Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 163/2024-19

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Radovanem Kulhánkem ve věci

žalobkyně: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

pro zaplacení dlužné částky 82 750 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 800 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 20 800 Kč ve výši 14,75 % ročně od 24. 4. 2024 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá co do částky 61 950 Kč spolu s úrokem z provedení z této částky ve výši 14,75 % ročně od 24. 4. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 738 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 800 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 20 800 Kč ve výši 14,75 % ročně od 24. 4. 2024 do zaplacení.II. Žaloba se zamítá co do částky 61 950 Kč spolu s úrokem z provedení z této částky ve výši 14,75 % ročně od 24. 4. 2024 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 738 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalobkyně provedla dne 24. 6. 2021 úplný odtah vozidla žalovaného RZ SPZ a byla nucena jej umístit na parkovišti provozovaném žalobkyní. Cena za odtah a parkovné je určena dle příslušného nařízení Anonymizováno v platném znění, přičemž je snížena o částku 19 800 Kč jakožto o částku, za níž bylo vozidlo následně v souladu se zákonem prodáno. Žalovaný dlužnou částku neuhradil a žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání nařízenému na 15. 8. 2024 se bez omluvy nedostavil, ač mu byla žaloba spolu s předvoláním k jednání a s poučením o následcích nedostavení se doručena fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne 12. 7. 2024. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Soud proto v souladu s věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně, jež je Anonymizováno oprávněna k odstraňování silničních vozidel z místních komunikací (prokázáno zřizovacíu žalobkyně), vykonala jako vlastník komunikace na podkladě , o pozemních komunikacích, dne 24. 6. 2021 technický úkon, který spočíval v úplném odtahu vozidla RZ SPZ, přičemž téhož dne jej žalobkyně umístila na parkovišti, odkud bylo dne 7. 7. 2023 převezeno na následný prodej, přičemž žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného jakožto provozovatele a vlastníka předmětného vozidla k úhradě (prokázáno sdělením dat z registru vozidel, výzvou k odstranění vozidla ze dne 13. 11. 2020, vrácenou obálkou, sdělením o uveřejnění výzvy na úřední desce, protokolem o odtahu vozidla, oznámením o možnosti vyzvednout odstraněné vozidlo ze dne 25. 6. 2021, vrácenou obálkou, sdělením o uveřejnění oznámení na úřední desce). Žalobkyně prodala vozidlo RZ SPZ ve veřejné dražbě za částku 19 800 Kč (prokázáno rozhodnutím Anonymizováno adresa ze dne 19. 1. 2022, sdělením o nabytí právní moci rozhodnutí o prodeje vozidla, potvrzením o udělení příklepu ze dne 25. 7. 2023). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě své pohledávky předžalobní upomínkou (prokázáno výzvou k úhradě dlužné částky, doručenkou).

4. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně dne 24. 6. 2021 provedla úplný odtah vozidla RZ SPZ, jehož provozovatelem a vlastníkem je žalovaný, a umístila jej na střežené parkoviště žalobkyně. Předmětné vozidlo bylo po rozhodnutí prodáno ve veřejné dražbě za částku 19 800 Kč. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky.

5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Vlastník komunikace dle , o pozemních komunikacích, rozhodl o odstranění vozidla žalovaného, které bylo odstaveno na veřejně přístupné komunikaci, avšak nebylo technicky způsobilé. Takové vozidlo se odstraňuje na náklady jeho provozovatele. Žalovaný zaviněně porušil zákonnou povinnost ve smyslu , (dále též „o. z.“), a žalobkyni tím vzniklo právo na náhradu škody podle a násl. o. z.

