Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 176/2023 - 37

- 38

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobkyně: Milkpol spol. s r.o., se sídlem Reinerova 1657/23, Praha 6, zastoupená JUDr. Ondřejem Trubačem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem Na Poříčí 1079/3a, Praha 1, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 4. 2019, č. j. 16378/19/520011431711360, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 6. 2021, č. j. , o vyloučení soudkyně Nejvyššího správního soudu Mgr. Lenky Krupičkové, LL.M., z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. ,

takto:

Soudkyně Nejvyššího správního soudu Mgr. Lenka Krupičková, LL.M., je vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] Nejvyšší správní soud v řízení vedeném pod sp. zn. projednává kasační stížnost žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti v záhlaví specifikovanému rozsudku městského soudu. Tímto rozsudkem městský soud zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 4. 2019, kterým bylo částečně změněno rozhodnutí Finančního úřadu pro hlavní město Prahu ze dne 26. 2. 2014, č. j. 1001686/14/200624904110285. Tímto rozhodnutím Finanční úřad pro hlavní město Prahu doměřil žalobkyni daň z příjmů právnických osob za rok 2009.

[2] Po seznámení s obsahem spisu sdělila soudkyně Mgr. Lenka Krupičková, LL.M., jako soudkyně sedmého senátu, příslušného dle platného Rozvrhu práce Nejvyššího správního soudu na rok 2023 (dále jen „Rozvrh práce“) k projednání a rozhodnutí této věci, předsedovi Nejvyššího správního soudu skutečnosti, jež by dle jejího názoru mohly eventuálně představovat důvod pro její vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci. Konkrétně uvedla, že se zástupcem stěžovatelky několik let spolupracovala v advokátní kanceláři VORLÍČKOVA PARTNERS s. r. o. Tato spolupráce sice skončila před více než 10 lety a v současné době se omezuje pouze na občasné společné přednášení pro odbornou veřejnost a spoluautorství komentáře k zákonu o Finanční správě České republiky, avšak v současné době společně připravují jeho aktualizaci. Soudkyni Mgr. Lenku Krupičkovou, LL.M., navíc pojí se zástupcem stěžovatelky blízký osobní (přátelský) vztah, který svojí intenzitou přesahuje rámec běžného profesního styku. S panem JUDr. Ondřejem Trubačem, Ph.D., LL.M., je soudkyně Mgr. Lenka Krupičková, LL.M., v pravidelném kontaktu; často se setkávají při soukromých i různých společenských událostech, navzájem znají svoje rodiny, předávají si dary a opakovaně spolu strávili zahraniční dovolenou na horách, tu ostatně plánují i na nastávající zimu. Soudkyně Mgr. Lenka Krupičková, LL.M., dodala, že ačkoliv se subjektivně podjatá necítí, je třeba vzít v potaz objektivní zhodnocení jejího vztahu se zástupcem stěžovatelky, kdy by mohl být dán důvod pochybovat o její nepodjatosti.

[3] Předseda Nejvyššího správního soudu podle in fine (dále jen „ “) předložil posouzení otázky podjatosti třetímu senátu Nejvyššího správního soudu, který je dle platného Rozvrhu práce povolán o této otázce rozhodnout.

[4] Předmětem posouzení je tedy otázka, zda vztah soudkyně Mgr. Lenky Krupičkové, LL.M., k zástupci stěžovatelky, JUDr. Ondřeji Trubačovi, Ph.D., LL.M., představuje důvod pro její vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci vedené pod sp. zn. pro její poměr k věci.

[5] Podle ustanovení jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[6] Garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce, patří mezi integrální součásti práva na spravedlivý proces podle d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát ( y). Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d). Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. ).

[7] Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení a jejich zástupcům). Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi stěží nalezla uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šířeji, tedy i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli, nýbrž to, zda reálně existují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2005, čj. ). Subjektivní hledisko o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (srov. nález Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. ).

[8] Soudcův poměr k účastníkům či k jejich zástupcům může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, tj. vztahem přátelským (či naopak vzájemně nepřátelským), může jít také o vztah ekonomické závislosti (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2015, č. j.  17). Důvod podjatosti v těchto případech nastane i za situace, kdy se tento vztah navenek nijak neprojevuje (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 7. 2021, č. j. ). Pokud však vztah soudce k dané věci nedosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude schopen nezávisle a nestranně rozhodovat, je u osobnosti soudce třeba vycházet z premisy, že „se jedná o profesionála, který dokáže oddělit svoje soukromé zájmy od rozhodovací činnosti, na které se podílí, a u něhož je vždy na prvním místě respektování profesní a osobní cti“ (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 6. 2010, č. j. ).

[9] Z prohlášení soudkyně Mgr. Lenky Krupičkové, LL.M., vyplynulo, že má k zástupci stěžovatelky přátelský vztah. Je s ním v pravidelném kontaktu, často se setkávají při soukromých příležitostech, navzájem znají své rodinné příslušníky, předávají si dary a opakovaně spolu tráví společnou dovolenou. Za této situace dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že soudkyní Mgr. Lenkou Krupičkovou, LL.M., popsané skutečnosti naplňují důvody pro její vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci vedené pod sp. zn. ve smyslu

[10] Je zřejmé, že vztah mezi kolegy, založený původně na pravidelném pracovním kontaktu, může přerůst i do osobní roviny. U takového přátelského vztahu lze zvažovat jeho psychologický dopad z hlediska zachování přirozené schopnosti věc posoudit nezaujatě. Ačkoliv se soudkyně Mgr. Lenka Krupičková, LL.M., necítí být tímto přátelským vztahem natolik ovlivněna, aby tato okolnost vedla k jejímu nestrannému a neobjektivnímu posouzení dané věci, tyto nadstandardní vztahy mohou v některých osobách vzbudit dojem podjatosti. Je tedy nutno konstatovat, že zde existují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že člen příslušného tříčlenného senátu Nejvyššího správního soudu určitým, nikoliv nezaujatým vztahem k věci disponuje.

[11] S přihlédnutím ke shora uvedeným důvodům Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že soudkyně Nejvyššího správního soudu Mgr. Lenka Krupičková, LL.M., je vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. .

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné ( ).

V Brně dne 24. října 2023

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu