Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 As 73/2021 - 37

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Jitky Zavřelové a Milana Podhrázkého v právní věci žalobce: T. K., zastoupený Mgr. Petrem Kovaříkem, advokátem se sídlem Pod Čertovou skalou 848/8, Praha 8, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 10. 2019, čj. 159322/2018/KUSK, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 5. 2. 2021, čj. -21,

takto:

Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 5. 2. 2021, čj. -21, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Rozhodnutím Magistrátu města Kladno z 15. 11. 2018, čj. OŘP-DP/2758/18-12/JŠ, byl žalobce shledán vinným ze spáchání přestupku dle bodu 4 , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), neboť měl při řízení vozidla překročit nejvyšší dovolenou rychlost v obci. Za uvedený přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 1 500 Kč. Dále mu byla stanovena povinnost zaplatit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč.

[2] Odvolání žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím dle zákona zamítl. Žalobu Krajský soud v Praze zamítl výše uvedeným rozsudkem.

[3] Žalobce (dále „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností podle , c) a d) Krom věcných námitek, které soud pro nadbytečnost nerekapituluje, namítá, že si není vědom skutečnosti, že by byla do datové schránky jeho zástupce doručena výzva s poučením podle V uvedeném pochybení krajského soudu stěžovatel spatřuje zmatečnost řízení spočívající v tom, že chyběly, resp. nebyly splněny podmínky řízení. Navrhuje proto, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.

[4] Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti k námitce zmatečnosti nevyjádřil, ve zbytku odkázal na rozsudek krajského soudu a navrhl kasační stížnost zamítnout.

II. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[5] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost a dospěl k závěru, že je důvodná.

[6] Podle platí, že soud může rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to účastníci shodně navrhli nebo s tím souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě poučen. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, stanoví-li tak tento zákon, rozhoduje soud bez jednání o věci samé i v dalších případech.

[7] Otázkou nutnosti nařídit jednání v řízeních ve správním soudnictví se Nejvyšší správní soud již ve svých rozhodnutích zabýval. Opakovaně zdůraznil význam práva účastníka řízení na veřejné projednání věci v jeho přítomnosti, včetně možnosti vyjádřit se k věci (např. rozsudky z 21. 12. 2005, čj. -77, č. 859/2006 Sb. NSS, či z 21. 12. 2016, čj. -39 a další). Z uvedené judikatury dále vyplývá, že k nenařízení ústního jednání může krajský soud přistoupit pouze při jednoznačném splnění podmínek uvedených v , přičemž tam uvedené podmínky je třeba vykládat restriktivně. Soud připomíná, že krajský soud je oprávněn rozhodnout o věci samé bez jednání, jen pokud to účastníci shodně navrhli nebo s tím souhlasí, přičemž souhlas může účastník řízení učinit i tak, že nevyjádří do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci. Rozhodnout bez nařízení jednání může soud také tehdy, nastane-li situace předvídaná v

[8] Rozhodl-li soud o věci bez nařízení jednání, aniž stěžovateli řádně doručil výzvu k vyslovení souhlasu s takovým postupem ( ), došlo v řízení k vadě, jež mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé (rozsudku), a je proto důvodem pro jeho zrušení. odnětí možnosti jednat před soudem nepodřazuje pod důvod zmatečnosti dle , a je tak nutno tuto námitku podřadit pod důvod dle , podle něhož Nejvyšší správní soud zruší rozhodnutí pro jinou vadu řízení, mohla-li mít tato vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé (rozsudek z 11. 11. 2004, čj. -59, č. NSS).

[9] Stěžovatel se v žalobě nikterak nevyjádřil stran možnosti rozhodnout o věci samé bez jednání. Krajský soud v napadeném rozsudku v rámci kontroly splnění procesních podmínek řízení uvedl, že „[a]ni jedna ze stran na výzvu soudu v poskytnuté lhůtě nesdělila, zda souhlasí, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, proto lze s poukazem na mít za to, že souhlas s tímto postupem strany vyjádřily implicite“, a proto ve věci rozhodl bez jednání.

[10] V návaznosti na kasační námitku stěžovatele Nejvyšší správní soud zjistil, že předložený spis krajského soudu neobsahuje „potvrzení o dodání a doručení do datové schránky“ (doručenku) k Výzvě a poučení žalobce o právech a povinnostech z 21. 7. 2020 adresované zástupci stěžovatele, jež je na č. l. 20 spisu krajského soudu. Předmětem uvedeného přípisu byla mj. i výzva s poučením dle

[11] Nejvyšší správní soud se proto obrátil na krajský soud s žádostí o sdělení, zda byl výše specifikovaný přípis stěžovateli zaslán a doručen, a pokud ano, požádal krajský soud, aby předložil doručenku ze systému datových schránek. Nato Nejvyšší správní soud obdržel sdělení krajského soudu, že zřejmě administrativní chybou nebyla písemnost Výzva a poučení žalobce o právech a povinnostech z 21. 7. 2021 odeslána stěžovateli ani jeho zástupci.

[12] Je nesporné, že uvedená výzva nebyla stěžovateli doručena, a stěžovatel tedy neměl možnost vyjádřit se, zda souhlasí s rozhodnutím o věci samé bez jednání, či nikoli. Jak vyplývá z výše citované judikatury zdejšího soudu, v takové situaci nebylo možné věc bez jednání rozhodnout. Pokud krajský soud přesto rozhodl o zamítnutí žaloby bez nařízení jednání, zatížil řízení vadou, jež mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé ve smyslu , a je proto důvodem pro jeho zrušení.

III. Závěr a náklady řízení

[13] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud, aniž se zabýval ostatními stěžovatelovými námitkami, zrušil napadený rozsudek krajského soudu podle věty první a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, ve kterém bude krajský soud vázán vysloveným právním názorem podle

[14] V novém rozhodnutí ve věci krajský soud podle rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 13. května 2021

Petr Mikeš

předseda senátu