Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 As 286/2020 - 19

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce Ondřeje Mrákoty a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: P. Č., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, proti rozhodnutí žalované ze dne ze dne 25. 3. 2020, čj. 10.01-000122/20-002, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 8. 2020, čj. -14,

takto:

I. Kasační stížnost žalobce se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalovaná zamítla žádost žalobce o určení advokáta k poskytnutí právní služby dle , o advokacii. Proti rozhodnutí žalované se žalobce bránil žalobou u městského soudu, u kterého též požádal o osvobození od soudních poplatků. Usnesením uvedeným v záhlaví městský soud tuto žádost zamítl.

[2] Žalobce (stěžovatel) podal proti usnesení městského soudu kasační stížnost. V ní mj. namítal, že o osvobození od soudních poplatků vůbec nežádal, že napadené usnesení nemá oporu v podkladech a že městský soud rozhoduje svévolně, arogantně, mstivě, za pomoci scestných úvah a stereotypního intrikování. Žalovaná práva vyjádřit se k podané kasační stížnosti nevyužila.

[3] NSS připomíná, že v nynější věci (kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu o neosvobození od soudních poplatků) nevzniká stěžovateli ani poplatková povinnost, ani povinnost zastoupení advokátem dle (usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015, čj. -19, č. 3271/2015 Sb. NSS, body 30-31). NSS proto přistoupil k posouzení kasační stížnosti.

[4] Kasační stížnost není důvodná.

[5] Z obsahu spisu městského soudu vyplývá, že stěžovatel výslovně požádal soud o osvobození od soudních poplatků, a to podáním ze dne 8. 6. 2020 (č. l. 13 spisu městského soudu). Není proto pravdivé tvrzení, že tuto žádost stěžovatel neuplatnil.

[6] NSS již v rozsudku ze dne 26. 10. 2011, čj. -66, č. 2601/2012 Sb. NSS, který v odůvodnění napadeného usnesení citoval i městský soud, ve věci téhož stěžovatele vyslovil, že „osvobození od soudních poplatků nemá být institutem umožňujícím chudým osobám vést bezplatně spory podle své libosti“. I pokud je účastník řízení nemajetný a zásadně by bylo namístě jej osvobodit od soudních poplatků, může soud výjimečně toto dobrodiní odepřít, a to zejména pro povahu sporů, které účastník vede.

[7] V tomto případě městský soud považoval pro posouzení žádosti za rozhodný právě způsob, jakým stěžovatel vyvolává a vede soudní spory, včetně toho, co je jejich podstatou. Stěžovatel vede u městského soudu velké množství řízení proti žalované, v nichž postupuje sériově a stereotypně a používá obdobné argumenty jako v dřívějších neúspěšných případech. I z rozhodovací činnosti NSS, který též eviduje značné množství věcí stěžovatele, vyplývá, že jeho postup v řízeních se neustále opakuje a stěžovatel uplatňuje shodné či obdobné argumenty. Rozhodující je sériovost a stereotypnost stěžovatelem podávaných žádostí spojená s opakováním obdobných či zcela identických argumentů. Stěžovatel se nesoudí se snahou o vyřešení sporu, nýbrž pro jeho samotné vedení (shodně rozsudky ve zcela obdobných věcech, jako je i věc nynější, např. ze dne 12. 6. 2020, čj. -13, ze dne 13. 8. 2020, čj. -11 nebo ze dne 2. 9. 2020, čj. -11).

[8] NSS ani v posuzované věci (ve které stěžovatel žádal o určení advokáta k přípravě podání ústavní stížnosti proti mj. „svévolné nečinnosti“ Okresního soudu v Českých Budějovicích a „zločinnosti nadřízeného KS v související trestní věci“) nevidí důvod se od těchto závěrů odchýlit. Žádost o osvobození od soudních poplatků nesměřuje k zajištění účinné soudní ochrany, nýbrž představuje snahu stěžovatele vést bezplatně spory podle své libosti.

[9] K ostatním námitkám obsaženým v kasační stížnosti NSS pouze ve stručnosti konstatuje, že se jedná o vyjádření stěžovatelových názorů na činnost městského soudu a NSS. Tato tvrzení nelze pokládat za projednatelné kasační námitky.

[10] NSS proto zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou ( věta poslední ). O náhradě nákladů řízení rozhodl podle za použití

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. října 2020

Zdeněk Kühn

předseda senátu