6. Vzniklá škoda byla žalobkyní vyčíslena v souladu s nařízením Anonymizováno ze dne právnická osoba. Anonymizováno, tedy 1 900 Kč za úplný odtah vozidla, 250 Kč za první až třetí den střežení na odtahovém parkovišti, 400 Kč za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla a 50 Kč za každý následující den po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla. Následně pak byla ponížena o cenu 19 800 Kč, za níž bylo vozidlo prodáno ve veřejné dražbě. Zdejší soud však přistoupil ke snížení ceny za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla, a to z následujících důvodů. Za prvé, uvedené nařízení formuluje cenu za odtah vozidla a střežení na parkovišti jako maximální možnou, nikoli jako fixní. Maximální ceny proto nelze bez dalšího uplatňovat na všechna vozidla, která jsou žalobkyní v obdobných případech odtažena. V projednávané věci je nutné v této souvislosti přihlédnout k tomu, že na veřejné komunikaci žalovaný uvedené vozidlo ponechal po delší dobu s vědomím toho, že vozidlo může být odtaženo, neboť žalovaný si musel být vědom, resp. minimálně si měl být vědom toho, že vozidlo již nebylo technicky způsobilé. Z toho důvodu lze předpokládat, že žalovaný již neměl v úmyslu s vozidlem jako provozovatel a vlastník nakládat, když danou věc ponechal bez dalšího. Za druhé, přičemž tento důvod plynule navazuje na důvod předchozí, je skutečnost, že vozidlo je shledáno jakožto věc opuštěná ve smyslu , (dále jen „o. z.“). S ohledem na stáří vozidla, které bylo v ČR zaevidováno v r. 2006, kdy v době odtahu žalobkyní dne 24. 6. 2021 již vozidlo nemělo platnou technickou prohlídku, neboť ta dle karty vozidla byla uskutečněna dne 15. 1. 2010 a platná byla tedy do 15. 1. 2012 (a to za stavu, kdy uskutečněná lustrace vozidla byla provedena ke dni odtahu), měla pro žalovaného jakožto vlastníka nepatrnou hodnotu, když za dané situace žalovaný prakticky 9 let evidentně vozidlo nevyužíval s přihlédnutím k neplatné technické prohlídce. Jsou tak naplněny podmínky předvídané v o. z. věta druhá, a tedy že se jedná o movitou věc, která zřejmě měla pro žalovaného jen nepatrnou hodnotu (nadto když k vyzvednutí vozidla ze střeženého parkoviště nedošlo ihned bezprostředně po uskutečněném odtahu, resp. vůbec) a která byla zanechána na místě přístupném veřejnosti, pročež vozidlo se považuje za opuštěné bez dalšího. Zdejší soud nepopírá, že pokud by takto celá společnost přistupovala ke svým věcem již nepatrné hodnoty a bez dalšího všechny již nepotřebné věci zanechávala ve veřejném prostranství, společnost by takto nemohla fungovat, nicméně v individuálních věcech jako je např. projednávaná věc lze přistoupit k takovému hodnocení již nastalého stavu. Posledně a zejména za třetí zdejší soud k moderaci paušální částky za jednotlivé dny střežení na parkovišti odkazuje na o. z. ohledně porušování dobrých mravů, kdy nelze přisvědčit závěru o mravnosti postupu žalobkyně v tom, že jen za střežení vozidla na parkovišti požadovala celkem 100 650 Kč (následně od této částky odečtena částka 19 800 Kč) bez odtahu vyčísleného částkou 1 900 Kč. Nelze přehlédnout, že pakliže si má osoba zvolit místo parkování, jistě je vyjma polohy případného parkoviště stěžejní i cena, přičemž při přepočtu lze dospět k tomu, že celková částka za cca 2 roky parkování v celkové výši 100 000 Kč je značně za hranou běžné a rozumné částky. U mravnosti lze též zmínit situaci nastalou v době odtahu vozidla 24. 6. 2021, kdy na území ČR byla celospolečenská situace stále zkomplikovaná onemocněním covid-19 v důsledku čehož mohlo ze strany žalovaného dojít k omluvitelnému opomenutí svých povinností a závazků. Zdejší soud ze všech uvedených důvodů dospěl k závěru, že výši částky za střežené parkování za 4. den až do prodeje vozidla parkování nečiní 400 Kč, avšak 50 Kč, tedy ponížil jej na ¼. Výpočet pro přiznanou částku je tak 1 900 Kč za úplný odtah, 750 Kč za 3 dny parkovného po 250 Kč a následně 37 950 Kč za 759 dnů parkovného po 50 Kč, tj. celkem 40 600 Kč, kdy tato částka je ponížená o 19 800 Kč, tj. celkově částka za odtah a parkovné činí 20 800 Kč.

7. Povinnost uhradit cenu za odtah a střežení provedené žalobkyní stíhá provozovatele vozidla, jímž je žalovaný. Žalovaný svým jednáním spočívajícím v neodstranění jím vlastněného vozidla způsobil žalobkyni škodu odpovídající částce vypočtené v předchozím odstavci ve výši 20 800 Kč. Žalovaný coby škůdce je proto žalobkyni coby poškozené povinen uhradit tuto částku, jakož i zákonný úrok z prodlení. Neuhrazením dluhu se podle o. z. žalovaný ocitl v prodlení a žalobkyně má podle o. z. právo požadovat zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši dle vládního Výrokem I. tohoto rozsudku tak bylo rozhodnuto o částečném vyhovění co do částky 20 800 Kč s příslušenstvím.

8. Co do zbytku, tj. co do zbylé částky uplatněné žalobou ve výši 61 950 Kč s příslušenstvím byla žaloba výrokem II. zamítnuta, a to ze shora uvedených důvodů.

9. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že za popsané situace žalobkyni svědčilo právo na poučení o povinnosti k doplnění tvrzení a označení důkazů dle a 3 , které jí však nebylo možné poskytnout s ohledem na její neúčast na nařízeném jednání (srov. k tomu např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. , ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. , ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. ). Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení dle předmětného ustanovení proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. .). Způsobil-li tedy účastník svojí nepřítomností u soudu, že se mu příslušného poučení nedostalo, a soud jednal v souladu s ustanovením v jeho nepřítomnosti, mohl soud věc projednat a rozhodnout, přičemž v takové situaci se vychází z obsahu spisu a z provedených důkazů (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2014, sp. zn. ). Ústavní soud se k dané problematice vyslovil tak, že zásad spravedlivého procesu (článek 36 odst. 1d) se nemůže dovolávat ten účastník řízení před obecnými soudy, který, ač byl řádně a včas ( ) o jednání obecného soudu uvědoměn, toto jednání zmeškal, nebo ten, kdo řádné a včasné uplatnění svých procesních práv zanedbal (viz nález Ústavního soudu sp. zn. , usnesení sp. zn. ).

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, byť byla v řízení úspěšná toliko v části, plnou náhradu nákladů řízení, neboť základ nároku uplatněného žalobou je po právu, avšak ke snížení žalované částky bylo přistoupeno po úvaze soudu, a tedy nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 738 Kč. Tyto náklady sestávají z účelně zaplaceného soudního poplatku v částce 4 138 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů (zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby) dle uvedené vyhlášky.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.