Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

57 A 4/2022 - 19

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a JUDr. Terezy Kučerové ve věci

žalobkyně: X, nar. X

Státní příslušnost X

bytem v ČR: X

právně zastoupena Mgr. Helenou Pindejovou, advokátkou

se sídlem Milady Horákové 1957/13, Brno

proti

žalovanému: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců

se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 3. 2022, č. j. MV-36659-4/SO-2022

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Vymezení věci

1. Dne 6. 10. 2021 bylo Ministerstvu vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „správní orgán I. stupně“) doručeno oznámení žalobkyně o změně zaměstnavatele ve smyslu , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Zákon o pobytu cizinců ukládá oznamovateli změny zaměstnavatele formální podmínky, které musí být splněny. V případě žalobkyně dospěl správní orgán I. stupně k závěru, že podmínky pro oznámení změny ve smyslu zákona o pobytu cizinců nebyly splněny, neboť žádost o rozvázání pracovního poměru dohodou ze dne 19. 9. 2021 byla prvostupňovému správnímu orgánu dodána prostou kopií namísto originálu či úředně ověřené kopie. Prostá kopie však neprokazuje, že originály obsahuje identické údaje jako kopie. Na žalobkyni přitom viselo břemeno důkazní spočívající v povinnosti předložit doklady v zákonem předepsané formě. Vzhledem k tomu, že povinností žalobkyně bylo předložit originály příslušných listin nebo jejich úředně ověřené kopie, případně dokumenty vzniklé autorizovanou konverzí originálů listin, a tato povinnost nebyla žalobkyní splněna, přistoupil správní orgán I. stupně dne 21. 10. 2021 k vydání o nesplnění podmínek stanovených pro změnu zaměstnavatele, pracovního zařazení držitele zaměstnanecké karty nebo pro jeho zaměstnávání u dalšího zaměstnavatele nebo na další pracovní pozici (dále jen „“) dle , kterým žalobkyni obeznámil o tom, že na oznámení o změně zaměstnavatele se hledí, jako by nebylo učiněno. Současně žalobkyni poučil o skutečnosti plynoucí z zákona o pobytu cizinců, dle kterého se na řízení podle až 11 nevztahují ustanovení části druhé a třetí , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), tudíž nelze proti podat odvolání.

2. Žalobkyně přesto dne 19. 1. 2022 podala blanketní odvolání, které přislíbila ve lhůtě 15 dnů doplnit. Nedoplněné nepřípustné odvolání správní orgán I. stupně dne 14. 2. 2022 postoupil se spisovým materiálem k projednání žalovanému postupem dle .

3. Žalovaný posoudil odvolání žalobkyně jako nepřípustné a žalobou napadeným rozhodnutím jej zamítl. V odůvodnění žalovaný mimo jiné odkázal na znění zákona o pobytu cizinců, z něhož se podává, že na řízení podle až 11 se nevztahují ustanovení druhé a třetí části , tudíž bylo vydáno podle části čtvrté a nelze se proti němu odvolat.

Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

4. Žalobou doručenou dne 13. 4. 2022 Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, neboť má za to, že napadené rozhodnutí je nezákonné a žalovaný byl povinen odvolání žalobkyně proti projednat.

5. Žalobkyně má za to, že závazně měnilo práva a povinnosti žalobkyně, jedná se tudíž o rozhodnutí prvního stupně, proti kterému bylo možné podat odvolání. V této souvislosti žalobkyně poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2022, č. j. , v němž byl učiněn závěr, že o nesplnění podmínek pro změnu zaměstnavatele vydávané podle zákona o pobytu cizinců, autoritativně určuje, zda jsou splněny podmínky požadované pro změnu zaměstnavatele a z materiálního hlediska se jedná o rozhodnutí ve smyslu , (dále jen „“). Jedná se tak o formalizovaný úkon správního orgánu I. stupně, kterým je určeno, zda určitá osoba práva má, či nemá. Nejvyšší správní soud na podporu svého závěru poukázal na své dřívější rozsudky v obdobných věcech, v nichž dospěl ke shodným závěrům (srov. usnesení ze dne 3. 6. 2021, č. j. -44, ze dne 17. 9. 2021, č. j. -41, či ze dne 30. 9. 2021, č. j. -34).

