Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 As 156/2021 - 40

– 41

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobkyně CEC Praha a. s., se sídlem Praha 5, Tlumačovská 1237/32, zastoupené Mgr. Pavlem Letáčkem, advokátem se sídlem Praha 2, Šafaříkova 785/1, proti žalovanému Celnímu úřadu pro Jihomoravský kraj, se sídlem Brno, Koliště 17, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 5. 2021, č. j. -123,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalobkyni se vrací soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám jejího zástupce, advokáta Mgr. Pavla Letáčka, do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1] Ředitel žalovaného rozhodnutím ze dne 20. 3. 2020, č. j. 78756-13/2020-530000-61, zamítl námitky právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti SLOT Group, a. s., podané jejím insolvenčním správcem Ing. Davidem Jánošíkem, proti opatření spočívajícímu v zadržení a odnětí deseti kusů technických herních zařízení (videoloterijních terminálů), hotovosti ve výši 3 033 Kč a 37 kusů klíčů. Stalo se tak pro podezření, že v souvislosti s jejich užíváním byl porušován , o hazardních hrách (dále jen „ “).

[2] Žalobkyně proti tomuto rozhodnutí podala žalobu ke Krajskému soudu v Brně, který jej rozsudkem ze dne 10. 7. 2020, č. j. -92 zrušil. Dospěl k závěru, že zjištěné skutečnosti nezakládají důvodné podezření ve smyslu § 121 odst. 1 zákona o hazardních hrách, že právní předchůdkyně žalobkyně provozovala technická herní zařízení v rozporu se zákonem.

[3] Nejvyšší správní soud na základě kasační stížnosti žalovaného rozsudkem ze dne 31. 3. 2021, č. j. -96, rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení se závazným právním názorem, že v projednávané věci existovalo důvodné podezření ve smyslu § 121 odst. 1 zákona o hazardních hrách, že právní předchůdkyně žalobkyně provozovala technická herní zařízení v rozporu se zákonem. Krajský soud následně žalobu rozsudkem uvedeným v záhlaví zamítl.

[4] Nový rozsudek krajského soudu napadla kasační stížnosti žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“). Její důvody podřadila pod a b) (dále jen „ “). Stěžovatelka v kasační stížnosti obsáhle zpochybňuje jednotlivé závěry, které Nejvyšší správní soud vyslovil v rozsudku č. j. -96. Namítá, že postup, jakým Nejvyšší správní soud v daném rozsudku vypořádal její námitky je nezákonný a neústavní, zejména bylo porušeno její právo na spravedlivý proces. Týmiž nedostatky jako rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. -96 současně podle stěžovatelky trpí rovněž nový (nyní napadený) rozsudek krajského soudu, který nesprávné závěry Nejvyššího správního soudu převzal.

[5] Žalovaný ve vyjádření navrhl odmítnutí kasační stížnosti pro její nepřípustnost podle Pro případ, že by Nejvyšší správní soud kasační stížnost nepřípustnou neshledal, žalovaný navrhl, aby byla pro nedůvodnost zamítnuta. Žalovaný je přesvědčen, že v projednávané věci byly zjištěny skutečnosti, které zakládaly důvodné podezření o porušování zákona o hazardních hrách.

[6] Kasační stížnost je nepřípustná.

[7] Podle je kasační stížnost nepřípustná proti rozhodnutí, jímž soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem; to neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu.

[8] Možnost účastníků řízení napadnout rozhodnutí krajského soudu poté, co Nejvyšší správní soud jeho původní rozhodnutí zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, je omezena citovaným ustanovením , podle něhož se Nejvyšší správní soud nesmí znovu zabývat věcí, u které již jednou svůj právní názor vyslovil, pokud se tímto názorem krajský soud řídil (viz nález Ústavního soudu ze dne 8. 6. 2005, sp. zn. ; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na webu nalus.usoud.cz).

[9] Nepřípustnost kasační stížnosti podle citovaného ustanovení se tedy dotýká otázek, které Nejvyšší správní soud v téže věci již závazně posoudil, respektive mohl posoudit (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2011, č. j. -165, publikované pod č. 2365/2011 Sb. NSS; rozhodnutí tohoto soudu jsou dostupná na webu www.nssoud.cz). Toto omezení odráží závaznost právního názoru pro krajský soud v dalším řízení ( ) a vylučuje i možnost, aby Nejvyšší správní soud změnil svůj závazný právní názor k nové kasační stížnosti v téže věci (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 7. 2008, č. j. -56, publikované pod č. 1723/2008 Sb. NSS).

