Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Ars 3/2025 - 49

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka, Milana Podhrázkého a Ivo Pospíšila (soudce zpravodaj) v právní věci navrhovatele: Přípravný výbor pro konání místního referenda, jednající zmocněncem J. J., proti účastníkovi řízení: statutární město Prostějov, se sídlem náměstí T. G. Masaryka 130/14, Prostějov, o návrhu na určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky, v řízení o kasační stížnosti účastníka řízení proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2025, č. j. ,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] V projednávané věci se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou, zda neuvedení adres členů přípravného výboru na podpisových arších [ , o místním referendu a o změně některých zákonů (dále jen „ “)] a jejich následné doplnění až před podáním návrhu je vadou způsobující nepoužitelnost takových archů a nedostatek návrhu na konání místního referenda.

[2] Navrhovatel podal účastníkovi řízení návrh na vyhlášení místního referenda v Prostějově, které se mělo týkat výstavby nového plaveckého bazénu ve městě. K tomu přiložil 230 podpisových archů. Magistrát města Prostějova vydal výzvu, v níž návrhu vytknul tři nedostatky. Zaprvé šlo o chybějící odhad nákladů spojených s referendem, zadruhé o neuvedení dat narození členů přípravného výboru, a zatřetí podpisové archy neobsahovaly v době sběru podpisů adresy členů přípravného výboru. Adresy totiž byly na podpisových arších obsaženy v otiscích razítka, které navrhovatel připojil až později (což navrhovatel nepopřel). Tato vada byla podle magistrátu natolik závažná, že požadoval předložení zcela nových podpisových archů.

[3] Právě s posledním vytýkaným nedostatkem navrhovatelé nesouhlasili a obrátili se na krajský soud. Ten jim napadeným usnesením vyhověl a určil, že návrh neobsahuje vady v podobě neuvedení adres členů přípravného výboru. Krajský soud totiž dovodil, že uvedení identifikačních údajů členů přípravného výboru slouží k informování o osobách zodpovědných za iniciaci referenda. Uvedení adresy je v tomto ohledu údajem spíše orientačním a její absence na podpisovém archu v době podepisování „rozhodně nezpůsobuje znehodnocení podpory“ (bod 22 napadeného usnesení). Krajský soud tak účastníkovi řízení vytknul příliš formalistický a nepřiměřený postup s tím, že označení chybějících adres v době sběru podpisů za vadu by bylo v rozporu s účelem zákona o místním referendu a související judikaturou (bod 23 tamtéž). Ta totiž vyslovila požadavek, aby místnímu referendu nebyly kladeny do cesty příliš formální a nepřiměřené překážky, jež by znemožňovaly jeho konání (rozsudek NSS ze dne 31. 8. 2022, č. j. Ars 3/202252, bod 14).

II. Obsah kasační stížnosti

[4] Účastník řízení (dále jen „stěžovatel“) napadl usnesení krajského soudu kasační stížností, v níž navrhl, aby Nejvyšší správní soud usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.

[5] Stěžovatel poukázal na to, že při posuzování náležitostí návrhu na vyhlášení místního referenda a jeho nedostatků nemůže postupovat na základě správního uvážení a nemá možnost hodnotit, zda nedostatky jsou podstatné, či nikoliv. Jelikož návrh neobsahoval zákonem požadované náležitosti, neměl jinou možnost než vydat výzvu k nápravě. Případné úpravy požadavků stanovených zákonem náleží zákonodárci, případně Ústavnímu soudu, nikoliv krajskému soudu anebo obcím. Judikatura Nejvyššího správního soudu se přitom touto situací ještě nezabývala a odkazy krajského soudu jsou nepřiléhavé.

[6] Navrhovatel se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu

[7] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost je projednatelná. Následně přezkoumal usnesení krajského soudu v rozsahu důvodů uplatněných v kasační stížnosti, včetně důvodů, ke kterým je povinen přihlížet z úřední povinnosti [ a 4 , (dále jen „ “)]. Kasační stížnost není důvodná.

