Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
+ 11 ďalších priamych citácií
Zobraziť všetky (16)4 Azs 12/2020 - 52.pdf
PDF · 0 B
No categories available
4 Azs 12/2020 - 52
[26] Stěžovatelčinu argumentaci vztahující se k jejímu nepříznivému psychickému stavu shledává Nejvyšší správní nepřípustnou ve smyslu § 104 odst. 4 s. ř. s. s. ř. s. Stěžovatelka ji neuplatnila v žalobě, ač jí v tom objektivně nic nebránilo. V řízení o kasační stížnosti jí tudíž tato námitka již nepřísluší. Tvrzení stěžovatelky nadto představují spíše než věcné a konkrétní námitky, obecná, spekulativní a ničím nepodložená tvrzení. Pokud v tomto ohledu stěžovatelka namítá také to, že nebyla ani ve správním řízení ani v řízení o žalobě vyslechnuta, nelze jí přisvědčit. Ve správním řízení byla stěžovatelka řádně vyslechnuta dne 8. 11. 2018. V žalobě stěžovatelka provedení svého výslechu nenavrhovala ani v řízení nevyjádřila k výzvě městského soudu svůj nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve smyslu § 51 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. Městský soud tedy nepochybil, neprovedl-li výslech stěžovatelky.
[27] Přijatelnost kasační stížnosti nemůže založit ani stěžovatelčina námitka týkající se nedostatečně zjištěného skutkového stavu ohledně dlouhodobě nepříznivé bezpečnostní situace na Ukrajině a možností vnitřního přesídlení. Nejvyšší správní soud shledal, že žalovaný vycházel z náležitě zjištěného skutkového stavu v návaznosti na tvrzení stěžovatelky uvedená ve správním řízení, která jsou primárním zdrojem informací podstatných pro udělení mezinárodní ochrany (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2003, č. j. 5 Azs 22/2003 - 41), a na vhodné zprávy z důvěryhodných zdrojů o situaci na Ukrajině, tedy relevantní podklady. Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že stěžovatelce byla ve správním řízení dána možnost seznámit se s informacemi, které představovaly podklad pro vydání napadeného rozhodnutí, vyjádřit se k nim, navrhnout další podklady rozhodnutí či vyjádřit námitky proti zdrojům informací a způsobu jejich získání. Stěžovatelka však této možnosti nevyužila (viz protokol o seznámení s podklady rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany ze dne 13. 3. 2019). Také ve vztahu k napadenému rozsudku kasační soud neshledal pochybení, městský soud v něm vycházel ze skutkového stavu, který má oporu ve správním spise.
[28] K námitce stěžovatelky, že žalovaný jako podklad napadeného rozhodnutí použil zastaralé, neaktuální zprávy o zemi původu, především Nejvyšší správní soud připomíná závěry Krajského soudu v Praze v rozsudku ze dne 8. 8. 2017, č. j. 45 Az 21/2016 - 55. Podle něj „zastaralost zpráv o zemi původu nelze posuzovat (…) pouze na základě faktu, že od vypracování, resp. vydání takové zprávy uplynul určitý čas. Zastaralá je taková zpráva, jež obsahuje informace, které v důsledku změny okolností v období mezi vypracováním zprávy a jejím použitím již nejsou aktuální, neboť situace popsaná ve zprávě se změnila.“ Z napadeného rozhodnutí je zřejmé, že v něm žalovaný vycházel z Informace norského Centra informací o zemích původu (LANDINFO) – Ukrajina: Vnitřně vysídlené osoby ze dne 19. 12. 2017, Informace OAMP Ukrajina – Situace v zemi ze dne 14. 9. 2018, Informace MZV ČR, č. j. 110372/2018-LPTP, ze dne 16. 5. 2018, Informace OAMP Ukrajina: Vnitřně vysídlené osoby ze dne 20. 2. 2019 a Informace MZV ČR, č. j. 111866/2018-LPTP, ze dne 12. 6. 2018; ty jsou rovněž založeny ve správním spise. S ohledem na skutečnost, že napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 19. 3. 2019 a že žalovaný ke svému rozhodnutí použil více podkladových dokumentů (nejenom Informaci norského Centra informací o zemích původu (LANDINFO) – Ukrajina: Vnitřně vysídlené osoby ze dne 19. 