. Ondřeje Fialy, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

[1] Žalobkyně je cizinka a žije v ČR od roku 2008. Opakovaně jí bylo udělováno (respektive prodlužováno) povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání.

[2] V dubnu 2021 žalobkyně opět požádala o prodloužení doby platnosti tohoto povolení. Spolu se žádostí ovšem nepředložila cestovní doklad ani nedoložila, že má zajištěno ubytování, jaký má úhrnný měsíční příjem a že nemá dluhy. Proto ji Ministerstvo vnitra vyzvalo k odstranění vad žádosti a stanovilo jí k tomu lhůtu. Po marném uplynutí této lhůty ministerstvo řízení o žádosti zastavilo. Proti rozhodnutí ministerstva podala žalobkyně, zastoupená už advokátem, blanketní odvolání, které přislíbila do 15 dnů doplnit. Dva týdny poté žalobkyně zaslala ministerstvu podání, ve kterém žádala o prominutí zmeškání úkonu ve smyslu a vysvětlovala, že výzvě k doložení potřebných dokumentů kvůli jazykové bariéře neporozuměla. Ministerstvo toto podání považovalo za doplnění blanketního odvolání, a postoupilo jej tedy žalované komisi. Komise odvolání zamítla.

[3] Žalobkyně ovšem uspěla u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Krajský soud vyhověl její žalobě a zrušil rozhodnutí komise. Podle krajského soudu bylo v pořádku, že se s žádostí o prominutí zmeškání úkonu vypořádala až komise. Zásadním procesním pochybením ovšem bylo, že komise rozhodovala o blanketním odvolání. Žádost o prominutí zmeškání úkonu nešlo považovat za doplnění odvolání, a komise tedy měla žalobkyni k doplnění odvolání vyzvat (rozsudek NSS ze dne 6. 3. 2009, čj. ).

[4] Proti rozsudku krajského soudu se komise nyní brání kasační stížností. Tvrdí, že zákon ukládá vyzvat k doplnění odvolání jen tehdy, pokud v odvolání není uveden žádný důvod (rozsudek NSS ze dne 29. 4. 2015, čj. ). Žalobkyně se odvolávala proti rozhodnutí, jímž bylo řízení zastaveno kvůli nedoložení podkladů; proto komise za důvod jejího odvolání považovala tvrzení, že neporozuměla výzvě, aby podklady doložila. I takové tvrzení může být platným odvolacím důvodem (rozsudky NSS ze dne 1. 9. 2016, čj. ; a ze dne 25. 10. 2016, čj. ). Pokud odvolání obsahuje byť i jen jediný důvod, nelze jej považovat za blanketní a tvrdit, že komise měla vyzvat k jeho doplnění (rozsudek NSS ze dne 18. 10. 2012, čj. ). Komise zdůrazňuje, že žalobkyni zastupoval advokát, který se na cizinecké věci specializuje; musel si být tedy vědom důsledků strohého odůvodnění odvolání. Nadto v blanketním odvolání sám přislíbil, že ho do 15 dnů doplní, což dva týdny nato v podstatě učinil, a to skrze odůvodnění žádosti o prominutí zmeškání úkonu. Rozsudek krajského soudu je podle komise nepřezkoumatelný, protože se v něm krajský soud nezmínil o tom, že ve věci proběhlo jednání, a nevypořádal námitky, které byly v jeho průběhu vzneseny.

[5] Ve vyjádření ke kasační stížnosti žalobkyně uvedla, že její žádost o prominutí zmeškání úkonu neobsahuje žádný odvolací důvod, není v ní označeno žádné rozhodnutí ani uveden petit. Ani podle obsahu se tedy nemůže jednat o doplnění odvolání. V tom se věc žalobkyně liší od věci , na kterou odkázala komise: ve věci citované komisí už prvotní odvolání obsahovalo konkrétní odvolací důvod i petit. Je běžné, že advokát doplňuje podání až v reakci na výzvu.