6. Žalobkyně namítá, že byla zkrácena na svých právech, když žalovaný nezákonně a v rozporu s jí citovanou judikaturou zamítl odvolání. Nadto má žalobkyně za to, že žalovaný měl žalobkyni vyzvat k doplnění blanketního odvolání.

7. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Judikatura, na kterou žalobkyně odkazovala, se vztahovala k právní úpravě účinné do 1. 8. 2021, přičemž od tohoto dne bylo zapotřebí aplikovat novelizované znění zákona o pobytu cizinců, dle kterého se na řízení podle až 11 již nevztahuje část druhá a třetí , včetně odvolacího řízení. Žalovaná, vázána novou právní úpravou, nemohla než odvolání žalobkyně jako nepřípustné zamítnout.

Právní posouzení krajského soudu

8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ustanovení Krajský soud rozhodl v souladu s bez jednání, neboť účastníci s takovým postupem vyjádřili souhlas.

9. Žaloba není důvodná.

10. Podle a ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon. Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon.

11. v stanoví, že změnu zaměstnavatele, pracovního zařazení nebo zaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatele je držitel zaměstnanecké karty vydané podle odstavce 2 povinen oznámit ministerstvu nejméně 30 dnů před takovou změnou. Změnit zaměstnavatele je držitel zaměstnanecké karty oprávněn nejdříve 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o vydání zaměstnanecké karty; to neplatí v případě rozvázání pracovního poměru cizince výpovědí z některého z důvodů uvedených v až e) , dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle nebo zrušením pracovního poměru zaměstnavatelem ve zkušební době a pokud cizinec tyto důvody současně s oznámením prokáže. Držitel zaměstnanecké karty vydané podle odstavce 2 dále není oprávněn změnit zaměstnavatele nebo nastoupit na pracovní pozici, bude-li budoucím zaměstnavatelem agentura práce. Držitel zaměstnanecké karty, který na území přicestoval na základě vládou schváleného programu, je oprávněn změnit zaměstnavatele nejdříve po uplynutí doby, na kterou byla tato zaměstnanecká karta vydána; to neplatí, pokud dřívější změnu zaměstnavatele umožňují podmínky vládou schváleného programu, na jehož základě držitel zaměstnanecké karty na území přicestoval. Držitel zaměstnanecké karty dále není oprávněn oznámit změnu zaměstnavatele po uplynutí doby uvedené v .

12. V stanoví, že oznámení podle odstavce 7 se podává na k tomu určeném úředním tiskopisu, kde je cizinec povinen uvést jméno, příjmení, datum narození, státní příslušnost, požadovanou změnu, název budoucího zaměstnavatele, telefonní číslo na budoucího zaměstnavatele, informace, zda jsou dosavadní a budoucí zaměstnavatelé účastníky vládou schváleného programu, údaje k nové volné pracovní pozici vedené podle zákona o zaměstnanosti v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty v rozsahu tiskopisu a přesné datum, ke kterému změna nastane. Dále je povinen k oznámení předložit doklad prokazující, že jeho dosavadní pracovněprávní vztah trvá, nebo doklad prokazující, ke kterému dni tento vztah skončil, pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí, ze které je patrné, že je uzavřena na v oznámení uvedenou pracovní pozici, která je uvedena v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty, a prohlášení budoucího zaměstnavatele, že má cizinec odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnání podle odstavce 2 písm. c). Pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo smlouva o smlouvě budoucí musí splňovat podmínky uvedené v odstavci 2; to neplatí, jedná-li se o oznámení změny zaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatele.

13. Podle zákona o pobytu cizinců ve znění účinném od 2. 8. 2021 ustanovení části druhé a třetí se nevztahují na řízení podle (s výjimkou podle ), , , , 30, 31a, 32, 33, 36, , , 41, až 11, , 50, 52, 117, a 2, , , , 154, , , 180b, 180d, 180e a 180h.

