Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 As 226/2025 - 22

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Sylvy Šiškeové a soudců Karla Šimky a Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: TP Insolvence, v.o.s., se sídlem Černokostelecká 281/7, Praha 10, jako insolvenční správkyně dlužnice Liberty Ostrava a.s., se sídlem Vratimovská 689/117, Ostrava, zast. Mgr. Bc. Janem Maškem, advokátem se sídlem Opletalova 1417/25, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Vršovická 1442/65, Praha 10, proti rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 5. 6. 2025, č. j. MZP/2025/290/459, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2025, č. j. ,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Žalobkyně je insolvenční správkyní společnosti Liberty Ostrava a.s. (dále „dlužnice“). Žalovaný shledal dlužnici vinnou ze dvou přestupků na úseku obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a uložil jí pokutu a povinnost nahradit paušální částkou náklady řízení. Ministr životního prostředí následně zamítl rozklad dlužnice.

[2] Proti rozhodnutí ministra životního prostředí podala žalobkyně jako insolvenční správkyně dlužnice žalobu k Městskému soudu v Praze. Městský soud žalobkyni poučil o svém předběžném právním názoru, podle něhož žalobkyně není aktivně procesně legitimována podat žalobu v nynější věci, a o důvodech tohoto svého závěru. Také jí poskytl možnost se k předběžnému názoru soudu vyjádřit, čehož žalobkyně nevyužila.

[3] Městský soud následně žalobu odmítl usnesením označeným v záhlaví podle , (dále „“), neboť ji podala osoba k tomu zjevně neoprávněná. Městský soud odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu (NSS), Nejvyššího soudu i krajských soudů, a uvedl, že v nynější věci byla oprávněna podat žalobu sama dlužnice, nikoli její insolvenční správkyně. Zároveň podotkl, že dlužnice žalobu proti totožnému rozhodnutí ministra životního prostředí již podala (řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. ). Při splnění procesních podmínek bude tato žaloba projednána a insolvenční správkyně bude mít v tomto řízení možnost uplatnit práva osoby zúčastněné na řízení.

II. Kasační stížnost

[4] Žalobkyně (dále „stěžovatelka“) v kasační stížnosti uvedla, že se závěrem městského soudu nesouhlasí, a odkázala na a , o úpadku a způsobech jeho řešení (). V nynější věci nejde o řízení, jehož je dlužnice jediným účastníkem ve smyslu uvedeného ustanovení, z čehož stěžovatelka a contrario dovozuje, že je jako její insolvenční správkyně oprávněna žalobu podat.

[5] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[6] Kasační stížnost je přípustná a projednatelná, není však důvodná.

[7] NSS předně uvádí, že stěžovatelčina kasační argumentace je na samé hranici projednatelnosti. S podrobně vyloženým právním názorem městského soudu podpořeným četnými odkazy na judikaturu stěžovatelka polemizuje v zásadě třemi větami. Kasační stížnost je však projednatelná, neboť obsahuje alespoň jednu námitku, byť stručně formulovanou.

[8] Kasační soud se ztotožňuje s posouzením věci ze strany městského soudu a nepovažuje za nezbytné je zde podrobně rekapitulovat. Pouze ve stručnosti shrnuje, že městský soud přiléhavě odkázal zejména na rozsudek rozšířeného senátu ze dne 10. 7. 2018, č. j. , č. 3767/2018 Sb. NSS. Z něj mj. vyplývá, že skutečnost, že je vedeno insolvenční řízení s účastníkem řízení ve věcech správního soudnictví jako dlužníkem, nemá vliv na soudní řízení ve správním soudnictví (bod 71), a že pokud rozhodnutí o úpadku nemá mít žádný vliv na soudní řízení ve správním soudnictví, nemůže mít ani vliv na procesní postavení dlužníka v rámci tohoto soudního řízení. Dlužník tedy je (či se může stát) i nadále účastníkem řízení ve správním soudnictví a má plné oprávnění v něm činit veškeré procesní úkony (bod 70; obdobně také městským soudem citovaný rozsudek NSS ze dne 29. 8. 2018, č. j. , č. 3803/2018 Sb. NSS).

