Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 68/97

Ústavní soud

rozhodl v III. senátě ve věci ústavní stížnosti

J. J. proti Krajskému soudu v Plzni, t a k t o :

Ústavní stížnost se z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Včas podanou ústavní stížností (§ 72 odst. 2 al. 1 zák. č.

) brojí stěžovatel proti postupu a rozhodnutí

Krajského soudu v Plzni (rozsudku ze dne 16. prosince 1996, sp.

zn. ) a tvrdí, že obecný soud, jako soud odvolací,

v jeho občanskoprávní věci jej nepředvolal k odvolacímu jednání,

jednal a o jeho odvolání do rozsudku soudu I. stupně rozhodl

v jeho nepřítomnosti; protože tím obecný soud jako orgán veřejné

moci porušil ústavně zaručené základní právo na soudní ochranu

( d), navrhl, aby

Ústavní soud napadené rozhodnutí svým nálezem zrušil.

Účastník řízení, Krajský soud v Plzni, proti jehož

rozhodnutí (a postupu) ústavní stížnost směřuje, se k ní podáním

předsedy senátu ( ) vyjádřil tak

( ), že její tvrzení odmítl

s poukazem na to, že ve stěžovatelově věci k žádosti jeho

právního zástupce nařízené odvolací jednání již jednou odročil

a že důvody pro další odročení nepokládal za natolik důležité,

aby odvolací jednání odročoval podruhé; navrhl proto, aby Ústavní

soud ústavní stížnost zamítl.

Vedlejší účastník řízení, I. P. (§ 76 odst. 2 zák. č.

), svého práva z vedlejšího účastenství nevyužil, ke

stěžovatelově ústavní stížnosti se nevyjádřil a ústního jednání

o ní se nezúčastnil.

Ústavní stížnost není důvodná.

Z obsahu spisu obecného soudu (Okresního soudu v Plzni, sp.

zn. ) Ústavní soud zjistil, že před tímto soudem byl

stěžovatel z dohody o uznání dluhu (z titulu nevyúčtovaných

záloh) žalován o částku 69 500 Kč, že rozsudkem obecného soudu

I. stupně ze dne 29. dubna 1996 byl k úhradě této částky spolu

s příslušenstvím a náklady řízení zavázán, že proti tomuto

rozhodnutí podal odvolání, o němž odvolací soud rozhodl

potvrzujícím rozsudkem dne 16. prosince 1996; z obsahu spisu je

dále patrno, že stěžovatel byl v opravném řízení zastoupen

advokátem, který o odročení již zmíněného odvolacího jednání

požádal dvakrát, a to poprvé proto, že v den nařízeného

odvolacího jednání se měl zúčastnit sněmu České advokátní komory,

podruhé pak proto, že na den odročeného odvolacího jednání "byl

pozván na okresní státní zastupitelství k seznámení s výsledky

vyšetřování v jiné trestní věci".

Stěžovatelovy výtky vůči postupu odvolacího soudu neobstojí;

jestliže nebyl stěžovatel k odvolacímu jednání odvolacím soudem

obesílán, stalo se tak zcela ve shodě se zákonem, dle něhož,

"má-li účastník zástupce s plnou mocí pro celé řízení, doručuje

se písemnost pouze tomuto zástupci ( al. 1 )"; je

proto vždy věcí zástupce, aby zastoupeného o jednání soudu (jiném

procesním úkonu) sám uvědomil. V případech, kdy zástupce žádá

soud, aby již nařízené jednání přeložil na jiný termín, není věcí

obecného soudu - pokud uváděné důvody neshledá dostatečně

závažnými - aby o svém odmítavém stanovisku k takové žádosti

žadatele uvědomoval; i v takovém případě je věcí zástupce,

zejména je-li jím advokát, aby se sám a zavčas o osudu své

žádosti přesvědčil a stanovisku obecného soudu přizpůsobil režim

svého pracovního dne. Časová kolize zástupce mezi zastupováním

u různých jednání (procesních úkonů) zpravidla není dostatečně

závažným důvodem pro to, aby kterékoli již nařízené jednání

(procesní úkon) bylo odročováno, neboť je na samotném zástupci,

aby - bez újmy na procesním postavení a zájmech zastupovaného

- nastalou kolizi podle své vůle a výběru řešil substitucí

(§ , 26 odst. 1 , o advokacii).

Zásad spravedlivého procesu ( y

základních práv a svobod) z důvodů obdobných těm, jimiž podkládá

stěžovatel ústavní stížnost v této věci, se proto nemůže

dovolávat ten účastník řízení před obecnými soudy (jinými orgány

veřejné moci), který, ač řádně a zavčas (§ 115 odst. 2 o. s. ř)

o jednání obecného soudu (jiného orgánu veřejné moci) uvědoměn,

toto jednání zmeškal, a to pro příčiny tkvící v jeho nedostatečné

procesní obezřetnosti nebo ten, kdo řádné a včasné uplatnění

svých procesních práv zanedbal; totéž platí i v případech,

spočívá-li nedostatek procesní aktivity či obezřetnosti na straně

advokáta, jehož si účastník řízení před obecnými soudy (jinými

orgány veřejné moci) zvolil a který za řádný výkon převzatého

zastoupení zastoupením podle zákona a pravidel svého povolání

odpovídá.

Z důvodů takto vyložených byla ústavní stížnost stěžovatele

shledána jako nedůvodná, a proto bylo o ní rozhodnuto zamítavým

výrokem ( ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí Ústavního soudu se nelze

odvolat ( ).

V Brně dne 12. 6. 1997