Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 A 35/2021 - 25

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci

žalobce

proti

žalované

A. D.,

zastoupen Mgr. Pavlem Čižinským, advokátem

se sídlem Havlíčkovo náměstí 189/2, Praha 3

Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců

se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 2. 2021, č. j. MV-42532-4/SO-2021,

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 16. 2. 2021, č. j. MV-42532-4/SO-2021, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 9.800,- Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce.

Odůvodnění:

I.

Základ sporu

1. Žalobci bylo rozhodnutím Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 3. 9. 2020, č. j. OAM-342-24/ZR-2020, zrušeno povolení k trvalému pobytu, a to podle , o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen „zákon o pobytu cizinců“ nebo „zákon“), konkrétně z důvodu, že byl opakovaně odsouzen za úmyslný trestný čin (dále jen „ “). Ministerstvo vnitra současně žalobce poučilo, že uvedené rozhodnutí v souladu s zákona nabývá právní moci oznámením účastníku řízení a z tohoto důvodu proti němu nelze podat odvolání.

2. Žalobce tedy následně veden poučením ze strany Ministerstva vnitra uvedené rozhodnutí napadl žalobou podle u Městského soudu v Praze (dále také jen „městský soud“). Současně proti němu podal z procesní opatrnosti i odvolání. Městský soud podanou žalobu projednal pod sp. zn. . Rozsudkem ze dne 3. 12. 2020, č. j. -45 městský soud žalobu zamítl. Tento rozsudek ale následně ke kasační stížnosti žalobce zrušil Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 7. 4. 2021, č. j. -40; ten současně podanou žalobu odmítl a postoupil jako odvolání k vyřízení Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců podle ve spojení s a

3. V mezidobí, ještě před vydáním uvedeného rozsudku Nejvyššího správního soudu, rozhodla žalovaná o odvolání, které žalobce proti podal souběžně se správní žalobou. Žalovaná rozhodnutím ze dne 16. 2. 2021, č. j. MV-42532-4/SO-2021, toto odvolání zamítla jako nepřípustné podle , neboť proti nebylo podle jejího názoru odvolání na základě zákona o pobytu cizinců přípustné.

4. Žalobce se s tímto výsledkem neztotožnil a proti uvedenému rozhodnutí podal dne 19. 3. 2021 žalobu podle k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten ji přípisem ze dne 22. 3. 2021, č. j. -8, předal k vyřízení Městskému soudu v Praze, jakožto soudu věcně a místně příslušnému.

II.

Obsah žaloby a vyjádření žalované

5. Žalobce proti napadenému rozhodnutí namítá, že toto rozhodnutí je v rozporu s ustálenou judikaturou správních soudů, podle které § 168 odst. 3 zákona o pobytu cizinců nevylučuje možnost podat odvolání proti rozhodnutím, na která odkazuje. V této souvislosti žalobce upozorňuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 8. 2020, č. j. -21. Žalovaná tedy byla povinna žalobcovo odvolání proti projednat meritorně.

6. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 4. 5. 2021 setrvala na právním názoru, na němž je napadené rozhodnutí založeno.

III.

Posouzení žaloby

7. Městský soud v souladu s přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobcem vymezených námitek, vycházel přitom v souladu s ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované. V souladu s rozhodl městský soud bez nařízení jednání, neboť žalovaná s tímto postupem vyslovila souhlas. Žalobce se k možnosti takového postupu ve lhůtě stanovené soudem nevyjádřil.

8. Městský soud shledal, že okolnosti případu odůvodňují vyřízení věci přednostně, mimo pořadí, v jakém napadla, v souladu s Městský soud vzal do úvahy, že v daném případě není předmětem jeho přezkumu meritorní rozhodnutí, ale rozhodnutí, jímž je odvolání žalobce označeno za nepřípustné. Žalobci tak bylo odepřeno v rámci řízení před správními orgány napadnout rozhodnutí vydané v prvním stupni řádným opravným prostředkem. Je tedy na místě, aby městský soud bez zbytečného odkladu rozhodl, jestli se tak stalo po právu, či nikoliv. To zejména z toho důvodu, že se správní řízení týkalo pobytového oprávnění žalobce, tedy okolnosti mající značný dopad do jeho života.

9. Žaloba je důvodná.

10. Podle § 168 odst. 3 zákona o pobytu cizinců, [r]ozhodnutí ministerstva vydané z důvodu uvedeného v (…) § 77 odst. 1 písm. h) nebo i), (…) nabývá právní moci jeho oznámením.

11. Podle , [n]estanoví-li tento zákon jinak, je v právní moci rozhodnutí, které bylo oznámeno a proti kterému nelze podat odvolání.

