Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
17 Az 9/2024 - 12.pdf
PDF · 0 B
No categories available
17 Az 9/2024 - 12
11. V souladu s Nařízením a se základními zárukami a zásadami azylového práva je Bulharská republika sto objektivně a nestranně posoudit žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany. V současné době nebylo vydáno žádné závazné rozhodnutí pro členské státy EU nebo Rady Evropy, které by jednoznačně deklarovalo systematické nedostatky řízení ve věci mezinárodní ochrany a přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu v Bulharské republice, dosahující dokonce rizika nelidského či ponižujícího zacházení ve smyslu Listiny základních práv EU.
12. Soud nedospěl ani k závěru, že by neudělením odkladného účinku žalobě došlo k porušení procesních práv žalobce, přičemž vycházel i z judikatury Ústavního soudu ČR (dále jen „ÚS“). V nálezu ÚS ze dne 28. 2. 2017, č. j. I. ÚS 281/17 tento uvedl následující: „Ústavní soud předesílá, že v podstatě s totožným případem, po skutkové i argumentační stránce, byl nedávno konfrontován v usnesení sp. zn. IV. ÚS 294/17 ze dne 7. 2. 2017 (dostupné na http://nalus.usoud.cz). Při té příležitosti shledal, že krajský soud v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2331/14 ze dne 18. 9. 2014 (N 172/74 SbNU 493) zkoumal ‚nejen vnitrostátní právní úpravu, ale také to, zda ve státu příslušném pro posouzení žádosti stěžovatele o mezinárodní právní ochranu nedochází k systematickým nedostatkům ve smyslu článku 3 odst. 2 nařízení Dublin III ‘. Postup krajského soudu, který na základě učiněných zjištění posléze nepřiznal žalobě dotčeného stěžovatele odkladný účinek, nepovažoval Ústavní soud za jsoucí v rozporu s právem na spravedlivý proces.“ Pokud se tedy krajský soud řádně zabývá námitkami žalobce, a přitom neopomine posouzení případných systematických nedostatků v zemi, kam má být žalobce přemístěn, nedochází dle ÚS k porušení práv žalobce na spravedlivý proces, i když se ten případně nebude moci osobně účastnit jednání o jím podané žalobě. Jak je uvedeno shora, soud v této věci v případě Bulharské republiky žádné systémové nedostatky neshledal.
13. Bylo na žalobci, aby tvrdil a osvědčil naplnění první z podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě, tj. že by výkon nebo právní následky rozhodnutí pro něho znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Závisí na žalobci, zda upřesní, v čem má újma spočívat, a aby takto tvrzené skutečnosti patřičně doložil. Rozpor přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem, popř. i újmu, jež by měla vzniknout jiným osobám, má tvrdit a osvědčovat žalovaný (srov. usnesení KS v Praze č. j. 45 A 4/2013-29 ze dne 6. 2. 2013, č. 2852/2013 Sb. NSS). Jen tehdy může soud posoudit, vznikne-li neprodleným výkonem nebo jinými právními následky správního rozhodnutí žalobci nepoměrně větší újma, resp. těžko nahraditelná či kompenzovatelná újma.
14. Žalobce v návrhu na přiznání odkladného účinku tvrdil, pouze to, že přemístění do Bulharské republiky představuje nepřiměřený zásah do jeho práv a také to, že mu bude v takovém případě znemožněno bránit svá práva v České republice, případně nebude moci osobně hájit svá práva. Svá tvrzení však nijak blíže nespecifikoval a ani k tvrzenému nepředložil žádné důkazy.
15. Vzhledem k výše uvedenému lze uzavřít, že žalobce dostatečně netvrdil a neprokázal, že by mu výkonem nebo jinými právními následky napadeného rozhodnutí hrozila nepoměrně větší újma, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, tudíž nebyla splněna jedna z kumulativních podmínek pro přiznání odkladného účinku, pročež byl návrh na přiznání odkladného účinku žalobě podle § 73 odst. 2 s. ř. s. a contrario zamítnut.
16. O nákladech řízení o návrhu na přiznání odkladného účinku soud nerozhodoval, když bude postupovat analogicky podle § 145 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve spojení s § 64 s. ř. s., a o případných nákladech vzniklých v této souvislosti rozhodne v rozhodnutí o věci samé.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není kasační stížnost přípustná [104 odst. 3 písm. b), c) s. ř. s.].
Plzeň 1. listopadu 2024
Mgr. Jana Komínková v.r.
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje H. K.