[8] Jedinou spornou otázkou v projednávané věci je, zda podpisové archy musí obsahovat adresy členů přípravného výboru [§ 11 odst. 1 písm. c) zákona o místním referendu] již v okamžiku podepisování archů oprávněnými osobami. Dle stěžovatele tomu tak je s poukazem na znění zákona. Námitka není důvodná.

[9] Nejvyšší správní soud připomíná s poukazem na d, že „otázky přípustnosti konání a posuzování platnosti rozhodnutí přijatého v místním referendu je třeba hodnotit nikoliv restriktivním, formalistickým způsobem, nýbrž způsobem zohledňujícím skutečnost, že se jedná o jednu ze základních forem demokracie. Jinak řečeno, v pochybnostech by měly soudy rozhodovat ve prospěch konání místního referenda“ (rozsudek NSS ze dne 29. 8. 2012, č. j. Ars 1/201226, č. 2718/2012 Sb. NSS, bod 14; totožně pak ze dne 31. 8. 2017, č. j. Ars 2/201760, č. 3641/2017 Sb. NSS, bod 42). Při aplikaci a interpretaci zákona o místním referendu nesmí orgány postupovat příliš přísně, aby se zákon nestal „mrtvým právním předpisem“ znemožňujícím referendum konat (rozsudek NSS ze dne 22. 10. 2014, č. j. Ars 4/201499, č. 3148/2015 Sb. NSS, bod 35 a judikatura tam citovaná).

[10] Právě proto volební senát pravidelně nahlíží na a jeho jednotlivá ustanovení optikou jejich smyslu a účelu (rozsudek NSS ze dne 4. 8. 2022, č. j. Ars 1/202230, bod 33; ze dne 20. 4. 2017, č. j. Ars 1/201744, body 30 a 31; ze dne 2. 10. 2014, č. j. Ars 3/201441, body 18 a 28; či ze dne 22. 10. 2014, č. j. Ars 4/201499, bod 43). Stejně tak činí i Ústavní soud (nález ÚS ze dne 9. 2. 2012, sp. zn. ; ze dne 9. 2. 2012, sp. zn. ; či usnesení ÚS ze dne 24. 7. 2018, sp. zn. ).

[11] Ke smyslu náležitostí podpisové y stanovených v zákona o místním referendu již Nejvyšší správní soud uvedl, že jde především o to, „aby jednotliví petenti byli jednoznačně a srozumitelně informováni o nejdůležitějších náležitostech návrhu na konání místního referenda, kterému mohou svým podpisem vyjádřit podporu, a o odpovědnosti za přestupek dle zákona o místním referendu.“ Uvedení informací požadovaných zákonem také vede k usnadnění kontroly ze strany úřadu, zda se vyjádřená podpora oprávněných osob na arších vztahuje skutečně k podanému návrhu (rozsudek NSS č. j. Ars 1/201744, bod 30).

[12] S ohledem na tato východiska se Nejvyšší správní soud nemůže ztotožnit s výkladem stěžovatele, a naopak považuje za správné závěry krajského soudu. U petičních archů platí, že „klíčová je především otázka, která se oproti otázce na podpisovém archu nemůže změnit, a jedinou důvěru [vůči členům přípravného výboru], kterou podepisující volič svým podpisem vyjadřuje, může spojovat jen s tím, že očekává, že uvedení členové přípravného výboru budou řádně činit kroky směřující k vyhlášení místního referenda“ (usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2022, č. j. , č. 4633/2024 Sb. NSS, bod 28). Ostatně i proto je možné složení přípravného výboru po dobu jeho činnosti měnit (bod 32 tamtéž). Důležitost zejména konkrétního znění otázky na podpisovém archu vyzdvihnul i kasační soud (rozsudek NSS č. j. Ars 1/201744, bod 31).