[10] Ustanovení obsahuje výjimku z popsaného pravidla. Kasační stížnost je přípustná, namítá-li stěžovatel, že se krajský soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu vysloveným v předchozím zrušujícím rozsudku. Judikatura Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu dovodila nad rámec doslovného znění ustanovení další výjimky z aplikovatelnosti tohoto ustanovení. Zpravidla jej nelze vztáhnout na případy, kdy Nejvyšší správní soud vytýká krajskému soudu procesní pochybení, nedostatečně zjištění skutkový stav nebo nepřezkoumatelnost jeho rozhodnutí. Opakovaná kasační stížnost je obvykle rovněž přípustná, pokud krajský soud doplnil po zrušení svého původního rozsudku dokazování, byť nově zjištěné skutečnosti hodnotil v souladu s názorem Nejvyššího správního soudu, vyjádřeným ve zrušujícím rozsudku (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2009, č. j. -66). Dalším důvodem přípustnosti opakované kasační stížnosti může být změna právního stavu v důsledku změny či zrušení rozhodného právního předpisu, nelze-li v dané věci aplikovat předpis původní; podobně může jít i o vyslovení protiústavnosti předpisu Ústavním soudem (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. -56). Přípustnost opětovné kasační stížnosti (včetně stížnosti podané druhým účastníkem řízení) je tak omezena na důvody, které Nejvyšší správní soud v souladu se zákonným omezením svého přezkumu dosud v téže věci neřešil.

[11] Podá-li kasační stížnost v téže věci druhý účastník řízení, je ustanovení použitelné zejména v případě, kdy tento účastník brojí proti závěrům krajského soudu, které jsou výsledkem aplikace závazného právního názoru Nejvyššího správního soudu vyjádřeného v předchozím zrušujícím rozsudku (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2011, č. j. -139, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. ).

[12] V nyní projednávaném případě Nejvyšší správní soud dřívější rozsudek krajského soudu zrušil na základě kasační stížnosti žalovaného kvůli nesprávnému posouzení právní otázky týkající se důvodného podezření na porušování zákona o hazardních hrách. Nynější kasační stížnost podala žalobkyně jako druhý z účastníků řízení, Nejvyšší správní soud proto posoudil její kasační stížnost z hlediska výše uvedených kritérií přípustnosti. Stěžovatelka nesouhlasí se závěry dřívějšího rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. -96, ohledně skutečností, na základě nichž žalovaný nabyl důvodné podezření o porušování zákona o hazardních hrách. Stěžovatelka tedy nenamítá, že by se krajský soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu. Naopak je to právní názor Nejvyššího správního soudu, se kterým polemizuje. Současně se nejedná ani o situaci, kdy by důvodem zrušení prvního rozsudku krajského soudu bylo procesní pochybení či nepřezkoumatelnost; krajský soud před vydáním nyní napadeného druhého rozsudku rovněž nedoplňoval dokazování. Nejvyšší správní soud neshledal kasační námitky přípustnými ani z důvodu změny skutkových zjištění, právního názoru či stavu judikatury, neboť takové okolnosti v dané věci nenastaly. Kasační stížnost je tudíž podle nepřípustná.

[13] Jediné kasační námitky, s nimiž se Nejvyšší správní soud v prvním rozsudku nevypořádal, jsou ty, které stěžovatelka neuplatnila v žalobě, nýbrž až v nyní podané kasační stížnosti. Jedná se konkrétně o námitky, že si žalovaný nevyhledal obě změnová rozhodnutí, nýbrž pouze rozhodnutí č. j. MF-388884/2015/34-4, že žalovaný nemá přístup do systému SDSL, že tento systém nevede žalovaný, nýbrž Ministerstvo financí. Tyto námitky nerozvíjejí jednotlivé žalobní body. I kdyby se v projednávané věci nejednalo o opakovanou kasační stížnost, byly by takové námitky nepřípustné podle , neboť jde o námitky nové, které však mohly být uplatněny již v řízení o žalobě.

[14] Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl pro nepřípustnost podle ve spojení s a

[15] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle ve spojení s téhož zákona, podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

[16] Podle in fine , o soudních poplatcích (dále jen „ “), soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut. Nejvyšší správní soud proto rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč. Podle zákona o soudních poplatcích se soudní poplatky vrací ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo o vrácení rozhodnuto.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. srpna 2021

Mgr. Radovan Havelec

předseda senátu