Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 As 193/2021 - 29

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: Mgr. F. Š., proti žalovanému: Městská část Praha 1, se sídlem Vodičkova 681/18, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2021, č. j. – 11,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2021, č. j. – 11, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

I.

Průběh dosavadního řízení

[1] Nejvyšší správní soud ve shora uvedené věci obdržel dne 7. 7. 2021 kasační stížnost žalobce proti v záhlaví označenému usnesení Městského soudu v Praze. Žalobce se žalobou domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného, která má spočívat v tom, že nereagoval na jeho žádost o informace. Žalobce proto požadoval, aby městský soud žalovanému uložil předat dokumentaci vedenou o žalobci při výkonu veřejné správy do úschovy soudu a vydat rozhodnutí o žádosti o informace. S podáním žaloby žalobce spojil také žádost o osvobození od soudních poplatků z důvodu nepříznivého sociálního postavení a invalidity.

[2] Městský soud v Praze dospěl k závěru, že žaloba nevyhovuje zákonným požadavkům, a usnesením ze dne 24. 5. 2021, č. j. – 3, žalobce vyzval, aby do 10 dnů od doručení této výzvy označil věc, v níž se domáhá ochrany proti nečinnosti, a vylíčil rozhodující skutečnosti. Žalobce měl podle městského soudu doplnit uvedené náležitosti žaloby dle ve spojení s , neboť v podané žalobě pouze konstatoval, že se zabývá studiem systému veřejné správy a samosprávy, a proto žalovaného požádal o informace. Žalobce dle městského soudu ani neuvedl, čeho se konkrétně jím podaná žádost o informace týkala, kdy byla podána, ani zda vyčerpal prostředky na ochranu proti nečinnosti ve správním řízení a jak o nich bylo rozhodnuto. Především v tomto směru dle městského soudu měl žalobce žalobu doplnit, aby soud mohl v řízení činit další kroky. Soud na závěr zopakoval, že žalobce vyzývá k řádnému označení věci, ve které se domáhá ochrany proti nečinnosti, a současně soud žalobce poučil, že nebude-li podání v uvedeném smyslu ve stanovené lhůtě opraveno a v řízení nebude pro tento nedostatek možné pokračovat, soud jeho žalobu usnesením odmítne.

[3] Žalobce na výzvu městského soudu reagoval podáním doručeným soudu dne 17. 6. 2021, v němž uvedl, že v žalobě řádně označil důkazy ke správní žalobě, generálie povinného subjektu a petit. Žalobce dále sdělil, že v příloze „opětovně“ zasílá žádost o poskytnutí informací, včetně příloh a očekává, že se městský soud bude správní žalobou zabývat, nikoliv účelově vyhledávat důvody, pro které hodlá správní žalobu odmítnout. K tomuto přípisu žalobce připojil kopii e-mailové zprávy „Žádost o poskytnutí informací“ ze dne 4. 3. 2021 zaslané mimo jiné také na e-mailovou adresu posta@praha1.cz. Text této zprávy obsahuje žádost o „laskavé poskytnutí informací v rozsahu Přílohy č. 1, č. 2 a č. 3 této žádosti“ dle , o svobodném přístupu k informacím, v relevantním znění (dále jen „“), přičemž z kopie elektronické zprávy je patrné, že v její příloze se nacházel dokument s názvem „Příloha č. 1, č. 2 a č. 3.doc“. K přípisu žalobce jsou připojeny další 3y, nazvané „Příloha č. 1 Oblast ekonomika“, „Příloha č. 2 Oblast personalistika“ a „Příloha č. 3 Oblast veřejné zdraví“, v nichž jsou specifikovány žádané informace.

[4] Shora uvedeným usnesením městský soud žalobu dle odmítl. Byť žalobce svou žalobu doplnil, podle názoru městského soudu tak učinil nedostatečně. Ačkoliv žalobce ve svém doplnění uvádí, že řádně označil důkazy ve správní žalobě a žaloba obsahuje seznam příloh, tyto přílohy nebyly spolu s žalobou soudu doručeny a ani v doplnění žaloby žalobce nijak konkrétně nespecifikoval, čeho se žádost o poskytnutí informací týká. Ani původní přílohy, tj. potvrzení o výkonu trestu odnětí svobody a potvrzení o invaliditě, žalobce nedoplnil. Žalobce sice doložil kopii e-mailové zprávy nazvané „Žádost o poskytnutí informací“ ze dne 4. 3. 2021, avšak nedoložil, že jím odeslanou zprávu žalovaný skutečně obdržel, aby mohl zahájit řízení o žádosti. Žalobce tak dle městského soudu dostatečně nedoložil rozhodující skutečnosti dle Městský soud z uvedených důvodů žalobu odmítl, neboť pro její nedostatky nebylo možné v řízení pokračovat. Proto městský soud také nerozhodoval o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků ani o jeho návrzích na předběžná opatření.

II.

Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného

[5] Žalobce (stěžovatel) napadá usnesení městského soudu z důvodů, které lze podřadit pod Stěžovatel především zdůraznil, že se dlouhodobě zabývá legislativou veřejné správy a samosprávy, proto průběžně požaduje informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím, což je jeho ústavně zaručené právo. Stěžovatel požádal o soudní ochranu proti nečinnosti žalovaného, avšak jeho žaloba byla odmítnuta, aniž mohl v soudním řízení uplatnit důkazy a zajistit tím plnění informačních povinností žalovaného. Argumentace správního soudu o nepřípustnosti žaloby, která vychází pouze z tvrzení žalovaného o absenci opravných prostředků, je dle stěžovatele výrazem soudní arogance a despektu k právům vězněných osob. Nadřazenost soudních osob i zjevné stranění žalovanému je dle stěžovatele „personálním titulem“ pro zrušení napadeného usnesení a přikázání věci k projednání a rozhodnutí jinému senátu městského soudu.

