Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 240/2019 - 88

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobce: S. M., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 6. 2018, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 16. 10. 2019, č. j. – 139, o námitce podjatosti vznesené žalobcem vůči soudcům 10. a 9. senátu Nejvyššího správního soudu,

takto:

Soudci 10. a 9. senátu Nejvyššího správního soudu Mgr. Ondřej Mrákota, JUDr. Zdeněk Kühn, Mgr. Michaela Bejčková, JUDr. Radan Malík, JUDr. Barbara Pořízková a JUDr. Pavel Molek nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] Kasační stížností napadl žalobce v záhlaví uvedené usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci, jímž byl zamítnut jeho návrh na ustanovení zástupce v řízení o žalobě proti shora označenému rozhodnutí žalované. Řízení o kasační stížnosti je Nejvyšším správním soudem vedeno pod sp. zn. .

[2] Po poučení o složení 10. senátu Nejvyššího správního soudu, jenž je podle rozvrhu práce příslušný k rozhodnutí ve věci, i zastupujícího 9. senátu Nejvyššího správního soudu vznesl žalobce námitku podjatosti vůči všem soudcům těchto senátů. Ve svém podání uvedl, že jsou zaměstnanci Nejvyššího správního soudu, který vydal rozsudek ze dne 28. 11. 2007, č. j. - 110, bez nařízení jednání, čímž byla porušena a a 3 Žalobce uvádí, že veškeré právní úkony jsou podle neplatné.

[3] Všichni soudci 10. a 9. senátu Nejvyššího správního soudu se ke vznesené námitce shodně vyjádřili tak, že si nejsou vědomi žádných okolností, které by mohly vyvolat pochybnosti o jejich nepodjatosti. Důvodem k jejich vyloučení není rozhodování v jiných věcech ani to, že žalobce považuje za nezákonný postup jiných soudců Nejvyššího správního soudu ve věci vedené pod sp. zn. , v níž bylo rozhodnuto v roce 2007.

[4] Námitka podjatosti vznesená žalobcem vůči soudcům 10. a 9. senátu není důvodná.

[5] Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, pokud se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou také soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[6] Za poměr k věci ve smyslu citovaného ustanovení se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl rovněž soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání nebo ze spisu. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům pak mohou vedle vztahů příbuzenských a obdobných vzniknout i tehdy, je-li vztah soudce k účastníkům, popř. jejich zástupcům nepřiměřeně přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

[7] Námitka podjatosti, kterou účastník řízení může uplatnit podle , musí být zdůvodněna a účastník řízení musí uvést konkrétní skutečnosti, z nichž tvrzenou podjatost dovozuje. Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudu nebo soudci a přikázána jinému soudu nebo soudci, je vyhrazen pouze pro ojedinělé případy. Soudce může být vyloučen z projednání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

[8] Stěžovatel odůvodnil námitku podjatosti jmenovaných soudců výlučně jejich postupem a rozhodnutím ve věcech, v nichž vystupoval jako účastník řízení. Již ze samotného § 8 odst. 1 poslední věty jednoznačně vyplývá, že soudce nemůže být vyloučen z rozhodování věci pouze proto, že rozhodoval v jiné věci téhož žalobce. Tento závěr opakovaně potvrdila i judikatura Nejvyššího správního soudu (viz např. rozsudek ze dne 19. 3. 2008, č. j. – 53, usnesení ze dne 13. 11. 2014, č. j. – 144, ze dne 16. 7. 2014, č. j. - 29, nebo ze dne 4. 9. 2012, č. j. – 35, a mnohé další). Všechna citovaná rozhodnutí byla vydána ve věcech iniciovaných stěžovatelem. Podmínky, za nichž je možné namítat podjatost soudce, jsou mu tedy nepochybně známy. Nejvyšší správní soud rozhodl již o více než stovce námitek podjatosti vznesených stěžovatelem, žádné z nich přitom nevyhověl. Opakované uplatnění téže zjevně nedůvodné námitky vzbuzuje dojem, že stěžovatel uplatňuje svá procesní práva pouze s cílem ztížit průběh soudního řízení, nikoliv za účelem ochrany svých veřejných subjektivních práv.

[9] Jiné konkrétní skutečnosti, které by zavdávaly pochybnost o nepodjatosti soudců 10. a 9. senátu, stěžovatel neuvedl. Takové skutečnosti nevyplývají ani z vyjádření dotčených soudců, ani z předloženého spisu.

[10] Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že soudci Mgr. Ondřej Mrákota, JUDr. Zdeněk Kühn, Mgr. Michaela Bejčková, JUDr. Radan Malík, JUDr. Barbara Pořízková a JUDr. Pavel Molek nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky ( ).

V Brně dne 29. dubna 2020

JUDr. Karel Šimka

předseda senátu