12. 2017, na kterou poukazuje stěžovatelka v kasační stížnosti), z nichž nejstarší je z prosince roku 2017 a nejnovější z února 2019, neshledal kasační soud tvrzenou neaktuálnost zpráv o zemi původu stěžovatelky. Kasační soud nakonec opakuje již výše vyřčené, že stěžovatelka měla v průběhu správního řízení možnost se s podklady napadeného rozhodnutí seznámit. Této možnosti však nevyužila, neměla zájem je ani doplnit ani se k nim vyjádřit. Kasační soud shrnuje, že žalovaný i městský soud ve svých rozhodnutích vycházeli z dostatečně aktuálních informací. Poukaz městského soudu na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2015, č. j. 7 Azs 265/2014 - 17, neshledal kasační soud také vadným, závěry o tom, že na Ukrajině neprobíhá totální konflikt, jsou stále platné a aktuální (viz odstavec 19 tohoto rozsudku). Ani v tomto ohledu tedy nebyla založena přijatelnost kasační stížnosti.
[29] Nejvyšší správní soud ze všech shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že napadený rozsudek netrpí vadou nepřezkoumatelnosti (pro nedostatek důvodů či pro nesrozumitelnost), není zde ani jiná vada řízení před městským soudem, která by mohla mít vliv na nezákonnost napadeného rozsudku, městský soud se nedopustil ani judikaturního odklonu či hrubého pochybení při výkladu hmotného práva a dosavadní vnitřně jednotná a ustálená judikatura dává odpověď na všechny jeho kasační námitky.
VII.
[30] Nejvyšší správní soud tudíž uzavírá, že kasační stížnost podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelky ve smyslu předpokladů její přijatelnosti vyplývajících z usnesení č. j. 1 Azs 13/2006 - 39. Odmítl ji tedy pro nepřijatelnost podle § 104a s. ř. s. s. ř. s.
[31] Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 60 odst. 3 , větou první, s. ř. s. s. ř. s. , ve spojení s § 120 téhož zákona, podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.
[32] Usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 3. 2020, č. j. 4 Azs 12/2020 - 26, byl stěžovatelce ustanoven zástupcem Mgr. Umar Switat, advokát. Podle § 35 odst. 10 s. ř. s. s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona advokátovi, který byl stěžovateli ustanoven soudem, hradí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát. Ustanovený zástupce provedl ve věci dva úkony právní služby, kterými jsou doplnění kasační stížnosti a podání repliky, tj. písemná podání soudu ve věci samé [§ 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)]. Kasační soud pro úplnost dodává, že ustanovenému zástupci nepřiznal odměnu za úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu, a to vzhledem k tomu, že ustanovený zástupce neprokázal a ani netvrdil, že proběhla první porada s klientem, která je nutnou součástí takového úkonu právní služby [podle § 11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu je úkon právní služby vymezen jako: „první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení nebo obhajoby, je-li klientovi zástupce nebo obhájce ustanoven soudem“], srov. např. usnesení kasačního soudu ze dne 11. 4. 2012, č. j. 6 Azs 8/2012 - 40, či usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 8. 2011, sp. zn. I. ÚS 1879/10 . Za jeden provedený úkon právní služby advokátu náleží mimosmluvní odměna ve výši 3.100 Kč [§ 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 7 bodem 5 advokátního tarifu], která se zvyšuje o paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Za dva úkony právní služby tudíž advokátu náleží odměna ve výši 6.800 Kč. Tuto částku Nejvyšší správní soud vyplatí do 30 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. února 2021
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu