Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

214 C 46/2024-45

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Marií Ťoupalíkovou Bredovou ve věci

žalobkyně: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno Anonymizováno

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 874,18 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky 5 874,18 Kč za období od 9.7.2015 do 31.12.2017, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50% ročně z částky 5 874,18 Kč za období od 1.1.2018 do 30.6.2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,00% ročně z částky 5 874,18 Kč za období od 1.7.2018 do 31.12.2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75% ročně z částky 5 874,18 Kč za období od 1.1.2019 do 30.6.2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00% ročně z částky 5 874,18 Kč za období od 1.7.2019 do 30.6.2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25% ročně z částky 5 874,18 Kč za období od 1.7.2020 do 30.6.2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50% ročně z částky 5 874,18 Kč za období od 1.7.2021 do 31.12.2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,75% ročně z částky 5 874,18 Kč za období od 1.1.2022 do 30.6.2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,00% ročně z částky 5 874,18 Kč za období od 1.7.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 6 125,82 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky 6 125,82 Kč za období od 9.7.2015 do 31.12.2017, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50% ročně z částky 6 125,82 Kč za období od 1.1.2018 do 30.6.2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,00% ročně z částky 6 125,82 Kč za období od 1.7.2018 do 31.12.2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75% ročně z částky 6 125,82 Kč za období od 1.1.2019 do 30.6.2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00% ročně z částky 6 125,82 Kč za období od 1.7.2019 do 30.6.2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25% ročně z částky 6 125,82 Kč za období od 1.7.2020 do 30.6.2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50% ročně z částky 6 125,82 Kč za období od 1.7.2021 do 31.12.2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,75% ročně z částky 6 125,82 Kč za období od 1.1.2022 do 30.6.2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,00% ročně z částky 6 125,82 Kč za období od 1.7.2022 do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky 12 000 Kč za období od 2.7.2015 do 8.7.2015, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 842,18 Kč za období od 2.11.2004 do 1. 11. 2005, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 874,18 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky 5 874,18 Kč za období od 9.7.2015 do 31.12.2017, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50% ročně z částky 5 874,18 Kč za období od 1.1.2018 do 30.6.2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,00% ročně z částky 5 874,18 Kč za období od 1.7.2018 do 31.12.2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75% ročně z částky 5 874,18 Kč za období od 1.1.2019 do 30.6.2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00% ročně z částky 5 874,18 Kč za období od 1.7.2019 do 30.6.2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25% ročně z částky 5 874,18 Kč za období od 1.7.2020 do 30.6.2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50% ročně z částky 5 874,18 Kč za období od 1.7.2021 do 31.12.2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,75% ročně z částky 5 874,18 Kč za období od 1.1.2022 do 30.6.2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,00% ročně z částky 5 874,18 Kč za období od 1.7.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Co do částky 6 125,82 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky 6 125,82 Kč za období od 9.7.2015 do 31.12.2017, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50% ročně z částky 6 125,82 Kč za období od 1.1.2018 do 30.6.2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,00% ročně z částky 6 125,82 Kč za období od 1.7.2018 do 31.12.2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75% ročně z částky 6 125,82 Kč za období od 1.1.2019 do 30.6.2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00% ročně z částky 6 125,82 Kč za období od 1.7.2019 do 30.6.2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25% ročně z částky 6 125,82 Kč za období od 1.7.2020 do 30.6.2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50% ročně z částky 6 125,82 Kč za období od 1.7.2021 do 31.12.2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,75% ročně z částky 6 125,82 Kč za období od 1.1.2022 do 30.6.2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,00% ročně z částky 6 125,82 Kč za období od 1.7.2022 do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky 12 000 Kč za období od 2.7.2015 do 8.7.2015, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 842,18 Kč za období od 2.11.2004 do 1. 11. 2005, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 12 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou byla dne 2. 11. 2004 uzavřena smlouva o půjčce č. tel. číslo, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla částku ve výši 12 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit v týdenních splátkách do 1. 11. 2005 spolu s poplatkem ve výši 7 968 Kč. Smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena v listinné podobě. Částka byla žalované poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná poskytnutý úvěr nesplácela řádně a včas, na dluhu uhradila pouze 6 125,82 Kč. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek dne 19. 6. 2015 postoupena na společnost Anonymizováno co bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2015. Následně byla celá pohledávka postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 11. 9. 2018. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k plnění, avšak bezúspěšně, proto se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12 000 Kč na jistině, poplatku ve výši 1 842,18 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,05 % z částky 12 000 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,05 % z částky 12 000 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,05 % z částky 12 000 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,05 % z částky 12 000 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,05 % z částky 12 000 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,05 % z částky 12 000 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,00 % z částky 12 000 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,75 % z částky 12 000 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,00 % z částky 12 000 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,00 % z částky 12 000 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % z částky 12 000 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % z částky 12 000 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,50 % z částky 12 000 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, zákonného úroku z prodlení ve výši 10,75 % z částky 12 000 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,00 % z částky 12 000 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,00 % z částky 12 000 Kč od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,00 % z částky 12 000 Kč od 1. 7. 2023 do 31. 12. 2023, zákonného úroku z prodlení z částky 12 000 Kč od 1. 1. 2024 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovení Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodům, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši reposazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k ústnímu jednání u zdejšího soudu konanému dne 19. 8. 2024 se bez omluvy nedostavila, ač byla řádně a včas předvolána. Žalobkyně se z jednání včas omluvila, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle , (dále jen „ “).