[6] Kasační stížnost není důvodná.

[7] Odvolání proti rozhodnutí správního orgánu musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho odvolatel napadá a v čem spatřuje rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Neníli v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí ( ). Z odvolání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje ( ). Nemáli odvolání předepsané náležitosti nebo trpíli jinými vadami, správní orgán vyzve odvolatele k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu ( ).

[8] Zákon nepředpokládá, že by se měl postup správního orgánu odlišovat v závislosti na tom, zda je odvolatel zastoupen advokátem, nebo ne. I pokud by si sám advokátem zastoupený odvolatel v blanketním odvolání stanovil lhůtu, ve které odvolání doplní, a následně ji nedodržel, musí správní orgán odvolatele k doplnění blanketního odvolání vyzvat (rozsudek NSS ze dne 4. 1. 2011, čj. , body 16 až 20). O odvolání jednoduše nelze rozhodovat bez znalosti konkrétních odvolacích námitek ( ), odvolací námitky nelze předpokládat nebo namísto odvolatele formulovat (rozsudek NSS ze dne 27. 11. 2013, čj. ). Ke stejným závěrům dospěl NSS i ve věcech, na které komise odkazovala v kasační stížnosti. Správní orgán musí odvolatele vyzvat k doplnění odvolání vždy, když je toto odvolání blanketní ( , bod 32; to platí, i kdyby správní řízení v prvním stupni bylo ovládáno zásadou koncentrace, ). Za blanketní odvolání přitom nelze považovat odvolání, které obsahuje alespoň jeden projednatelný odvolací důvod ( ; , bod 15).

[9] Zásadní spornou otázkou v projednávané věci je, zda byl v žádosti o prominutí zmeškání úkonu uveden odvolací důvod. NSS souhlasí s krajským soudem, že tomu tak nebylo. Podání bylo nazváno Odstranění vad žádosti, Žádost o navrácení v předešlý stav. Jeho obsahem bylo sdělení, že žalobkyně předkládá požadované dokumenty, žádá o navrácení v předešlý stav a o prominutí zmeškání úkonu. Poslední větou podání žalobkyně vysvětlila, že požadované dokumenty nedoložila včas, protože neporozuměla výzvě k jejich předložení. Z podání tedy není vůbec zřejmé, že by se mělo jakkoli vztahovat k blanketnímu odvolání. Je zde, pravda, časová souvislost mezi sporným podáním a blanketním odvoláním. Zákon ani judikatura však neříkají, že obsah všech podání učiněných záhy po odeslání blanketního odvolání by měl být vykládán tak, že v sobě nutně zahrnuje odvolací námitky.

[10] Komise dále tvrdí, že rozsudek krajského soudu je nepřezkoumatelný, protože v něm nejsou vypořádány námitky vznesené v průběhu jednání. Z protokolu o jednání je však zřejmé, že v jeho průběhu nebyly vzneseny žádné námitky nad rámec písemných podání. A písemné námitky krajský soud vypořádal. Nepřezkoumatelnost nemůže založit jen to, že se rozsudek krajského soudu o průběhu jednání výslovně nezmiňuje; ostatně k takové zmínce ani nebyl důvod, protože jednání nic nového nepřineslo.

[11] Komise se svými námitkami neuspěla, a NSS proto její kasační stížnost zamítl. Komise nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměla úspěch ( ). Úspěšné žalobkyni NSS přiznal náhradu nákladů řízení za jeden úkon právní služby, a to vyjádření ke kasační stížnosti [ advokátního tarifu ( )]. Za tento úkon náleží odměna ve výši 3 100 Kč a paušální částka 300 Kč jako náhrada hotových výdajů. Zástupce žalobkyně není plátcem DPH, soud proto odměnu nezvyšoval o částku daně. Celkově je tedy komise povinna uhradit žalobkyni náklady řízení o kasační stížnosti ve výši 3 400 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 10. listopadu 2023

Michaela Bejčková

předsedkyně senátu