Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 Azs 329/2020 - 32

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce Ondřeje Mrákoty a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: F. M., zast. JUDr. Markétou Dardovou, advokátkou se sídlem Korunní 26, Praha 2 – Vinohrady, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 4. 2020, čj. OAM-2512-14/ZR-2019, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2020, čj. -40,

takto:

I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2020, čj. -40, se ruší.

II. Žaloba se odmítá.

III. Věc se postupuje Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců k vyřízení odvolání proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 2. 4. 2020, čj. OAM-2512-14/ZR-2019.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] V záhlaví napadeným rozhodnutím žalovaný zrušil žalobci podle , o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen „“), povolení k trvalému pobytu na území ČR. Současně stanovil lhůtu k vycestování do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, případně do 30 dnů od propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, a udělil výjezdní příkaz na 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, případně na 30 dnů od propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Žalovaný dospěl k závěru, že toto rozhodnutí do rodinného a soukromého života žalobce sice silně zasáhne, přesto je přiměřené charakteru a okolnostem trestné činnosti, která je důvodem pro vydání napadeného rozhodnutí (účast na závažné drogové kriminalitě).

[2] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu. Městský soud souhlasil s odůvodněním přiměřenosti dopadů do soukromého a rodinného života (což bylo terčem jediného žalobního bodu), a proto žalobu zamítl.

[3] Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (stěžovatel) stručnou kasační stížnost. V ní krátce polemizuje s hodnocením přiměřenosti zásahu rozhodnutí do jeho rodinného života.

[4] NSS posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (, 4 ). Dospěl k závěru, že napadený rozsudek je třeba zrušit, neboť k projednání věci chyběly podmínky řízení. Žaloba totiž byla podle nepřípustná. Otázka přípustnosti žaloby spadá do širšího okruhu podmínek řízení, které je soud povinen zkoumat z úřední povinnosti. Až po ověření předpokladu přípustnosti žaloby se může soud věcí zabývat po obsahové stránce. NSS přitom vyšel z nedávného rozsudku v podobné věci (ze dne 27. 11. 2020, čj. -26).

[5] Podle je žaloba nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.

[6] Žalovaný rozhodnutím ze dne 2. 4. 2020 zrušil stěžovateli povolení k trvalému pobytu a stanovil mu lhůtu k vycestování z území ČR. V závěru rozhodnutí žalovaný poučil stěžovatele o nemožnosti podat proti napadenému rozhodnutí odvolání (s odkazem na § 168 odst. 3 zákona o pobytu cizinců) a o právu podat žalobu k soudu.

[7] Právní otázkou, zda je proti rozhodnutím vyjmenovaným v § 168 odst. 3 zákona o pobytu cizinců přípustné odvolání, se již NSS zabýval. Jedná se především o rozsudek ze dne 20. 8. 2020, čj. -21, jehož právní závěry NSS dále převzal v mnoha dalších rozsudcích (ze dne 2. 9. 2020, čj. -27, ze dne 3. 9. 2020, čj. -15, ze dne 16. 9. 2020, čj. -33, nebo ze dne 25. 9. 2020, čj. -43). V nyní posuzované věci NSS neshledal důvod se od právního názoru zaujatého v uvedených rozsudcích odchýlit a v podrobnostech na ně odkazuje. V tomto rozsudku NSS cituje pouze ty nejzásadnější argumenty.

[8] Podle zákona o pobytu cizinců proti rozhodnutí ministerstva lze podat odvolání ke komisi. Ustanovení zákona o pobytu cizinců, ve znění , stanoví, že rozhodnutí ministerstva vydaná z důvodů v něm taxativně vyjmenovaných nabývají právní moci oznámením. V taxativním výčtu je zahrnut také zákona o pobytu cizinců aplikovaný v souzené věci.

[9] NSS ve výše uvedených rozsudcích dospěl k závěru, že ze samotného textu novelizovaného § 168 odst. 3 zákona o pobytu cizinců nelze dovodit vyloučení odvolání proti tam uvedeným rozhodnutím. K tomu uvedl, že „[ú]vahy vycházející z právní teorie, že rozhodnutí v právní moci nelze napadat řádným opravným prostředkem (formální aspekt právní moci), […] jsou sice obecně platné, avšak nemohou překonat situaci nastolenou zvláštní právní úpravou, k níž došlo neuváženým zásahem zákonodárce do zákona o pobytu cizinců a která s ohledem na znění § 170b odst. 1 zákona o pobytu cizinců ve svých důsledcích znamená připuštění odvolání i proti těmto pravomocným rozhodnutím. Úvahám […], že novela sice nevyloučila právo na odvolání výslovně, ale fakticky ano, nelze přitakat, neboť právo na odvolání opírající se o výslovné znění § 170b odst. 1 zákona o pobytu cizinců nemůže být popřeno textem § 168 odst. 3 zákona, jehož znění o odvolání vůbec nepojednává“ (rozsudek , bod 14, a navazující judikatura).

[10] Z uvedených důvodů NSS nemohl postupovat jinak než napadený rozsudek zrušit, neboť městský soud měl žalobu odmítnout podle ve spojení s Podle , věty první za středníkem , jestliže již v řízení před soudem byly důvody pro odmítnutí návrhu, rozhodne o tom současně se zrušením rozhodnutí soudu NSS. Proto současně se zrušením napadeného rozsudku NSS sám žalobu odmítl.

[11] Ze správního spisu dále vyplývá, že žalovaný nesprávně poučil stěžovatele o nepřípustnosti řádného opravného prostředku proti napadenému rozhodnutí. Protože stěžovatel podal žalobu v důsledku nesprávného poučení o nepřípustnosti řádného opravného prostředku proti napadenému rozhodnutí, postoupil NSS věc dle ve spojení s k vyřízení odvolání příslušnému odvolacímu správnímu orgánu, kterým je Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců.

[12] Protože NSS rozhodl současně se zrušením rozsudku i o odmítnutí žaloby, rozhodl rovněž o nákladech řízení, které předcházelo zrušenému rozhodnutí (, věta druhá ). Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Do těchto nákladů řízení patří jak náklady vzniklé v řízení před městským soudem, tak i náklady, které vznikly v řízení o kasační stížnosti. Z tohoto důvodu nemají účastníci právo na náhradu nákladů řízení ani před městským soudem, ani před NSS.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. prosince 2020

Zdeněk Kühn

předseda senátu