12. Podle , [ú]častník může proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak.

13. Podle § 170b odst. 1 zákona o pobytu cizinců, [p]roti rozhodnutí ministerstva lze podat odvolání ke komisi.

14. Městský soud v nynější věci vychází z právního názoru vysloveného Nejvyšším správním soudem v rozsudku ze dne 7. 4. 2021, č. j. -40. V něm již otázka přípustnosti odvolání proti byla vyřešena. Pouze z důvodu, že žalobce uplatnil současně dva prostředky obrany proti tomuto rozhodnutí (viz body 2 a 3 shora) a žalovaná podané odvolání (ještě před rozhodnutím Nejvyššího správního soudu) zamítla jako nepřípustné, musí o téže otázce nyní znovu rozhodnout i městský soud.

15. Nejvyšší správní soud v uvedeném rozsudku odkázal zejména na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 8. 2020, č. j. -21 (publikován pod č. 4078/2020 Sb. NSS), a uvedl:

„[12] Poučení v rozhodnutí žalovaného však bylo nesprávné, a to z následujících důvodů. Podle § 168 odst. 3 zákona o pobytu cizinců sice nabývá rozhodnutí žalovaného právní moci oznámením. To však neznamená, že by proti němu nebylo možné podat odvolání. Pravidlo obsažené v zákona o pobytu cizinců ve znění účinném od 31. 7. 2019 totiž o přípustnosti odvolání ničeho nestanoví. Stanoví jen výjimku z obecného pravidla obsaženého v , podle kterého je v právní moci rozhodnutí, jež bylo oznámeno a proti němuž nelze podat odvolání. Tato úprava ale nepředstavuje žádnou výjimku z jiných obecných pravidel obsažených v (účastník může proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak), (proti rozhodnutí ústředního správního úřadu lze podat rozklad, pro nějž zpravidla platí ustanovení o odvolání) a v zákona o pobytu cizinců (proti rozhodnutí ministerstva lze podat odvolání ke komisi – obecně podle by byl možný rozklad k ministru vnitra). Sám zákon o pobytu cizinců u řady rozhodnutí právo podat odvolání vylučuje ( , , , , a 3 atp.), zpravidla formulací „odvolání proti tomuto rozhodnutí není přípustné.“

[13] Nejvyšší správní soud v rozsudku z 20. 8. 2020, čj. -21, č. 4078/2020 Sb. NSS, tedy dovodil, že zákonodárce zakotvil v § 168 odst. 3 zákona o pobytu cizinců zvláštní úpravu, podle které rozhodnutí stěžovatele nabývá právní moci oznámením účastníkovi, přičemž právní moc nemá žádný vliv na právo podat proti tomuto rozhodnutí odvolání, protože tato zvláštní úprava představuje výjimku z tzv. formálního aspektu právní moci, podle kterého pravomocná rozhodnutí nelze měnit na základě řádných opravných prostředků. Tento závěr vyslovil Nejvyšší správní soud také v rozsudcích z 2. 9. 2020, čj. -27, z 3. 9. 2020, čj. -15, z 16. 9. 2020, čj. -33 nebo z 25. 9. 2020, čj. -43.“

16. Městský soud se s uvedenými závěry plně ztotožňuje; neshledal žádný důvod, proč by se měl od ustálené rozhodovací praxe správních soudů odchylovat. Z uvedeného důvodu byl tedy nucen napadené rozhodnutí, které bylo založeno na nesprávném výkladu zákona o pobytu cizinců, zrušit. Toto ustanovení totiž nevylučuje možnost žalobce podat proti odvolání.

IV.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

17. S ohledem na shora uvedené městský soud napadené rozhodnutí podle zrušil, a v souladu s rozhodl věc vrátit žalované k dalšímu řízení s tím, že žalovaná bude v dalším řízení v souladu s vázána právním názorem vysloveným městským soudem v tomto rozsudku.

18. V dalším řízení tedy žalovaná odvolání žalobce proti – nebude-li jiný důvodu pro jeho jiné vyřízení – věcně projedná a rozhodne o něm některým ze způsobů předvídaných v .

19. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn Jelikož měl žalobce ve věci plný úspěch, náleží mu náhrada nákladů řízení. Tyto náklady představují náklady na soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, odměna a náhrada hotových výdajů advokáta. Podle se pro určení výše odměny užije , advokátní tarif. Odměna náleží celkem za dva úkony právní služby, a sice za převzetí a přípravu zastoupení a za podání žaloby. Náhrada hotových výdajů sestává z paušální částky 600 Kč (2 x 300 Kč dle advokátního tarifu). Celkem tedy činí náhrada nákladů řízení částku 6 800 Kč a dále 3 000 Kč jako úhrada za zaplacený soudní poplatek.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 23. července 2021

JUDr. Slavomír Novák v.r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.