Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Azs 133/2021 - 26

[4] Žalobu proti rozhodnutí žalovaného zamítl Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) rozsudkem označeným v návětí. Konstatoval, že žalobce uvedl jako místo svého původu Tbilisi, které se nachází v té části Gruzie, kterou Česká republika považuje za bezpečnou zemi původu. Za takové situace se na žalobce přeneslo důkazní břemeno ke zpochybnění předpokladu, že mu nehrozí riziko pronásledování či vážné újmy. Toto důkazní břemeno žalobce neunesl. Městský soud zdůraznil, že žalobce v žalobě poukazoval především na svou osobní situaci, která závěr žalovaného o bezpečné zemi původu nevyvrací. Ztotožnil se i se závěrem žalovaného, že žalobci nehrozí nebezpečí s ohledem na jeho politické přesvědčení, přičemž podotkl, že žalobce tuto námitku v řízení před soudem vůbec neuplatnil. Jelikož byla žádost žalobce vyhodnocena jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 2 zákona o azylu, nebylo již na místě zabývat se tím, zda žalobce splňuje podmínky pro udělení mezinárodní ochrany stanovené v § 12 – § 14b zákona o azylu. Rodinné vazby jsou navíc důvodem pro udělení mezinárodní ochrany jen ve výjimečných případech.

[5] Žalobce (dále též „stěžovatel“) podal proti rozsudku městského soudu kasační stížnost. Namítal, že městský soud se dostatečně nezabýval jeho situací a pouze převzal závěry žalovaného. Stěžovatel se v žalobě domáhal posouzení věci s ohledem na to, že v České republice žije již od svých třinácti let a má zde rodinné vazby. Během řízení o žalobě bylo družce a synovi stěžovatele uděleno státní občanství České republiky. Žalovaný nevěnoval pozornost tomu, že nezletilý syn a družka stěžovatele náležejí do skupiny osob, které lze považovat za více zranitelné, ani městský soud dostatečně nezohlednil nejlepší zájem dítěte. Stěžovatel trvá na tom, že v jeho případě jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele. Dále namítl, že žalovaný pouze obecně konstatoval, že Gruzie je bezpečnou zemí původu, a nezjišťoval, co konkrétně by stěžovateli hrozilo za jeho politické názory a veřejně projevované sympatie k bývalému prezidentovi Michailu Saakašvilimu. Na území Gruzie již stěžovatel nemá žádné vazby, na něž by mohl navázat. Za stěžejní považuje přítomnost celé rodiny v České republice, v důsledku jeho vycestování by došlo k porušení čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

[6] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že stěžovatel neprokázal, že vůči němu nelze považovat Gruzii za bezpečnou zemi původu. V případě rozhodnutí podle § 16 odst. 2 zákona o azylu žalovaný nezohledňuje rodinné poměry žadatele o mezinárodní ochranu. Námitky týkající se politických názorů stěžovatele považuje žalovaný za neopodstatněné.

[7] Nejvyšší správní soud zaslal vyjádření žalovaného stěžovateli na vědomí.

[8] Kasační stížnost je částečně nepřípustná, neboť se opírá o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl [ , (dále jen „ “)]. Konkrétně jde o námitku ohledně sympatií stěžovatele s bývalým gruzínským prezidentem Michailem Saakašvilim, která v žalobě již nezazněla, jak si správně povšiml městský soud. Stěžovatel v řízení před městským soudem nepoukazoval ani na to, že jeho družka a syn získali státní občanství České republiky a že by měli být zranitelnými osobami, ani na nejlepší zájem svého nezletilého syna.

[9] Ve zbývajícím rozsahu vyhodnotil Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nepřijatelnou ve smyslu , neboť svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele (k výkladu tohoto pojmu pro řízení ve věcech mezinárodní ochrany viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. dubna 2006 č. j. - 39, č. 933/2006 Sb. NSS).

[10] Městský soud se řádně zabýval všemi relevantními aspekty stěžovatelova případu. Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 30. září 2008 č. j. - 70, č. 1749/2009 Sb. NSS, konstatoval, že institut bezpečné země původu zakládá presumpci nedůvodnosti žádosti osob přicházejících z dané země. „Jinými slovy, žadatel o mezinárodní ochranu přicházející z bezpečné země původu musí prokázat, že v jeho konkrétním případě tento stát za bezpečnou zemi původu považovat nelze, což v důsledku znamená, že musí prokázat, že mu hrozí větší riziko pronásledování nebo vážné újmy než ostatním osobám v obdobném postavení“ (shodně srov. například usnesení ze dne 23. září 2020 č. j. - 29, přímo ve vztahu ke Gruzii usnesení ze dne 30. září 2020 č. j. - 30 či ze dne 15. prosince 2020 č. j. - 39). V důsledku označení Gruzie za bezpečnou zemi původu tedy stěžovatel musel prokázat, že ve vztahu k jeho osobě ji za bezpečnou považovat nelze (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. února 2021 č. j. - 29).

[11] Městský soud vycházel z toho, že stěžovatel své důkazní břemeno neunesl. Této úvaze nelze nic vytknout, protože stěžovatel v žalobě odkazoval výhradně na svoji rodinnou situaci, která s poměry v Gruzii nijak nesouvisí (podobně usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. listopadu 2020 č. j. - 32 či ze dne 4. prosince 2020 č. j. - 68). Žalovaný stěžovatelovu žádost správně posoudil jako zjevně bezdůvodnou, proto v souladu s § 16 odst. 3 zákona o azylu ani neposuzoval, zda lze stěžovatelův případ považovat za hodný zvláštního zřetele, tedy zda jsou dány důvody pro udělení humanitárního azylu podle § 14 zákona o azylu či doplňkové ochrany podle § 14a odst. 2 písm. d) zákona o azylu, k čemuž stěžovatel svou argumentací zjevně směřuje (obdobně usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. září 2020 č. j. - 32 či ze dne 11. listopadu 2020 č. j. - 34).

[12] Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu tedy poskytuje dostatečnou odpověď na stěžovatelovy námitky. Nejvyšší správní soud rovněž nezjistil, že by městský soud hrubě pochybil při výkladu hmotného či procesního práva. Proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle odmítl.

[13] Na závěr Nejvyšší správní soud uvádí, že soužití s rodinou může stěžovatel dosáhnout prostřednictvím některého z pobytových oprávnění podle zákona o pobytu cizinců, institut mezinárodní ochrany k dosažení tohoto cíle neslouží (srov. například usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. ledna 2009 č. j. - 52 či již citované usnesení č. j. - 68, popřípadě rozsudek ze dne 17. února 2021 č. j. - 23).

[14] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti se opírá o větu první ve spojení s , podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 23. června 2021

JUDr. Tomáš Langášek

předseda senátu