3. Nejprve se soud zabýval svou pravomocí spor rozhodnout. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v členském státě Evropské unie, právní předchůdkyně žalobkyně podniká v České republice, žalovaná je občanem České republiky a žije v České republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru (půjčky), je tedy dána věcná příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 17 a čl. 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodné právo je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) dáno volbou práva původními účastníky smlouvy, a je jím tedy české právo.

4. Z listinných důkazů provedených v rámci jednání soud zjistil následující skutečnosti.

5. Ze smlouvy o půjčce ze dne 2. 11. 2004 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsaly smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti částku ve výši 12 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit společně s poplatkem ve výši 7 968 Kč v 52 týdenních splátkách vždy po 384 Kč. byla podepsána oběma účastníky.

6. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 25. 6. 2015 včetně podacího archu bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na společnost Anonymizováno., o čemž byla žalovaná informována. Žalovaná byla současně vyzvána k uhrazení dlužné částky ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto oznámení.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 9. 2018 včetně podacího archu bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla dále postoupena na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno.

8. Z předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 25. 4. 2024 včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky.

9. Při právním posouzení věci soud za použití ustanovení a 3 , , (dále jen „o. z.“) postupoval podle č. , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), neboť právní vztah mezi účastníky vznikl přede dnem 1. 1. 2014. Postoupení pohledávky se posuzuje dle příslušných ustanovení o. z.

10. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

11. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.

12. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

13. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

14. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

15. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

16. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel o bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Po právním zhodnocení sporu dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák. Závazek vznikl tím, že na jeho základě byla žalované předána částka 12 000 Kč v hotovosti, kterou byla žalovaná dle smlouvy povinna vrátit postupně v 52 týdenních splátkách po 384 Kč. Ve smlouvě byl současně sjednán poplatek ve výši 7 968 Kč, který je třeba z právního hlediska považovat za úrok ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák. (byť tak není nazván), neboť jde o úplatu za poskytnutí půjčky žalované.

18. Soud se dále zabýval platností smlouvy o půjčce, konkrétně ujednání o výši úroku. Z § 39 obč. zák. plyne, že neplatný je mj. právní úkon, který se příčí dobrým mravům. Jedná se o neplatnost tzv. absolutní, k níž soud musí přihlédnout i bez námitky účastníka. Ustálená judikatura Nejvyššího soudu dovodila, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ). Hranicí přiměřenosti úroků je přibližně dvojnásobek či trojnásobek úrokové míry peněžních ústavů, byť u půjčky na základě smlouvy uzavřené mezi fyzickými osobami (zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci) by bylo možné i takovou míru akceptovat s ohledem na vyšší míru rizikovosti oproti půjčkám či úvěrům poskytovaným peněžními y (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2014, sp. zn. ). Za nemravné tak Nejvyšší soud shledal např. úroky v sazbě 60 % ročně (viz prvně cit. rozsudek) či 36 % ročně (viz usnesení ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. ).

19. V projednávané věci byla smlouva sjednána mezi podnikatelkou – obchodní společností (právní předchůdkyní žalobkyně) poskytující půjčky v rámci svého podnikání a spotřebitelem (žalovanou), což je zjevné i z toho, že se v ní výslovně odkazuje na tehdejší , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, který se vztahoval právě na půjčky poskytované věřitelem v rámci jeho podnikatelské činnosti fyzickým osobám, které v rámci své podnikatelské činnosti nejednají (viz , , b) a c) tohoto zákona). Nejde tedy o případ půjčky mezi fyzickými osobami.

