Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 108/2024-26

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou

ve věci žalobkyně:

Anonymizováno Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno, IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0, se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0,

proti žalované:

Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0Adresa zainteresované osoby 0/0,

o zaplacení 33 660 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 300 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 17 300 Kč od 12.1.2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 16 360 Kč spolu s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 33 660 Kč od 12.8.2023 do 11.1.2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 360 Kč od 12.1.2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 17 300 Kč od 12.1.2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 300 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 17 300 Kč od 12.1.2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se, co do částky 16 360 Kč spolu s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 33 660 Kč od 12.8.2023 do 11.1.2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 360 Kč od 12.1.2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 17 300 Kč od 12.1.2024 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 18.12.2023, doplněnou podáním ze dne 21.6.2024, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 33 660 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 17.6.2022 uzavřela žalovaná se žalobkyní Smlouvu o úvěru na částku 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splácet spolu se souhrnným poplatkem ve výši 16 360 Kč, a to formou týdenních splátek po 606 Kč. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované úvěr splácet. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná uhradil žalobkyni pouze částku 2 700 Kč, zbytek úvěru řádně nevrátila a dluží žalobkyni částku 33 660 Kč.

2. Žalobkyně se k jednání soudu omluvila; žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila (pozn.: předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 25.6.2024 náhradně). Soud proto v souladu s ustanovením věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:

5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 17.6.2022 plyne, že tato je opatřena podpisem žalované. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, za sjednaný úrok 212,77 % ročně. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky žalobkyni vrátit včetně souhrnného poplatku ve výši 16 360 Kč v 60týdenních splátkách po 606 Kč.

6. Z Evidenční karty klienta ze dne 16.6.2022 plyne, že tato je opatřena podpisem žalované. Se žalovanou měla žít v domácnosti jedna osoba, měla žít v nájmu, byla svobodná, měla učňovské vzdělání, nebyla majitelem vozu ani nemovitosti, neměla u žalobkyně žádný úvěr. Pracovala jako dělnice v SRN u společnosti Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno, Anonymizováno, a to na dobu určitou do 31.12.2023. Její příjem činil 43 734 Kč měsíčně. Měla jeden zdroj příjmů. Její životní výdaje na bydlení činily 4 872 Kč a životní minimum 4 750 Kč; měsíční výdaje domácnosti celkem 9 622 Kč. Zaměstnání mělo být ověřováno z pracovní smlouvy a výplatní pásky.

7. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 17.6.2022 plyne úprava základních vlastností spotřebitelského úvěru, nákladů spotřebitelského úvěru. Litina je opatřena podpisem žalované.

8. Z Výpisu splátek a úhrad plyne, že žalovaná zaplatila žalobkyni celkem částku 2 700 Kč.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 7.8.2023 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu; tato výzva byla předaná k poštovní přepravě dne 7.8.2023, jak plyne z podacího archu.

10. Z výplatní pásky za 4,5/2022 plyne, že žalované vyplácela německá společnost mzdu, a to za měsíc duben a květen 2022. Z Pracovní smlouvy ze dne 22.5.2022 plyne, že žalovaná byla zaměstnána v Německu na dobu určitou od 22.5.2020-31.12.2023 za mzdu 9,60 Euro hrubého/hodina. Předloženéy nebyly předloženy v překladu do českého jazyka.

11. Skutkový závěr: Dne 17.6.2022 uzavřela žalobkyně se žalovanou písemnou smlouvu o úvěru č. hodnota. Téhož dne žalovaná od žalobkyně převzala v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalované úvěr splácet. Žalovaná vrátila žalobkyni pouze částku 2 700 Kč, zbytek poskytnutých peněz nevrátila. Výzvou předanou k poštovní přepravě dne 7.8.2023 právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu.

12. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle , (dále jen „“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle , odst. 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.

19. Soud má v daném případě za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 17.6.2022 podepsána úvěrová smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit včetně sjednaného úroku a souhrnného poplatku, a to formou splátek. Úvěrová smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalované.

20. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 spotřebitelského zákona.

21. V té souvislosti má soud za prokázané, že žalobkyně zjistila a ověřila k poměrům žalované, že pracovala u německé společnosti jako dělnice za mzdu 9,60 Ruro hrubého/měsíčně, a to na dobu určitou od 22.5.2020-31.12.2023. Tyto skutečnosti vyplývají ze dvou výplatních pásek žalované za období 4,5/2022 a Pracovní smlouvy.

22. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami (v daném případě žalobkyně doložila 2 výplatní pásky za 4,5/2022), dále nájemní smlouvou či výpisem z katastru nemovitostí (k doložení uspokojování bytové potřeby), dokladem o výši nákladů na bydlení (nájemného, energií), smlouvami o jiných závazcích a dluzích žalované, atd. V daném případě sice žalobkyně ověřila, že před uzavřením předmětné smlouvy byla žalovaná zaměstnána u německé společnosti a doložila výši její mzdy, avšak žalobkyně již nedoložila, že by ověřovala způsob uspokojování její bytové potřeby (nájem) a výši jejích nákladů spojených s bydlením, včetně všech energií. Navíc nahlížení do různých interních či externích databází, je dle názoru soudu sice důležité, avšak samo o sobě nedostačující, a to tím spíše, když žalobkyně nahlížení do těchto databází před uzavření předmětné úvěrové smlouvy ani nedoložila. Dle názoru soudu bylo povinností poskytovatele úvěru, aby řádně zjistil jak příjmy žalované, tak i její konkrétní výdaje, a tato svá zjištění také řádně ověřil. Pokud totiž žalobkyně vycházela z nedostatečně zjištěných a neověřených informací získaných od žalované, zcela zjevně rezignovala na zjišťování a ověřování jejích poměrů, a nepostupovala tak při posuzování úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí.

23. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalované úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru prověřila její schopnost poskytnuté peněžní prostředky splácet. Tím, že žalobkyně i přesto žalované úvěr poskytla, porušila princip zodpovědného úvěrování a porušila povinnosti v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, co je třeba sankcionovat absolutní neplatností předmětné úvěrové smlouvy jako celku, jak potvrdil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26.2.2019, sp. zn. , popř. i v nálezu ze dne 24.8.2021, sp. zn. , v němž konstatoval, že uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Porušení povinností posoudit úvěruschopnost spotřebitele tedy narušuje veřejný pořádek, neboť uznání takového právního jednání by bylo neslučitelné se smyslem a úkolem právního řádu. Novelou § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru byla tato judikatura Ústavního soudu, dále judikatura Nejvyššího soudu a judikatura Soudního dvora EU (ve věci C-679/18 OPR Finance) reflektována a z důvodu zajištění větší právní jistoty adresátů právní normy jednotlivého přístupu soudů k dané problematice byla zákonem výslovně zakotvena neplatnost absolutní, k níž je třeba přihlédnout i bez návrhu žalované.

24. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná.

25. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že jí byly poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 17.6.2022, z níž má soud za prokázané, že žalovaná při podpisu této smlouvy převzala od žalobkyně v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Soud tak uzavřel, že se žalovaná bez spravedlivého důvodu obohatila na úkor žalobkyně, neboť přijala plnění bez právního důvodu ( ) a žalobkyni vzniklo právo na vrácení toho, co plnila ( ). V době od poskytnutí peněžních prostředků do rozhodnutí soudu žalovaná vrátila pouze částku 2 700 Kč, zbytek dosud nevrátila.

26. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dosud nevrácené peněžní prostředky ve výši 17 300 Kč, tj. rozdíl mezi poskytnutými a vrácenými peněžními prostředky (výrok I. rozsudku). Co do zbývající jistiny ve výši 16 360 Kč, včetně úroku z prodlení, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

27. Dále má soud za prokázané, že žalovaná byla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ( ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po ní i úroky z prodlení ( ). Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaná bezdůvodně obohatila), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu ( ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde ( ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. ). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovanou k zaplacení dluhu výzvou ze dne 7.8.2023, předanou k poštovní přepravě téhož dne, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalované doručena, resp. kdy se žalovaná mohla s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu ( ), s níž měla žalovaná objektivní možnost seznámit se až dne 10.1.2024. Žalovaná pak byla povinna uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 11.1.2024. Jelikož tak neučinila, dostala se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 12.1.2024, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 15 % ročně (nař. vlády č. ). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě vyšší a od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 17 300 Kč od 12.1.2024 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku žalobkyní požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

28. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

29. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 17 300 Kč, žalovaná byla úspěšná co do částky 16 360 Kč s příslušenstvím. Je tak zřejmé, že úspěch a neúspěch účastníků řízení byl téměř vyrovnaný. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

30. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé byla stanovena v souladu s část věty před středníkem , když nebyly shledány důvody k uložení delší lhůty ke splnění uložené povinnosti, popř. k povolení plnění ve splátkách.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudek splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.