Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 239/2019 - 48

pokračování - 49

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: S. M., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 3. 2019, č. j. MPSV-2019/54105-922, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 16. 10. 2019, č. j. – 79, o námitce podjatosti,

takto:

Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa, JUDr. Lenka Kaniová a JUDr. Ivo Pospíšil nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného ve věci příspěvku na bydlení. Současně požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce. Krajský soud této žádosti nevyhověl shora označeným usnesením, proti kterému žalobce (stěžovatel) podal kasační stížnost vedenou Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. .

[2] Nejvyšší správní soud sdělil stěžovateli v usnesení ze dne 13. 11. 2019, že v souladu s rozvrhem práce jeho věc projedná a rozhodne 1. senát ve složení: JUDr. Josef Baxa, JUDr. Lenka Kaniová a JUDr. Ivo Pospíšil, a že v případě dlouhodobé nepřítomnosti některého ze členů uvedeného senátu může být senát podle pravidel uvedených v rozvrhu práce doplněn některým ze soudců 2. senátu, kterými jsou JUDr. Miluše Došková, JUDr. Karel Šimka a Mgr. Eva Šonková.

[3] Podáním ze dne 18. 11. 2019 stěžovatel vznesl námitku podjatosti vůči všem členům prvního i druhého senátu, kterou odůvodnil tím, že tito soudci rozhodovali v předchozích řízeních týkajících se žalobce. Porušili přitom u a veškeré „podřadné“ zákony a dosáhli rozhodnutí trestným činem.

[4] Námitka podjatosti byla zapsána pod sp. zn. a v souladu s rozvrhem práce přidělena JUDr. Karlu Šimkovi jako soudci zpravodaji. Vzhledem ke skutečnosti, že se námitka podjatosti ze dne 18. 11. 2019 vztahovala i k soudcům druhého senátu, byla samostatně zapsána pod sp. zn. .

[5] Soudci 2. senátu JUDr. Miluše Došková, JUDr. Karel Šimka a Mgr. Eva Šonková shodně prohlásili, že se necítí být podjatí a že k žalobci ani k posuzované věci nemají žádný osobní vztah.

[6] Nejvyšší správní soud v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Dienstbiera a soudců JUDr. Tomáše Langáška a Mgr. Barbory Berkové usnesením ze dne 22. 1. 2020, čj. - 44, neshledal důvody pro vyloučení soudců 2. senátu z projednání a rozhodnutí věci vedené pod sp. zn. .

[7] K vznesené námitce podjatosti se vyjádřili i soudci 1. senátu JUDr. Josef Baxa, JUDr. Lenka Kaniová a JUDr. Ivo Pospíšil, kteří shodně prohlásili, že se necítí být podjatí a že k žalobci ani k posuzované věci nemají žádný osobní vztah.

II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

[8] Námitka podjatosti vznesená žalobcem vůči soudcům 1. senátu není důvodná.

[9] Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, pokud se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou také soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[10] Za poměr k věci ve smyslu citovaného ustanovení se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl rovněž soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání nebo ze spisu. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům pak mohou vedle vztahů příbuzenských a obdobných vzniknout i tehdy, je-li vztah soudce k účastníkům, popř. jejich zástupcům nepřiměřeně přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

[11] Námitka podjatosti, kterou účastník řízení může uplatnit podle , musí být zdůvodněna a účastník řízení musí uvést konkrétní skutečnosti, z nichž tvrzenou podjatost dovozuje. Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudu nebo soudci a přikázána jinému soudu nebo soudci, je vyhrazen pouze pro ojedinělé případy. Soudce může být vyloučen z projednání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

[12] Stěžovatel odůvodnil námitku podjatosti jmenovaných soudců výlučně jejich postupem a rozhodnutím ve věcech, v nichž vystupoval jako účastník řízení. Již ze samotného § 8 odst. 1 poslední věty jednoznačně vyplývá, že soudce nemůže být vyloučen z rozhodování věci pouze proto, že rozhodoval v jiné věci téhož žalobce. Tento závěr opakovaně potvrdila i judikatura Nejvyššího správního soudu (viz např. rozsudek ze dne 19. 3. 2008, č. j. – 53, usnesení ze dne 13. 11. 2014, č. j. – 144, ze dne 16. 7. 2014, č. j. – 29, nebo ze dne 4. 9. 2012, č. j. – 35, a mnohé další). Všechna citovaná rozhodnutí byla vydána ve věcech iniciovaných stěžovatelem. Podmínky, za nichž je možné namítat podjatost soudce, jsou mu tedy nepochybně známy. Nejvyšší správní soud rozhodl již o 113 námitkách podjatosti vznesených stěžovatelem, žádné z nich přitom nevyhověl. Opakované uplatnění téže zjevně nedůvodné námitky vzbuzuje dojem, že stěžovatel uplatňuje svá procesní práva pouze s cílem ztížit průběh soudního řízení, nikoliv za účelem ochrany svých veřejných subjektivních práv.

[13] Jiné konkrétní skutečnosti, které by zavdávaly pochybnost o nepodjatosti soudců 1. senátu, stěžovatel neuvedl. Takové skutečnosti nevyplývají ani z vyjádření dotčených soudců, ani z předloženého spisu.

[14] Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že soudci JUDr. Josef Baxa, JUDr. Lenka Kaniová a JUDr. Ivo Pospíšil nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 3. dubna 2020

JUDr. Karel Šimka

předseda senátu