Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
2 Azs 270/2020 - 41.pdf
PDF · 0 B
No categories available
2 Azs 270/2020 - 41
[20] Nejvyšší správní soud podotýká, že podle § 16 odst. 2 zákona o azylu se důkazní břemeno žadatele netýká skutečností zakládajících některý z azylových důvodů (srov. § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona o azylu), nýbrž skutečnosti, že stěžovatelova země původu není pro tohoto žadatele zemí bezpečnou, ačkoli ji Česká republika obecně (paušálně) za bezpečnou zemi považuje. Nejvyšší správní soud již několikrát judikoval, že je povinností žadatele prokázat, že země jeho původu není pro jeho osobu bezpečná (srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2008, č. j. 5 Azs 66/2008 - 70, č. 1749/2009 Sb. NSS, dále usnesení téhož soudu ze dne 23. 9. 2020, č. j. 6 Azs 209/2020 – 29; ze dne 30. 9. 2020, č. j. 9 Azs 185/2020 – 30, a ze dne 8. 10. 2020, č. j. 10 Azs 232/2020 – 32).
[21] Nejvyšší správní soud rovněž ustáleně judikuje, že tvrzené nedostatky ve zjištění a posouzení individuálního skutkového stavu věci samy o sobě nemohou být vadou, která by byla způsobilá být důvodem přijatelnosti kasační stížnosti. Krajský soud se ostatně v nyní posuzované věci při přezkoumávání skutkového stavu nedopustil pochybení, která by svojí povahou stála proti základním zásadám přezkumného soudního řízení; napadený rozsudek ani nevykazuje žádné extrémně závažné nedostatky, které ponechat bez povšimnutí by bylo v rozporu s právem na spravedlivý proces.
[22] Nejvyšší správní soud shrnuje, že napadený rozsudek není stižen vadou nepřezkoumatelnosti (pro nedostatek důvodů či pro nesrozumitelnost), není zde ani jiná vada řízení před soudem, která by mohla mít vliv na zákonnost napadeného rozsudku, krajský soud se nedopustil ani žádného judikaturního odklonu či hrubého pochybení při výkladu hmotného práva. Řádně přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jeho úvahy jsou přitom jasné a srozumitelné. K žádnému porušení práva na spravedlivý proces, natož pak porušení extrémnímu, v projednávané věci nedošlo, pročež podmínky přijatelnosti kasační stížnosti nejsou splněny.
IV. Závěr a náklady řízení
[23] S ohledem na skutečnost, že stěžovatel nepředestřel žádnou otázku, jež by mohla mít obecný dopad na rozhodovací činnost krajských soudů a k níž by se měl Nejvyšší správní soud vyslovit za účelem sjednocování judikatury, přičemž takovou otázku nenalezl soud ani ex offo z obsahu spisu, ani z popisu skutečností samotným stěžovatelem, nemohl Nejvyšší správní soud dospět k jinému závěru, než že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje jeho vlastní zájmy. Kasační stížnost proto podle § 104a s. ř. s. s. ř. s. odmítl jako nepřijatelnou. O věci přitom rozhodoval bez jednání za podmínek § 109 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s.
[24] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 větou první za použití § 120 s. ř. s. s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. ledna 2021
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu