Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 Azs 228/2021 - 26

- 27

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: S. S., zast. JUDr. Denisem Mitrovićem, advokátem se sídlem Mírové náměstí 274, Týniště nad Orlicí, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 4. 2021, č. j. OAM-64/LE-BE01-ZA17-2020, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 10. 2021, č. j. -49,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Žalobce, státní příslušník Turecké republiky, přijel 24. 6. 2020 do ČR z Turecka ukrytý v nákladovém prostoru kamionu. Následující den se dostavil do Zařízení pro zajištění cizinců Bělá - Jezová, kde byl zajištěn Policií České republiky. Poté požádal o mezinárodní ochranu s tím, že je Kurd a v zemi původu mu hrozí pronásledování. V roce 2019 se účastnil demonstrace proti tureckému vedení svého domovského města, má strach ze zadržení tureckými orgány, cítí se diskriminován a těžko hledá práci.

[2] Rozhodnutím označeným v záhlaví žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu dle , , , a , o azylu. Žalobce napadl toto rozhodnutí žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové, který ji zamítl rozsudkem uvedeným v záhlaví. Uvedl, že žalobce nebyl azylově relevantním způsobem pronásledován a jeho obavy jsou v hypotetické rovině bez vazby na konkrétní skutečnosti, které by odůvodňovaly jakoukoliv hrozbu.

II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného

[3] Žalobce (dále „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností z důvodů uvedených v a b) Tvrdí, že krajský soud nesprávně posoudil možnost udělení mezinárodní ochrany, protože mu v případě návratu do Turecka hrozí nebezpečí pronásledování za uplatňování jeho politických práv a v minulosti již pronásledován byl. Jako Kurd nenalezne účinnou ochranu proti pronásledování ani v jiné části země. Žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav, jelikož vycházel ze zastaralých informací. Krajský soud v rozporu se zákonem zamítl stěžovatelovy důkazní návrhy, respektive mu je neumožnil označit, a nepoučil jej, že tak učinit má.

[4] Žalovaný se ztotožnil s rozsudkem krajského soudu a odkázal na své rozhodnutí a správní spis.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[5] Nejvyšší správní soud se nejprve dle zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, odmítne ji jako nepřijatelnou. Nepřijatelnost kasační soud podrobně vyložil v usnesení z 26. 4. 2006, č. j. -39, č. 933/2006 Sb. NSS, v němž interpretoval neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou kasační stížnost se může jednat v typových případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či plně řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; (2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikatorní odklon; (4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotně právního postavení stěžovatele.

[6] Kasační stížnost je nepřijatelná.

[7] Námitka týkající se pronásledování nezakládá přijatelnost kasační stížnosti. Kasační soud se intenzitou jednání ze strany státních orgánů, která zakládá pronásledování, zabýval mimo jiné v rozsudcích z 14. 6. 2012, č. j. -67, a z 16. 5. 2013, č. j. -68, č. 2918/2013 Sb. NSS. Stěžovatel se účastnil jedné demonstrace, a ačkoli to tvrdí, za účast na ní nebyl pronásledován. Pokud jde o obavu z pronásledování, tak její odůvodněností se Nejvyšší správní soud ve své judikatuře již rovněž zabýval, například v rozsudcích z 16. 6. 2020, č. j. -41, nebo z 26. 7. 2018, č. j. -47, kde uvedl, že se zkoumá možnost budoucího pronásledování, přičemž se využívá standard přiměřené pravděpodobnosti, což znamená, že možnost musí být reálná, nikoliv hypotetická. K (ojedinělé) účasti na politickém shromáždění dále srov. např. rozsudky z 20. 4. 2004, č. j. -58, č. 642/2005 Sb. NSS., a z 27. 3. 2014, č. j. -29. Na okraj soud poznamenává, že není pravda, že se krajský soud nezabýval uplatňováním politických práv a jeho následky. Naopak uvedl, že za jejich uplatnění nebyl stěžovatel azylově relevantním způsobem pronásledován.

[8] Otázkou nedostatečně zjištěného skutkového stavu a zastaralých informací se Nejvyšší správní soud zabýval opakovaně, například v rozsudcích ze 4. 2. 2009, č. j. -81, č. 1825/2009 Sb. NSS, nebo z 25. 4. 2019, č. j. -36. Situací kurdské menšiny po pokusu o státní převrat a po vpádu ozbrojených sil Turecka do severní Sýrie se kasační soud již zabýval například v usnesení ze 7. 11. 2019, č. j. -46. K námitce, že krajský soud zamítl důkazní návrhy stěžovatele, resp. mu je neumožnil učinit, Nejvyšší správní soud uvádí, že v žalobě ani jejím doplnění žádné návrhy přes znění nevznesl. Při jednání před krajským soudem byl zástupce stěžovatele (advokát) výslovně dotázán, zda má důkazní návrhy, ale opět žádné neměl. Kasační soud se opomenutými důkazy a dokazováním před soudem zabýval mimo jiné v rozsudcích z 1. 4. 2008, č. j. -108, nebo z 18. 6. 2019, č. j. -52.

[9] V projednávané věci nebyl dán důvod pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání, neboť kasační stížnost svým významem podstatně vlastní zájmy stěžovatele nepřesahuje.

IV. Závěr a náklady řízení

[10] Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost jako nepřijatelnou podle

[11] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle úspěchu ve věci v souladu s větou první ve spojení s Stěžovatel v řízení úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému žádné náklady v řízení o kasační stížnosti nevznikly. Žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 3. března 2022

JUDr. Barbara Pořízková

předsedkyně senátu