[9] Výjimku z tohoto principu dovodila judikatura pouze ve vztahu k situacím, kdy se žalobou napadené rozhodnutí týká nakládání s majetkovou podstatou, zejména povinností dlužníka podle předpisů o daních, popřípadě veřejném zdravotním pojištění nebo sociálním zabezpečení, neboť v těchto situacích insolvenční správce de facto vstupuje do postavení dlužníka, a proto mu nelze upřít možnost podat proti těmto rozhodnutím žalobu (rozsudek NSS ze dne 31. 10. 2018, č. j. , č. 3823/2019 Sb. NSS, bod 9).

[10] Jak přiléhavě upozornil městský soud v bodě 9 svého usnesení, v rozsudku č. j. se rozšířený senát zabýval právě přezkumem rozhodnutí, jímž byla uložena sankce za správní delikt (srov. bod 64 odkazovaného rozsudku), a proto lze závěry rozšířeného senátu aplikovat i na nynější věc, kdy byla dlužnici uložena pokuta za přestupek. Výjimka z principu zachování oprávnění dlužníka činit procesní úkony ve správním soudnictví uvedená v předchozím bodě se zde tedy neprosadí.

[11] Pokuta za přestupek je totiž mimosmluvní sankcí postihující majetek dlužníka ve smyslu a v insolvenčním řízení se neuspokojuje (srov. městským soudem citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2018, sp. zn. ). Projednávaná věc se proto v tomto rozsahu majetkové podstaty nedotýká, jak správně uvedl městský soud (bod 9 jeho usnesení).

[12] Pokud jde o paušální náhradu nákladů řízení, která byla dlužnici také uložena, byť v marginální výši oproti pokutě (2 500 Kč vs. pokuta 4 917 549 263,96 Kč), u této pohledávky sice judikatura Nejvyššího soudu dovodila, že se nejedná o mimosmluvní sankci ve smyslu a lze ji v insolvenčním řízení uspokojit, ovšem pouze tehdy, pokud vznikla před rozhodnutím o úpadku (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2017, sen. zn. , bod 33). V nynější věci však tato pohledávka nevznikla před rozhodnutím o úpadku.

[13] Je totiž nepochybné, že dlužnice byla v úpadku zjištěném rozhodnutím insolvenčního soudu již předtím, než jí byla povinnost nahradit paušální částkou náklady řízení pravomocně uložena (srov. č. l. 7 a 12 spisu krajského soudu). Tato skutečnost vyplývá také z veřejně dostupných údajů obsažených v insolvenčním rejstříku. Ani v případě této části výroku rozhodnutí žalovaného potvrzeného rozkladovým rozhodnutím ministra tedy není dán dopad rozhodnutí do majetkové podstaty, který by odůvodňoval aktivní procesní legitimaci insolvenční správkyně k podání žaloby proti takovému rozhodnutí.

[14] Stěžovatelka v kasační stížnosti s odkazem na a namítá, že jestliže není v řízení před městským soudem jediným účastníkem, neboť v něm figuruje i žalovaný, musí a contrario jít o řízení, v němž není účastníkem dlužnice, ale stěžovatelka.

[15] Tento argument, který je formulován poněkud nejasně a stěžovatelka jej blíže nerozvádí, však pomíjí existenci , podle něhož úpravou v předchozích odstavcích nejsou dotčeny až téhož zákona, tedy mj. i , který je právě tím ustanovením, z něhož rozšířený senát v rozsudku č. j. analogicky dovodil, že soudní řízení správní se v průběhu insolvenčního řízení nepřerušuje a je v něm zásadně nadále oprávněn jednat dlužník (srov. bod 70 uvedeného rozsudku). Tato stěžovatelčina námitka tedy není důvodná.

IV. Závěr a náklady řízení

[16] NSS proto ze shora uvedených důvodů zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou ( věta poslední ).

[17] Neúspěšná stěžovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení ( ve spojení s ). Úspěšnému žalovanému nevznikly náklady nad rámec běžné úřední činnosti.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. prosince 2025

Sylva Šiškeová

předsedkyně senátu