20. Sjednaný úrok přitom činil při přepočtu na roční sazbu cca 66,40 % ročně. Jedná se o výši, která je již na první pohled zcela nepřiměřená (srov. s nepřiměřenými úroky v judikatuře výše), zvláště ve spotřebitelských vztazích. Již při porovnání s úrokovými sazbami, které v době uzavření smlouvy požadovaly banky u úvěrů s podobnými parametry, je zjevná nemravnost sjednaných úroků. Průměrná sazba úroků u úvěrů domácností na spotřebu činila podle dat České národní banky z databáze ARAD cca 14 %. Sjednaná výše je tak více než čtyřnásobná, což je dle výše citované judikatury (která připouští maximálně dvojnásobnou až trojnásobnou výši) hrubě nemravné. Z těchto důvodů soud ujednání o úrocích podle § 39 obč. zák. posoudil jako neplatné, neboť se příčí dobrým mravům.

21. Soud se dále zabýval oddělitelností ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, tedy otázkou, zda je neplatná jen tato část právního úkonu, anebo smlouva jako celek (§ 41 obč. zák.). Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu při posuzování otázky, zda lze část právního úkonu postiženou důvodem neplatnosti oddělit od ostatního obsahu tohoto úkonu, je třeba dbát, aby byla respektována vůle účastníků právního úkonu s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení osoba konající právní úkon, resp. všichni účastníci dvou (více) stranného právního úkonu, sledovali (viz např. usnesení ze dne 18. 1. 2012, sp. zn. ). V případě smlouvy o půjčce lze ujednání o úrocích (obecně vzato) oddělit od ostatního obsahu smlouvy o půjčce, avšak nesmí tomu bránit okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo. Soud dále podotýká, že podstatnou náležitostí smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák. není ujednání o úrocích, což znamená, že je-li shledána neplatnost ujednání o úroku ve smlouvě o půjčce, byla by při oddělení tohoto ujednání půjčka bezúročná. V daném případě má soud za to, že poskytnutí bezúročné půjčky neodpovídá vůli účastníků. Jak již bylo výše uvedeno, právní předchůdkyně žalobkyně byla obchodní společností, která půjčky poskytovala v rámci své podnikatelské činnosti. Úrok (nazvaný jako „souhrnný poplatek“) jakožto úplata za poskytnutí půjčky byl tedy zdrojem jejího zisku. Jestliže by ve smlouvě nebyl sjednán, nikdy by k jejímu uzavření nepřistoupila. Tato okolnost proto brání oddělitelnosti ujednání o úroku od zbytku obsahu smlouvy o půjčce. Z toho důvodu soud smlouvu shledal neplatnou jako celek, včetně ujednání o poplatku a splatnosti.

22. Soud následně zkoumal, zda lze věc posoudit podle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 451 a násl. obč. zák.). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 12 000 Kč v hotovosti (což výslovně potvrdila svým podpisem) na základě neplatné smlouvy o půjčce. Podle § 457 obč. zák. byla tedy žalovaná povinna uvedenou částku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit. Dosud žalovaná zaplatila toliko 6 125,82 Kč, nadále je tedy povinna vrátit 5 874,18 Kč. Pohledávka na zaplacení této částky za žalovanou byla poté v souladu s § 1879 o. z. postoupena na žalobkyni (k závěru o aktivní legitimaci žalobkyně postačuje řádné oznámení postoupení žalované, viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. ).

23. Splatnost pohledávky nicméně soud posoudil odlišně. Nelze ji odvíjet od smlouvy o půjčce, neboť je neplatná jako celek včetně ujednání o splatnosti. Nárok žalobkyně se opírá o ustanovení o bezdůvodném obohacení a splatnost pohledávky se tak řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. ). Žalovaná byla poprvé vyzvána k uhrazení dlužné částky výzvou ze dne 25. 6. 2015 do deseti dnů od doručení (za nějž lze mít třetí pracovní den od odeslání dle o. z.), počínaje dnem 9. 7. 2015 je tak žalovaná v prodlení a náleží jí zákonný úrok z prodlení podle obč. zák. ve výši určené

24. Ze shora uvedených důvodů soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 874,18 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od 9. 7. 2015 do zaplacení tak, jak je uvedeno v prvním výroku tohoto rozsudku. Lhůta k plnění se opírá o Ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou druhým výrokem zamítnul.

25. Třetím výrokem rozhodl soud o náhradě nákladů řízení podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť každý z účastníků měl ve věci pouze částečný úspěch a úspěšnější žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kladně.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.