[13] Krajský soud zcela správně dovodil (bod 22 napadeného usnesení), že uvedení identifikačních údajů členů přípravného výboru je formálním požadavkem. Jedním z cílů zákonem požadovaných informací je zpravení petentů o základních náležitostech toho, čemu mohou vyjádřit podporu. Neuvedení adresy členů přípravného výboru na arších při sběru podpory není způsobilé jakkoliv znatelně rozhodování petentů ovlivnit. Pro rozhodování o podpoře je totiž klíčová zejména položená otázka a až druhotně, pokud vůbec, to, kdo je členem přípravného výboru. Tím spíše je pro relevantní informování oprávněných osob nepodstatná adresa trvalého bydliště jednotlivých členů výboru, která fakticky o referendu jako takovém ničeho nevypovídá. Nejvyšší správní soud proto zcela souhlasí s krajským soudem, že nemůže jít o „takovou vadu, která by mohla vést k vyřazení podpisových archů a ve výsledku k zneplatnění dosud shromážděné podpory“ (bod 23 tamtéž).

[14] Pokud jde o druhý účel, který sleduje § 11 odst. 1 zákona o místním referendu a jímž je usnadnění kontroly návrhu, resp. podpisových listin ze strany úřadu, kasační soud uvádí, že ten byl v projednávané věci naplněn. Pro kontrolu totiž postačuje, pokud podpisové archy obsahují adresy v okamžiku jejich odevzdání jako přílohy návrhu. Ostatně návrh samotný musí adresy obsahovat [§ 10 odst. 1 písm. f) zákona o místním referendu].

[15] Konečně identifikační údaje členů přípravného výboru jsou také relevantní pro to, aby oprávněné osoby mohly později odvolat svou podporu. Jeden z možných způsobů odvolání podpory vůči přípravnému výboru je totiž právě doručením na adresu uvedenou na podpisovém archu (rozsudek NSS ze dne 2. 7. 2025, č. j. Ars 1/202555, bod 40). Neuvedení adres na archu v okamžiku podpisu oprávněnou osobou proto může komplikovat možnost jeho odvolání. Na druhou stranu je nutné zohlednit, že členové výboru se mohou měnit (viz bod [12] tohoto rozsudku), pročež v některých případech ani uvedení adres na podpisovém archu nezaručuje, že oprávněné osoby je budou moci využít pro odvolání podpory. V nyní projednávaném případě je podstatné to, že odvolání podpory obecně nebylo znemožněno – v tomto ohledu považuje Nejvyšší správní soud za klíčové, že podpisové archy obsahovaly odkazy na stránky TJ Prostějov, kde se všichni členové přípravného výboru angažují (viz bod 25 napadeného usnesení). Zároveň z ničeho nevyplývá (např. z tvrzení účastníka řízení, vůči kterému je podporu také nutné odvolat – viz rozsudek NSS č. j. Ars 1/202555, bod 40), že by některé oprávněné osoby – či snad jejich relevantní počet – svoji podporu skutečně chtěly odvolat.

[16] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že neuvedení adresy členů přípravného výboru na podpisových arších v době sběru podpory a jejich následné doplnění až před podáním návrhu nemůže být samo o sobě vadou, která by takové archy znehodnotila a představovala nedostatek návrhu na konání místního referenda.

[17] Podpisové archy, které přípravný výbor předložil spolu s návrhem na konání místního referenda, již splňovaly všechny zákonem předpokládané náležitosti. To je mezi stranami nesporné, stejně jako pozdější doplnění adres členů přípravného výboru (body 20 a 21 napadeného usnesení). Jak ale Nejvyšší správní soud vyložil výše, to zde nebyla vada způsobující nepoužitelnost takových archů. Krajský soud tak správně konstatoval, že návrh nemá odpůrcem vytknuté nedostatky ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zákona o místním referendu.

IV. Závěr a náklady řízení

[18] Kasační soud uzavírá, že neuvedení adres členů přípravného výboru na podpisových arších v době sběru podpory není vadou, která by způsobovala nepoužitelnost takových archů. Tuto vadu proto stěžovatel vytknul navrhovatelům nedůvodně.

[19] Nejvyšší správní soud kasačním námitkám nepřisvědčil a neshledal ani vadu, ke které by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Kasační stížnost proto zamítl podle poslední věty

[20] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle , podle něhož nemá v řízení ve věcech místního referenda žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení a který se uplatní i v řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu ve věci místního referenda.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. srpna 2025

Vojtěch Šimíček

předseda senátu