Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 152/2024 - 16

- 17

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců Mgr. Jana Kratochvíla a JUDr. Viktora Kučery ve věci žalobkyně: BPO Czech, s.r.o., se sídlem Ve Smečkách 6, Praha 1, zastoupené advokátem JUDr. Ondřejem Trubačem, Ph.D., LL.M., se sídlem Na Poříčí 3a, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu, se sídlem Na Františku 32, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2024, č. j. -61, o vyloučení soudkyně Nejvyššího správního soudu Lenky Krupičkové z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. ,

takto:

Soudkyně Nejvyššího správního soudu Lenka Krupičková je vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] Nejvyšší správní soud v řízení vedeném pod sp. zn. projednává kasační stížnost žalobkyně (stěžovatelky) proti v záhlaví specifikovanému rozhodnutí městského soudu. Po seznámení s obsahem spisu sdělila soudkyně Lenka Krupičková, jako soudkyně sedmého senátu příslušného dle platného rozvrhu práce Nejvyššího správního soudu k projednání a rozhodnutí této věci, předsedovi Nejvyššího správního soudu skutečnosti, jež by dle jejího názoru mohly eventuálně představovat důvod pro její vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci.

[2] Konkrétně uvedla, že se zástupcem stěžovatelky několik let spolupracovala v advokátní kanceláři VORLÍČKOVA PARTNERS s. r. o. Tato spolupráce sice skončila před více než 10 lety a v současné době se omezuje pouze na občasné společné přednášení pro odbornou veřejnost a spoluautorství komentáře k zákonu o Finanční správě České republiky, avšak v současné době společně připravují jeho aktualizaci. Soudkyni Lenku Krupičkovou navíc pojí se zástupcem stěžovatelky blízký osobní (přátelský) vztah, který svojí intenzitou přesahuje rámec běžného profesního styku. S advokátem stěžovatelky je soudkyně v pravidelném kontaktu; často se setkávají při soukromých i různých společenských událostech, navzájem znají svoje rodiny, předávají si dary a opakovaně spolu strávili zahraniční dovolenou na horách, tu ostatně plánují i na nastávající zimu. Soudkyně dodala, že ačkoliv se subjektivně podjatá necítí, je třeba vzít v potaz objektivní zhodnocení jejího vztahu se zástupcem stěžovatelky, kdy by mohl být dán důvod pochybovat o její nepodjatosti.

[3] Předseda Nejvyššího správního soudu podle in fine předložil posouzení otázky podjatosti pátému senátu Nejvyššího správního soudu, který je dle platného rozvrhu práce povolán o této otázce rozhodnout.

[4] Nejvyšší správní soud úvodem poznamenává, že o prakticky shodném oznámení soudkyně Lenky Krupičkové již rozhodoval v minulosti. Tehdejší senát soudkyni z projednávání věci vyloučil (usnesení ze dne 23. 10. 2023, č. j. -38). Zdejší senát neshledal žádné důvody, proč by se měl od tohoto rozhodnutí odchýlit. Níže proto pouze ve stručnosti tyto důvody rekapituluje.

[5] Podle ustanovení jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

[6] Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení a jejich zástupcům). Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi stěží nalezla uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šířeji, tedy i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli, nýbrž to, zda reálně existují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci nezaujatý vztah. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2005, č. j. ). Subjektivní hledisko o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (srov. nález Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. ).

[7] Soudcův poměr k účastníkům či k jejich zástupcům může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, tj. vztahem přátelským (či naopak vzájemně nepřátelským), může jít také o vztah ekonomické závislosti (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2015, č. j. Nao 90/201517). Důvod podjatosti v těchto případech nastane i za situace, kdy se tento vztah navenek nijak neprojevuje (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 7. 2021, č. j. ). Pokud však vztah soudce k dané věci nedosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude schopen nezávisle a nestranně rozhodovat, je u osobnosti soudce třeba vycházet z premisy, že „se jedná o profesionála, který dokáže oddělit svoje soukromé zájmy od rozhodovací činnosti, na které se podílí, a u něhož je vždy na prvním místě respektování profesní a osobní cti“ (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 6. 2010, č. j. 78).

[8] Z prohlášení soudkyně Lenky Krupičkové vyplynulo, že má k zástupci stěžovatelky přátelský vztah. Je s ním v pravidelném kontaktu, často se setkávají při soukromých příležitostech, navzájem znají své rodinné příslušníky, předávají si dary a opakovaně spolu tráví společnou dovolenou. Vztah soudkyně k zástupci stěžovatelky tedy již překračuje běžné kolegiální vztahy či známosti a je možno jej charakterizovat jako blízké přátelství. Existují zde tedy okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že členka příslušného tříčlenného senátu Nejvyššího správního soudu určitým, nikoliv nezaujatým vztahem k věci disponuje. Za této situace dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že soudkyní Lenkou Krupičkovou popsané skutečnosti naplňují důvody pro její vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci vedené pod sp. zn. ve smyslu .

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. října 2024

JUDr. Jakub Camrda

předseda senátu