14. Krajský soud nejprve uvádí, že judikatura Nejvyššího správního soudu, na kterou žalobkyně odkazuje, odrážela právní stav přede dnem 1. 8. 2021, kdy v důsledku nevyhovujícího cizinec nemohl změnit zaměstnavatele (či provést jinou změnu, které se postupem dle zákona o pobytu cizinců domáhal), čímž bylo zasaženo do jeho práv. Nejvyšší správní soud v rozhodnutích (srov. např. usnesení ze dne 17. 9. 2021, č. j. , ze dne 3. 6. 2021, č. j. nebo ze dne 30. 9. 2021, č. j. ) konstatoval, že podle zákona o pobytu cizinců představuje správní akt způsobilý být předmětem soudního přezkumu v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu dle a násl. Dokonce v rozhodnutí ze dne 17. 9. 2021, č. j. -41 konstatoval, že „[t]yto závěry jsou platné i ve vztahu k zákonu o pobytu cizinců s účinností od 2. 8. 2021. Vyloučení použití části II. a III. na řízení podle až 11 zákona o pobytu cizinců totiž nemá vliv na povahu přezkoumávaného aktu z hlediska .“

15. Krajský soud se s uvedeným závěrem Nejvyššího správního soudu plně ztotožňuje. představuje z materiálního hlediska rozhodnutí ve smyslu , neboť zasahuje do právní sféry cizince, a přestože účinky oznámení změny nastávají ze zákona, je to právě , které závazně určuje, které účinky předvídané zákonem o pobytu cizinců mají nastat.

16. Krajský soud však navzdory uvedenému nemůže ignorovat novou právní úpravu, která počínaje dnem 2. 8. 2021 neumožňuje cizincům podat proti řádný opravný prostředek. Je však zřejmé, že s ohledem na judikaturu Nejvyššího správního soudu pojednávající o coby rozhodnutí v materiálním smyslu, je změnou právní úpravy přezkum delegován na správní soudy.

17. Žalobkyně byla ve upozorněna na aktuální právní úpravu obsaženou v zákona o pobytu cizinců, nic jí proto nebránilo obrátit se s požadavkem na přezkum na příslušný krajský soud. Podáním blanketního odvolání žalobkyně chtěla dosáhnout přezkumu u nadřízeného správního orgánu, nicméně jednalo se o nepřípustný opravný prostředek. Krajskému soudu nezbývá než konstatovat, že takový postup již s ohledem na aktuální právní úpravu není možný a je nutné procesní aktivitu směřovat k podání žaloby přímo proti u krajského soudu. Žalobkyně se nemůže v řízení o nepřípustném odvolání domoci věcného přezkumu, zda při oznámení změny zaměstnavatele postupoval správní orgán I. stupně v mezích zákona. V nyní řešené věci soud mohl posoudit pouze správnost rozhodnutí žalovaného o tom, zda odvolání žalobkyně bylo přípustné či nikoliv (srov. rozhodnutí NSS ze dne 13. 5. 2011, č. j. -81, ze dne 26. 1. 2012, č. j. -194).

18. Podle věty třetí v případě nepřípustného nebo opožděného odvolání předá správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, spis odvolacímu orgánu do 10 dnů; ve stanovisku se omezí na uvedení důvodů rozhodných pro posouzení opožděnosti nebo nepřípustnosti odvolání. Podle opožděné nebo nepřípustné odvolání odvolací správní orgán zamítne.

19. S ohledem na shora uvedené krajský soud dospěl k závěru, že žalovaný postupoval zákonem aprobovaným způsobem, když odvolání žalobkyně jako nepřípustné zamítl postupem podle .

Závěr a náklady řízení

20. Krajský soud uzavřel, že žalovaný postupoval v souladu se zákonem, a proto žalobu jako nedůvodnou podle zamítl. Co se týče věcného přezkumu , to je způsobilé být předmětem samostatného soudního přezkumu v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle a násl. , jak bylo konstatováno krajským soudem výše. Žalobu proti mohla žalobkyně podat ve lhůtě 30 dnů od jeho doručení (srov. zákona o pobytu cizinců). Tato lhůta však již uplynula a dle zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu věta první , podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které původně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci se jednalo o úspěšného žalovaného, který však náhradu nákladů řízení nepožadoval. Proto bylo rozhodnuto tak, že žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

České Budějovice 27. července 2022

Mgr. Helena Nutilová v. r.

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje J.M.