[6] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

III.

Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

[7] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační stížnost je podána včas, neboť byla podána ve lhůtě dvou týdnů od doručení napadeného rozhodnutí městského soudu ( ) a je podána oprávněnou osobou, neboť stěžovatel je účastníkem řízení, z něhož napadené rozhodnutí městského soudu vzešlo ( ). Nejvyššímu správnímu soudu je také z úřední činnosti známo, že stěžovatel je bývalým advokátem a disponuje tedy vysokoškolským právnickým vzděláním, kterého je k výkonu advokacie třeba. Zastoupení advokátem proto v jeho případě není potřebné ( ).

[8] Nejvyšší správní soud následně přezkoumal napadené usnesení městského soudu v mezích rozsahu kasační stížnosti a uplatněných důvodů, přičemž zkoumal, zda netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( a 4 ), a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

[9] Nejvyšší správní soud předesílá, že v posuzovaném případě stěžovatel kasační stížností napadl usnesení městského soudu o odmítnutí žaloby. Takovou kasační stížnost lze opřít pouze o důvody nezákonnosti napadeného usnesení dle (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2005, č. j. - 98, publ. pod č. 625/2005 Sb. NSS; všechna zde zmiňovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná též na www.nssoud.cz). Pod tento důvod spadá i případ, kdy vada řízení před soudem měla nebo mohla mít za následek vydání nezákonného rozhodnutí o odmítnutí žaloby (viz též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2005, č. j. - 53). Nejvyššímu správnímu soudu tedy v takové situaci nepřísluší se jakkoliv vyslovovat k meritu věci, tedy v tomto případě k tvrzené nečinnosti žalovaného při vyřizování žádosti o informace stěžovatele.

[10] Nejvyšší správní soud přezkoumal důvody, které vedly městský soud k odmítnutí žaloby stěžovatele. Nelze přisvědčit stěžovateli, že by městský soud jakkoliv posuzoval projednatelnost žaloby s ohledem na tvrzení žalovaného, neboť žaloba byla odmítnuta dle Nejvyšší správní soud však nemohl přisvědčit ani městskému soudu, že by žaloba stěžovatele po jejím doplnění obsahovala takové nedostatky, pro které nelze v řízení dále pokračovat. Nejvyšší správní soud především zdůrazňuje, že stěžovatel doplnil označení věci, v níž se domáhá ochrany proti nečinnosti. Skutečnost, že konkretizace předmětné žádosti o informace, tedy datum a obsah žádosti, vyplývá až z příloh doplnění žaloby, je v tomto ohledu nerozhodná. Přiložení žádosti samé k žalobě je dostatečně určitým vymezením věci, v níž se stěžovatel domáhá ochrany. Pokud jde o argumentaci městského soudu, že stěžovatel nedoložil, zda byla žádost žalovanému doručena, nejedná se o podmínku projednatelnosti věci, ale o otázku důvodnosti žaloby, kterou městský soud může jednoduše ověřit, vyžádá-li si správní spis žalovaného v této věci. Nejvyšší správní soud neshledal ani, že by absentovalo vylíčení rozhodných skutečností. V tomto případě si lze těžko představit podrobnější vylíčení rozhodných skutečností, jestliže nečinnost žalovaného měla dle tvrzení stěžovatele spočívat v tom, že žalovaný nereagoval na žádost o informace, která byla v žalobě dostatečně konkrétně označena. Skutečnost, že nebyly doloženy další přílohy avizované v žalobě, také nebrání projednání věci, přičemž se ani nejedná oy zásadní pro věc samu, ale pro doložení skutečností tvrzených stěžovatelem ve vztahu k jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků. Otázka vyčerpání prostředků ochrany proti nečinnosti ve správním řízení je pak otázkou podmínek řízení o nečinnostní žalobě ve smyslu , nikoliv její projednatelnosti ve smyslu Navíc i tuto podmínku bude pravděpodobně možné jednoduše ověřit ze správního spisu žalovaného.

[11] Nejvyšší správní soud proto shledal, že napadené usnesení městského soudu o odmítnutí žaloby dle nemůže obstát.

[12] K návrhu stěžovatele na přikázání věci jinému senátu městského soudu Nejvyšší správní soud předně uvádí, že (na rozdíl od ) v umožňuje přikázání věci toliko jinému soudu, nikoli jinému soudci, potažmo jinému senátu téhož soudu. Z povahy věci proto Nejvyšší správní soud k tomuto návrhu přistoupil jako k tvrzené zmatečnosti soudního řízení spočívající v tom, že v něm rozhodoval soudce (předseda senátu) vyloučený pro svou podjatost. Tato argumentace nicméně není důvodná, neboť podle věty třetí nemohou být důvodem k vyloučení soudce okolnosti, které spočívají v jeho postupu v řízení o dané věci. Stěžovatel přitom neuvedl jiné důvody, které by vedly k vyloučení ve věci rozhodujícího senátu městského soudu, než způsob, jakým soud rozhodl o posuzované žalobě stěžovatele.

IV.

Závěr a náklady řízení

[13] Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost důvodnou, a proto v souladu s usnesení městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V něm bude Městský soud v Praze vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu vysloveným v tomto rozsudku ( ).

[14] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne Městský soud v Praze v novém rozhodnutí ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (, ).

V Brně dne 27. října 2021

JUDr. Jakub Camrda

předseda senátu